Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že Nizozemsko zaplatí za "nestoudné zacházení" s tureckou ministryní, kterou Nizozemci vyhostili ze země. Vyzval rovněž mezinárodní organizace, aby na Nizozemsko uvalily sankce.
Projděte si galerii:
„Určitě za to zaplatí a také dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii,“ prohlásil Erdogan na adresu Nizozemců v projevu, předneseném v Istanbulu. Turecký prezident při této příležitosti opět postup nizozemských úřadů přirovnal k „nacismu a fašismu“.
Erdogan dnes prohlásil, že Nizozemsko postupuje jako „banánová republika“. Kritizoval rovněž evropské země, že se proti přístupu Nizozemska k členům turecké vlády neohradily.
Nizozemský premiér Mark Rutte označil Erdoganovy výroky za nepřijatelné a dodal, že Turecko by se mělo za přirovnání Nizozemců k nacistům omluvit. Upozornil, že pokud Turecko nezmění svůj postoj, bude muset Nizozemsko uvažovat o patřičné reakci.
Ankara hrozí Nizozemcům nejtvrdší odvetou za to, že o víkendu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa. Ještě předtím v sobotu nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu právě šéfovi turecké diplomacie.
Podle nizozemské televize NTK chtěla Kayaová v Rotterdamu „pět minut pohovořit se svými krajany“ o chystaném referendu, které má rozšířit pravomoci tureckého prezidenta. Rotterdamské úřady její žádost zamítly a zabránily jí ve vstupu na turecký konzulát. Pak byla s policejním doprovodem autem eskortována na nizozemsko-německou hranici.
Kayaová na twitteru z pohraničního nizozemského Nijmegenu napsala, že „celý svět musí zasáhnout proti takovým fašistickým praktikám. Takové jednání vůči ženě nelze tolerovat!“
S demonstranty před tureckým konzulátem v Rotterdamu se dnes ráno tvrdě střetla nizozemská policie. Podle agentury AFP si potyčky vyžádaly tucet zatčených demonstrantů. Jeden policista byl zraněn.
Přečtěte si, jak je to s Erdoganem doopravdy:
Pravá tvář Erdogana: osm švýcarských účtů a ztráta smyslu pro realitu
Oba členové turecké vlády chtěli v Nizozemsku agitovat mezi tureckou menšinou před referendem o kontroverzní turecké ústavní novele, která má posílit pravomoci hlavy státu.
Çavuşoglu se dnes setkal s novináři krátce před mítinkem ve francouzském městě Mety nedaleko hranic s Německem, kde žije početná turecká menšina. Francouzské úřady - na rozdíl od nizozemských - mítink umožnily s vysvětlením, že akce neohrožuje veřejný pořádek, a tak musí být ve jménu svobody shromažďování povolena.
| Demonstranti v Istanbulu strhli vlajku z nizozemského konzulátu |
|---|
| Demonstranti v Istanbulu dnes strhli z nizozemského konzulátu nizozemskou vlajku a nakrátko ji nahradili tureckou. O protestní akci vyvolané odmítavým postojem Amsterodamu ke snahám tureckých politiků oslovit tureckou menšinu v Nizozemsku informovala agentura AFP. Vztahy mezi oběma státy o víkendu dospěly k otevřené roztržce |
Francouzské úřady - na rozdíl od nizozemských - mítink umožnily s vysvětlením, že akce neohrožuje veřejný pořádek, a tak musí být s ohledem na svobodu shromažďování povolena. „Vzhledem k absenci průkazného ohrožení veřejného pořádku nebyl důvod setkání zakázat,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí.
Čtěte, jak Němce kritizoval turecký prezident:
Erdogan: Německé kroky se v ničem neliší od těch nacistických
Nizozemsko i další západní státy se přitom stavějí zdrženlivě či přímo odmítavě ke snahám tureckých politiků získat podporu turecké diaspory pro změnu ústavy, která podle svých kritiků poskytne prezidentovi postavení neomezeného vládce.
Francouzské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo ke zmírnění nynějšího napětí mezi Tureckem a některým členskými zeměmi Evropské unie. “(Francie) rovněž vyzývá turecké úřady, aby se vyhýbaly zbytečným provokacím,“ dodalo.
Ve zhruba sedmnáctimilionovém Nizozemsku žije podle různých odhadů asi 400 tisíc až půl milionu přistěhovalců z Turecka a jejich potomků. Většina má dvojí občanství, a tak může hlasovat v obou zemích.
| Ústavní reforma mění turecký parlamentní systém v prezidentský |
|---|
| V referendu, které se bude konat 16. dubna, budou turečtí voliči rozhodovat o ústavní reformě, která má mimo jiné posílit pravomoci hlavy státu a zasáhne i do volebního systému a justice. Prezident Recep Tayyip Erdogan, který byl před svým zvolením do čela státu v roce 2014 dlouholetým premiérem, usiluje o posílení pravomocí svého úřadu, jež byl dosud spíše ceremoniální funkcí. Vládou navržená ústavní reforma, kterou již v lednu schválil parlament a v únoru i Erdogan, de facto změní současný parlamentní systém na prezidentský. Návrh posiluje prezidentskou roli mimo jiné zavedením práva vydávat dekrety. Prezident bude také moci vyhlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Na druhé straně bude trestně odpovědný, zatímco dosud má imunitu týkající se všech trestných činů vyjma vlastizrady. Schválení reformy by také znamenalo, že Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Prezident bude moci být stranický a bude mít povoleno stát v čele své strany. |
O Turecku dále čtěte:
Až 15 let za mřížemi hrozí dvojici Čechů, které Turci viní z terorismu
Erdogan: Nemusíme být v EU za každou cenu. Alternativu vidí na východě
Erdogan: Trest smrti parlamentem projde a já ho pak podepíšu
