Tváří se jako investiční fondy, ale v praxi se jedná jen o nástroj k dosažení daňové úspory. Ovládá je jedna podnikatelská skupina, širší okruh investorů do takových fondů kvalifikovaných investorů (FKI) své peníze vložit nemůže. Pokud jim poslanci daňovou výhodu vezmou, doplatí na to ČEZ, Central Group, Natland či Unimex Group.
Příslušný návrh senátora Libora Michálka prošel loni hladce horní komorou. V poslanecké sněmovně však návrh po prvním čtení „zamrzl“ v rozpočtovém výboru, kde se jím již tři měsíce nikdo nezabývá. „Na burze cenných papírů je dneska 34 takových fondů se zisky kolem tří miliard korun ročně, místo daně z příjmů kolem 600 milionů ročně odvádějí zhruba čtvrtinu,“ uvedl Michálek v únoru při vystoupení před poslanci.
Obecně platí, že investiční a podílové fondy mají nárok na zvýhodněnou pětiprocentní sazbu daně ze zisku jen v případě, že investují na finančních a kapitálových trzích. Fondy, které vlastní byty, komerční nemovitosti či pozemky, musí platit běžnou 19procentní daň. Zákon o dani z příjmu jim však umožňuje, že v případě kotace akcií či podílových listů na burze i tyto fondy platí daň pouze ve výši pěti procent.
Tyto fondy jsou na burze čistě formálně, v praxi se s nimi neobchoduje. Burza cenných papírů Praha stanovila podmínku, že FKI kotovaný na burze musí mít aspoň pět různých investorů. Tuto podmínku však zhruba třicet fondů splnilo a daňovou výhodu si udrželo. Díky tomuto triku šetří na daních hlavně developeři a investoři do nemovitostí, ať už jde o Central Group Dušana Kunovského, Natland Group Tomáše Rašky, Safichem Group Tomáše Plachého či Unimex Group vlastněný miliardáři Jiřím Šimáněm a Jaromírem Šmejkalem.
| Co to jsou fondy kvalifikovaných investorů? |
|---|
| Jsou určeny pro zkušenější investory, minimální výše investice je stanovena na jeden milion korun. Oproti standardním otevřeným podílovým fondům mohou více riskovat, neplatí pro ně přísná pravidla diverzifikace aktiv. FKI nejčastěji investují do komerčních realit, méně často se zaměřují na zemědělskou půdu, odkup firem či pohledávek, solární elektrárny a technologické startupy. Existují už i fondy zaměřené na investování do vína či autoveteránů. V Česku jich vzniklo více než 200 a výše jejich aktiv se pohybuje okolo 160 miliard korun. |
Oslovení odborníci z investičních společností, které FKI v Česku spravují, nemají na Michálkovu novelu vyhraněný názor. Zásadní pro ně je, aby si daňovou výhodu udržely skutečné investiční fondy dostupné pro širší okruh investorů. „Fondy na burze musí projít určitým vývojem, kterým si ostatně prošel celý trh FKI od roku 2006. Pokud ale fond nechce získávat investory, na burzu nepatří,“ poznamenal předseda představenstva Amista investiční společnosti Ondřej Horák.
Kritičtější je k navrženě změně zákona výkonný ředitel Avant investiční společnosti Pavel Doležal. Podle jeho názoru povede ztráta daňové výhody k přesunu zisků do zahraničí. Čeští byznysmeni budou o to více motivováni k zakládání struktur v daňových rájích typu Nizozemska a Kypru. Státní pokladna tudíž na změně pravidel nevydělá ani korunu navíc. Podobně se vyjádřil také obchodní ředitel skupiny Conseq Lukáš Vácha.
Dále čtěte:
Avast má cenovku 65 miliard. Baudiš vlastní čtvrtinu firmy, Kučera desetinu
Miliardář Tykač porcuje mostecké doly. Obchod s uhlím převádí na lichtenštejnskou firmu
