Janem Divišem
Stavební spořitelna České spořitelny má od dubna nového člena vedení. Na post místopředsedy představenstva a prvního náměstka generálního ředitele firmy nastoupil Jan Diviš, který sedm let vedl Penzijní fond České spořitelny. Do čela Buřinky přišel Diviš v době, kdy se v rámci úspor začalo velmi vážně uvažovat o významném snížení státní podpory stavebního spoření. „Někdy to vypadá, jako že stavební spoření má zachránit státní rozpočet. Mluvíme ale o pěti či šesti miliardách a problémy rozpočtu jsou v sumách o řád vyšší,“ tvrdí Diviš
EURO: Pokud jde o postavení Buřinky na trhu, budete chtít něco změnit? DIVIŠ: Máme závazek vůči jednomu milionu a sto tisícům klientů, který si u nás spoří a očekávají od nás odpovídající servis. Pokud jde o pozici Buřinky na trhu, bychom byli rádi, aby z pohledu tržního postavení kopírovala naši mateřskou Českou spořitelnu. Jinými slovy: tržní podíly, které v segmentu retailu obsluhuje naše matka, bychom rádi obsluhovali také.
EURO: Znamená to, že se chcete namísto současné dvojky na trhu stát jedničkou? DIVIŠ: Záleží na kritériích, ale v určitém ohledu ano. Například v počtu klientů takovou vizi máme. Pokud jde třeba o objem peněžních prostředků, tam rozhodně na pozici jedničky neaspirujeme.
EURO: Kdy je podle vás reálné vystřídat současnou jedničku na trhu, kterou je Českomoravská stavební spořitelna? DIVIŠ: Je to střednědobá vize. Řekněme, že to není nic, na co bychom se upínali. Není to tak, že jsme si řekli, ve kterém roce chceme takového cíle dosáhnout.
EURO: Zaměříte se na akvizici nových klientů, což bude v současné době velmi obtížné, anebo spíš na udržení a péči o existující klientelu? DIVIŠ: Obojí. V současné době máme přes milion klientů, o které se chceme starat, ale ve hře je i akvizice nových klientů, neboť tento produkt je stále atraktivní. Nejde totiž jen o možnost výhodného spoření, které bude i po změnách stále jednou z nejbezpečnějších a nejvýhodnějších forem zhodnocování peněz. Rovněž se jedná i o relativně dostupnou a levnou možnost úvěru na bydlení. Po těchto úvěrech je stále vysoká poptávka. To jsou jednoznačně směry, kterými je možné vyrůst.
EURO: Když klient přijde, že chce ukončit stavební spoření, a důvodem jsou chystané změny, daří se vám dotyčného přesvědčit, aby si to rozmyslel? Jak klienty přesvědčujete? DIVIŠ: Snažíme se pochopit jejich motivy. Jestliže klient ty prostředky potřebuje a není pod vlivem paniky, pak nemáme příliš velký prostor pro argumentaci. V případě, že tak učiní na základě zpráv, které má z médii, pak se nám daří argumentovat poměrně úspěšně. Pokud jde o vývoj počtu výpovědí, zatím se lidé chovají velmi pragmaticky a nejedná se o žádné hromadné vypovídání smluv. Nezaznamenáváme žádné hysterické reakce. Klienti chodí a ptají se postupně od května, kdy vznikalo programové prohlášení.
EURO: Je reálné v rámci boje o klienty konkurovat při snížené státní podpoře nabídkou výhodnějšího zhodnocení, tedy že zvednete úroky u vkladů? DIVIŠ: Určitě to možné je, ale současný vývoj úrokových sazeb nedává přílišný prostor pro zvyšování úroku na vkladové části.
EURO: Dáváte vůbec ještě nějaké šance tomu, že by nakonec nemuselo dojít k žádným změnám anebo jen k mírnějším úpravám? DIVIŠ: Pokud se podíváte na rozložení sil v Parlamentu, šance, že změny projdou, jsou opravdu vysoké. Padesátiprocentní zdanění státní podpory stavebního spoření ale vnímám jako velmi kontroverzní. I selským rozumem pochopíte, že se jedná o zpětný zásah do nastavení. Minimálně v rovině morální to vnímám jako velmi špatné. Někdy to vypadá, jako že stavební spoření má zachránit státní rozpočet. Mluvíme ale o pěti či šesti miliardách, jenže problémy rozpočtu jsou v sumách o řád vyšší. Třeba u zprůhlednění zadávání veřejných zakázek by efekty mohly být vyšší.
