Centrální banka varuje klienty před nelegálními obchody s cenným kovem
Předražený a možná i nelegální byznys. I tak vypadá český trh s investováním do zlata. Nabídka produktů pravidelného ukládání peněz do této komodity se velmi rychle rozšiřuje a dokázala už přilákat desítky tisíc Čechů. Byznys, ve kterém se točí částky v řádech miliard korun, zajímá stále více firem. Klienty začínají na spoření lákat i společnosti bez zkušeností s investičním zlatem.
Prodejce však nikdo nereguluje a někteří lidé z trhu varují, že spoření do zlata nemůže dělat kdokoli. Stačí, aby zkrachovala jedna firma, které lidé svěřili peníze, a své zlato ani úspory už nikdy neviděli, a pověst celého trhu může utrpět nevratné ztráty. Rizika už řeší i Česká národní banka (ČNB).
VÍŠ, S KÝM OBCHODUJEŠ?
Nabídka vypadá lákavě. Investor si měsíčně pravidelně ukládá určitou částku, například tisíc korun, někde lze začínat už i od stokoruny. Když jeho naspořené prostředky dosáhnou předem domluvené cílové částky, dostane za tyto peníze zlato.
Anebo si klient určí, jaké konkrétní zlato chce, a na něj si spoří.
Princip spočívá v tom, že investor si může rovnou koupit například desetigramový slitek, který ho vyjde levněji, než kdyby si kupoval deset jednogramových slitků. „Úspora může v tomto případě činit i 30 procent podle toho, kde zlato nakoupí,“ uvedl šéf a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy Roman Pilíšek. Ovšem investoři si musejí dát pozor na poplatky. „Ty mohou celou úsporu z pravidelného investování do zlata hravě spolknout,“ upozorňuje Pilíšek. Pokud třeba prodejce nabízí spoření s cílovou částkou 500 tisíc korun a vstupním poplatkem ve výši pěti procent z cílové částky, znamená to, že při úložce 1,5 tisíce korun měsíčně může investor splácet vstupní poplatek 17 měsíců. Některé firmy zase místo vstupního poplatku účtují měsíční sazbu za vedení účtu, ovšem možností je víc.
„Někdo zase nabízí namísto poplatků zlato o desítky procent dráž, než je na trhu běžné, a do něj pak klienty nechá spořit. Klient stojí před rozhodnutím, zda obětuje nemalé prostředky do vstupních a dalších poplatků, nebo zakoupí zlato za nesmyslné ceny,“ zmiňuje další úskalí Jan Žák, obchodní ředitel firmy Zlaťáky.cz.
Existuje ovšem nespočet modelů, jak si do zlata spořit, ne vždy je však snadné rozklíčovat, zda je daný program pro klienta ten nejvýhodnější na trhu. Někteří prodejci zase spoření klientům prodražují tím, že nakupují zbytečně nízké gramáže.
NENÍ VŠECHNO ZLATO…
Existují však i další rizika. V případě krachu společnosti, u níž si investor spoří na zlato, může dotyčný na své peníze zapomenout.
Žádné pojištění vkladů jako v bankách zde neexistuje. Společnost, jež poskytuje spoření do zlata, by totiž měla držet fyzické zlato zhruba ve stejné hodnotě, v jaké obhospodařuje naspořené peníze od klientů. Jinak reálně hrozí, že až klienti dospoří a požádají o své zlato, nebude jim společnost mít co vydat.
A pokud by spoléhala na to, že zlato nakoupí až v době, kdy jej klienti budou za své naspořené peníze chtít, může se stát, že cena bude tak vysoká, že na jeho nákup firma mít nebude a zkrachuje. Avšak kontrola chybí. Prodejci nepodléhají žádné regulaci ani dohledu ČNB.
„Produkt je velmi složitý, co se týče zázemí, náklady jsou obrovské. Děsím se toho, co nebo jaké zlato za naspořené prostředky někteří prodejci klientům za pár let dají. Někdo by měl na tento trh dohlížet,“ říká jednatel společnosti Finod Martin Kočica. Tvrdí, že momentálně u nich investuje více než 500 klientů. Celkový objem cílových částek, tedy suma, kterou se klienti zavázali u této společnosti naspořit, činí 1,2 miliardy korun. „Máme speciální software, který nám počítá, kolik a jaké gramáže zlata musíme oproti naspořeným částkám našich klientů držet,“ vysvětluje Kočica.
Mimochodem právě Finod si účtuje jako vstupní poplatek pět procent z cílové částky.
Klient už však neplatí žádné jiné poplatky a má další výhody, hájí svůj obchodní model Finod. Navíc prý náklady klienta na tento produkt jsou shodné například se stavebním spořením, kde jsou poplatky skryté v podobě plateb za vedení účtu.
… CO SE TŘPYTÍ
Klienti by měli pečlivě počítat. A pokud už zlato nevlastní fyzicky, měli by vědět, o jaký kousek se jedná, neboť každé konkrétní zlato má své identifikační číslo. Takzvané spoluvlastnictví, kdy klient sice spoří, ale místo fyzického slitku dostává jen výpis o stavu účtu jako garanci vlastnictví poměrné části zlatého slitku nebo cihly, by měl odmítnout. „Fyzické zlato nebo stříbro má smysl pouze tehdy, pokud je ve skutečném držení klienta. Proto je každý dospořený slitek do 48 hodin expedován do vlastních rukou klienta, pokud klient neurčí jiné pravidlo,“ popisuje předseda představenstva společnosti Ibis InGold Libor Kochrda. A pokud klient určí jiné pravidlo? „V takovém případě každý zafixovaný slitek, včetně výrobního čísla, evidujeme a depozitujeme personifikovaně. Pokud takto depozitujeme investiční zlato našim klientům, tak je samozřejmě vždy plně pojištěno,“ doplňuje Kochrda.
U této společnosti klienti nespoří cílovou částku, ale určí si gramáž, na kterou chtějí spořit. V průměru vychází na jednoho klienta naspořená částka 200 až 300 tisíc, upřesnil Kochrda.
(NE)ZABEZPEČENÝ VĚŘITEL
Problém alokovaného a nealokovaného zlata, tedy zda investor vlastní konkrétní zlato a zná identifikační číslo, anebo má prostě jen nárok na nějaký slitek, je v Česku zatím tak trochu tabu. London Bullion Market Association definuje nealokovaný účet jako konto, kde konkrétní cihly nebo slitky zlata nepatří konkrétnímu zákazníkovi. Jedná se o pohodlný a současně také velmi levný způsob, jak zlato vlastnit.
Když švýcarské banky UBS a Credit Suisse začaly nabízet vedle nealokovaného také alokované zlato, ceny úschovy takového zlata vzrostly o 20 procent.
Rozdíl mezi alokovaným a nealokovaným zlatem přitom nedávno pocítila i německá kancléřka Angela Merkelová, když chtěla německé zásoby zlata uložené v zahraničí stáhnout zpět do Německa.
Jaké překvapení bylo, když zjistila, že to bude trvat minimálně několik let. Důvod? Šlo totiž o nealokované zlato, nejednalo se tedy o konkrétní cihly uložené kdesi v trezoru u zahraničních partnerů, které by bylo možné okamžitě přepravit.
Hlavní nevýhoda nealokovaného účtu přitom je postavena na skutečnosti, že pokud klient takové zlato vlastní, lze jej přirovnat k nezabezpečenému věřiteli. Jestliže banka, u které má majitel jen „zlatý nárok“, zkrachuje, věřitel může ve vyrovnání pouze doufat.
POKOUTNÍ FONDY
Do problematiky prodeje zlata a poskytování spoření do této komodity se nedávno pustila i ČNB. Jakkoli regulátor tvrdí, že se jedná o činnost, která nepodléhá jeho dohledu a není potřeba zvláštního povolení, jednoznačně připouští, že na trhu dochází k obchodování se zlatem způsobem, který vykazuje znaky „neoprávněného shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování do zlata s příslibem zhodnocení investice“. „Tyto případy jsou postižitelné jako správní delikt a případně i trestný čin,“ píše centrální banka ve svém oficiálním stanovisku. „Děje se tak třeba v případech, kdy vícero zákazníků pravidelnými měsíčními vklady nabývá či zvyšuje svůj podíl na slitku zlata po předem stanovenou dobu a v případě ukončení jejich investice probíhá vypořádání tohoto podílu výhradně v penězích,“ vysvětluje ČNB a tvrdí, že taková činnost vykazuje znaky pokoutního fondu kolektivního investování. Regulátor však zároveň u zmíněného stanoviska zdůrazňuje, že se jedná o názor pracovníků ČNB a soud, případně i bankovní rada ČNB mohou zaujmout jiný postoj.
ZÁJEM RYCHLE ROSTE
Okolo investování formou pravidelného spoření do zlata začaly kroužit už i velké bankovní domy. Například Česká spořitelna, která začala prodávat fyzické zlato zhruba před rokem a na nezájem si rozhodně stěžovat nemůže, nyní na dotaz týdeníku Euro, zda neplánuje nabízet spoření do zlata, uvedla: „I o této formě do budoucna uvažujeme a podle zájmu klientů budeme takovýto produkt na trh uvádět.“
Rostoucí zájem o spoření do zlata přitom potvrzují skoro všichni velcí hráči.
„Registrujeme za každé čtvrtletí nárůst klientů o 30 procent,“ poznamenal šéf společnosti Golden Gate Pavel Ryba.
Firma má prý aktuálně deset tisíc spořících klientů a celkový objem cílové částky představuje 1,8 miliardy korun.
Podobně je na tom Česká mincovna, které rozjela spoření do zlata teprve před rokem, ale na trhu se zlatem se pohybuje už 20 let.
„Přibývají nám desítky účtů každý týden,“ ilustruje zájem o spoření do zlata Kamil Kresta, manažer ČM Aurum, což je investiční a spořicí portál České mincovny.
ZLATO PRO KAŽDÉHO
Zlato přitahuje stále více investorů. Trojská unce se minulý týden prodávala za cenu v rozmezí 1270 až 1280 dolarů. Před necelými sedmi lety byla cena na polovině. Zhruba v polovině roku atakoval žlutý kov rekordních 1900 dolarů za unci. Investování formou pravidelného spoření do této komodity doporučují poslední dobou stále častěji i někteří analytici.
„Nákup zlata může dávat smysl jako ochrana před změnou ekonomického systému a znehodnocením peněz jako uchovatele hodnoty. V takovém případě jsou v čase rozložené pravidelné nákupy ve formě spoření jistě rozumnější než jednorázová investice, kdy riskujeme, že se strefíme do období, kdy je cena tohoto vzácného kovu zrovna vysoká,“ domnívá se David Kufa, analytik společnosti Conseq Investment Management. Podobně se vyjadřuje i Jiří Cihlář, analytik Next Finance, který upozorňuje, že nákup fyzického zlata, ať už jednorázový, nebo formou spoření, se vyplatí jen jako dlouhodobá investice, tedy minimálně na deset let. „Pro člověka, který potřebuje předčasně proměnit zlato na peníze, může jít o nevýhodnou investici,“ upozorňuje.
„Je důležité, aby klienti uměli své zlato prodat bez velkých cenových rozdílů,“ doplňuje ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu Karol Piovarcsy. Podle něj totiž i pravidelné spoření do zlata může nést značnou část rizika velkých cenových propadů.
Tučná úspora
Kolik klient ušetří, pokud si chce pořídit deset gramů
zlata a namísto deseti jednogramových slitků koupí
desetigramový (ceny v Kč; 16. 10. 2013)
Firma Cena za Cena za Úspora*
10 slitků a 1 g slitek 10 g
ČM Aurum 11 340 8914 2426
Finod 11 030 8994 2036
Golden Gate 12 570 9620 2950
Ibis 12 110 9137 2973
Zlaté rezervy 12 510 9537 2973
Zlaťáky.cz 11 110 8260 2850
*Nezahrnuje poplatky, které firmy klientům účtují
Zdroj: firmy
Rekordy zatím v nenávratnu
Vývoj ceny zlata (v USD za unci)
1. 1. 2011 1. 10. 2013
Zdroj: www.kurzy.cz
Takzvané spoluvlastnictví, kdy klient sice spoří, ale místo fyzického slitku dostává jen výpis o stavu účtu jako garanci vlastnictví zlata, by měl investor odmítnout.
O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz
