Jiří Hejduk
Český státní rozpočet se posledních několik let navzdory rychle rostoucí ekonomice potýká s vysokým deficitem pohybujícím se mezi padesáti až sto miliardami korun ročně. Tato výše deficitu statečně odolává opakovaným pokusům o úspory. Určitým způsobem racionalizace státních výdajů může být zavedení procesního řízení. „Zavedení procesního managementu může mít dva výsledky: buď úředníci zvládnou více činností, nebo dojde k redukci jejich počtu. Dnes se již ve státní správě našli odvážní manažeři, kteří ve svém resortu uskutečnili procesní audit,“ říká generální ředitel české pobočky konzultační společnosti IDS Scheer Jiří Hejduk, se kterým týdeník EURO hovořil o racionalizaci ve veřejném sektoru a o projektu státní pokladny.
EURO: Kdy uvidíme výsledky optimalizace procesů ve státní správě? HEJDUK: Jedním z hlavních problémů při zavádění procesního řízení jsou časté personální změny řídících pracovníků. Optimalizace procesů ve velkém oddělení či organizaci je práce na rok až dva. Přitom se během posledních dvou let na některých úřadech změnilo vedení několikrát. Management totiž musí v organizaci zůstat minimálně dva roky, aby se nové pracovní postupy zaběhly a nastal očekávaný finanční efekt. Navíc ke zvýšení výkonu státní správy je nutné doprovodit procesní změny i změnami legislativními a dovybavit úředníky vhodnou informační technologií. Ve státní správě je také třeba měnit myšlení a osobní přístup. Například změní-li se legislativa, státní úředník vytvoří nové oddělení, neuvažuje, že je možno dvě nebo tři agendy sloučit, tedy jednotlivé procesy přepracovat tak, že i rozšířenou agendu se podaří zvládnout s aktuálním počtem pracovníků.
EURO: Buďme konkrétnější – Lidové noviny napsaly, že navrhujete propustit pět stovek soudců. Soudy si přitom stěžují, že svou agendu nezvládají… HEJDUK: Bohužel média publikovala číslo, které jsme my nikdy nevyslovili, a mystifikovala tak všechny zúčastněné. Během naší analýzy na čtyřech vybraných soudech jsme ověřovali určitý koeficient, který byl redaktory Lidových novin zřejmě přepočten a bez dalšího vysvětlení medializován. Případné snížení počtu soudců je ovšem také otázka dalších okolností. Zejména zmíněných změn v legislativě a poskytnutí vhodné softwarové podpory. Pak je možné v horizontu několika let uvažovat i o personálních úsporách. Velké břemeno pro soudy představují opakované činnosti, jako několikanásobné vracení k pročítání spisů a chybějící automatizace, například v oblasti archivace a práce se spisem. Ovšem za současných podmínek v justici určitě nikdo nezahálí - rozhodně není problém v pracovní efektivitě, tedy že by soudci vykonávali pětiminutové činnosti půl hodiny.
EURO: S neefektivitou se nepotýká jen státní správa, ale i obce a kraje… HEJDUK: Máte pravdu – úředníci často nechápou, že občan je zákazníkem a oni mu poskytují služby. Úředníci mají na rozhodnutí či úkony nejrůznější lhůty, které v praxi využívají často beze zbytku a nechtějí pracovat rychleji. Velký pokrok v přívětivosti byrokracie však dělají města. Zde se lidé vzájemně znají, a proto je vazba mezi politickou reprezentací a běžnými občany užší než ve státní správě. Limitem zlepšování kvality státní správy a samosprávy je také klesající nezaměstnanost – úředníci necítí obavu o místa a nesnaží se. Přitom by zvýšená efektivita státní správy na trh přinesla chybějící pracovní sílu. Na takové zvýšené efektivitě by se vydělalo dvakrát – firmy za své nové zaměstnance zaplatí daně a stát ušetří na výdajích.
EURO: Společnost IDS Scheer se účastní tendru na zavedení státní pokladny. O co v tomto projektu jde? HEJDUK: Dnes má každá velká firma podnikový informační systém, který jí umožňuje efektivně řídit procesy a činnosti. A stát je také taková jedna velká firma s řadou oddělení: od jednotlivých ministerstev, přes rozpočtové a státem řízené organizace až po obce. To vše zastřešuje v principu jeden rozpočet a státní pokladna umožní získávat informace o pohybu peněz rychleji a přesněji. Dnes má stát údaje, které potřebuje k řízení se zpožděním pohybujícím se někdy až v měsících. A kvalitu dat si netroufám hodnotit. Těžko dnes můžeme hovořit o efektivním řízení státních financí. Navíc by státní pokladna měla propojit nyní oddělené informační systémy, tedy výběr daní, zdravotního a sociálního pojištění, čerpání státního rozpočtu, peníze z Evropské unie, informace z České národní banky a další subjekty čerpající veřejné prostředky. Státní pokladna by měla rovněž umožnit modelování příjmů a výdajů do budoucnosti. Podobný systém již budují například ve Francii, Irsku, Slovensku či Rakousku.
EURO: Na kolik přijde státní pokladna? HEJDUK: Vezmu-li v úvahu zkušenosti z jiných států při tvorbě systému obecně nazývaného státní pokladna, náklady odhaduji na jednotky procent deficitu rozpočtu. Návratnost by měla být rychlá – úspory určitě budou v miliardách a každoročně celkové příjmy několikanásobně převýší náklady na budování takovéhoto systému.
