Spor o dům
Ministerstvo financí (MF) se zřejmě definitivně bude muset rozloučit s pětipodlažním domem za více než sto milionů korun v centru Prahy. O nemovitost se úředníci soudí s Českou spořitelnou už od roku 2006 a Městský soud v Praze minulý měsíc konstatoval, že dům patří České spořitelně (ČS). V celém sporu tak jde už o čtvrté rozhodnutí ve prospěch banky. Spořitelna prý dům získala vydržením, rozhodli soudci. Vydržením se lze k nemovitosti dostat tím, že se o ni někdo více než deset let stará jako o své vlastnictví. MF tvrdí, že zatím nemá k dispozici písemné vyhotovení rozsudku. Ministerský mluvčí Ondřej Jakob ovšem týdeníku EURO sdělil, že stát pravděpodobně využije mimořádných opravných prostředků.
Podle katastru patří nemovitost České státní spořitelně, což je státní podnik v likvidaci spadající pod MF, který nemá s bankou vůbec nic společného. Od začátku devadesátých let ale v domě sídlí ČS. Roku 2006 úředníci banku zažalovali, protože se odmítla vystěhovat. Tvrdila, že dům je její. A soud jí následně dal dvakrát za pravdu. Spor se ale dostal k Nejvyššímu soudu, který v roce 2008 oba rozsudky zrušil a vrátil kauzu na začátek. Na podzim 2009 ovšem soud prvního stupně zopakoval, že dům opravdu patří bance. Ministerstvo financí se odvolalo, jenže letos v březnu soud opět rozhodl, že banka je majitelem, a to na základě vydržení. ČS rozsudek vítá, neboť od začátku tvrdila, že nemovitost patří jí.
Důvodem soudních tahanic ohledně vlastnictví nemovitosti jsou nejasnosti v dokumentech z privatizace tehdejší České státní spořitelny, která dům koupila v roce 1991. Veškerý její majetek měl na základě rozhodnutí Fondu národního majetku přejít na nově vznikající Českou spořitelnu, ovšem bez objektů, jež byly z privatizace vyčleněny. Stát u soudu tvrdil, že právě nemovitost v Tyršově ulici je jedním z objektů vyloučených z privatizace. Na seznamu vyčleněných nemovitostí ovšem zmiňovaný dům nefiguruje, jenže zároveň dům na ČS nikdo nepřepsal. Úředníci argumentují, že se na seznam nedostal omylem. Fakt, že je v katastru vedený na bývalou státní spořitelnu, dokazuje podle úředníků, že objekt patří státu. Vydržením lze získat objekt, pokud byl zároveň někdo „v dobré víře“. Dle právního zástupce státu Josefa Skácela by to ale znamenalo, že ČS přes deset let vůbec netušila, že dům je v katastru napsán na někoho jiného. A je téměř nemožné, aby významný bankovní subjekt tvrdil, že po dobu delší než deset let nepotřeboval list vlastnictví, řekl už dříve Skácel týdeníku EURO.
