Novela zákona o veřejných zakázkách, která prošla sněmovnou, přináší významné změny. Mohou potrápit jak zadavatele, tak uchazeče
Poslanecká sněmovna schválila 4. listopadu ve třetím čtení vládní návrh novely zákona o veřejných zakázkách. I když se rozprava před třetím čtením točila téměř výhradně kolem otázky anonymních akcií a identifikace uchazečů o veřejné zakázky a jejich subdodavatelů, je dobré si připomenout, že hlavním cílem novely mělo být zvýšení transparentnosti a snížení korupce při veřejných zakázkách.
Vládní návrh novely přinesl celou řadu poměrně radikálních a někdy i kontroverzních změn. Za všechny můžeme připomenout omezení přípustných kvalifikačních požadavků, snížení finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu nebo povinnost zrušit řízení, pokud nebyly podány alespoň tři hodnotitelné nabídky. Novela přináší ale i pozitivní změny – zejména zrušení možnosti omezovat počet uchazečů ve vícefázových řízeních losováním, upřesnění některých otázek týkajících se veřejných zakázek na stavební práce či zavedení povinného vzdělávání zadavatelů.
Stovka pozměňovacích návrhů
Návrh byl Parlamentu předložen poměrně „netradičním“ způsobem, vláda totiž před jeho předložením nevypořádala několik set zásadních připomínek. Proto bylo při dalším projednávání návrhu ve výborech Poslanecké sněmovny přijato více než sto pozměňovacích návrhů, mnohé z nich přitom z popudu samotného ministerstva pro místní rozvoj. V rámci druhého čtení bylo na plénu předneseno již jen několik, buď legislativně-technických anebo málo významných pozměňovacích návrhů.
Většina pozměňovacích návrhů z výborů i z druhého čtení byla ve třetím čtení schválena. Výjimkou je například kontroverzní návrh na podmínění účinnosti smluv uzavřených v zadávacích řízeních jejich zveřejněním v Registru smluv. Původní dalekosáhlý návrh na odkrytí vlastnické struktury dodavatelů a jejich hlavních subdodavatelů, který měl mít vazby i na úhradu plnění veřejné zakázky, byl prozatím podstatným způsobem zredukován a jeho řešení bylo ponecháno zejména na předpisy obchodního práva, kam spíše patří.
Zmíněné pozměňovací návrhy vedly ke „zmírnění“ některých kontroverznějších úprav, například povinnosti zrušit zadávací řízení při méně než třech nabídkách – nyní bylo omezeno pouze na situace, kdy v řízení zbude nabídka jen jedna. Jiné kritizované změny však zohledněny nebyly a zůstaly v návrhu zachovány.
Pozměňovací návrhy přinesly i novinky, jako je například úprava definice dotovaného zadavatele anebo určité úlevy pro zjednodušené podlimitní řízení – možnost prokazovat kvalifikaci jen čestným prohlášením či doručování některých rozhodnutí zadavatele jejich vyvěšením na portálu zadavatele. Některé novinky jsou však sporné, například možnost prominutí zmeškání určitých lhůt zadavatelem.
Možná úskalí
Nabytí účinnosti novely, která byla postoupena do Senátu ke schválení, je aktuálně navrhováno na 1. dubna 2012. Jaké změny nás tedy čekají, pokud bude novela v této podobě schválena? Dojde ke snížení finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky a služby na jeden milion korun (od roku 2014 i u stavebních prací). Tento krok bude mít za následek zásadní navýšení počtu zadávacích řízení podléhajících zákonu, a to v situaci, kdy zadávací řízení pro podlimitní zakázky bylo zjednodušeno jen velmi málo. Dojde tak k radikálnímu zvýšení transakčních nákladů zadavatelů i dodavatelů, přičemž avizované úspory nejsou zdaleka jisté. Zřejmě také hrozí zahlcení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zpomalení zadávacích řízení v důsledku různých nových povinností může mít dopad na ekonomický růst v ČR. Zmírněním kvalifikace ztratí zadavatelé možnost oddělit finančně stabilní dodavatele a ty, kteří dlouhodobě dbají na kvalitu, od dodavatelů ostatních. Řada problémů se proto v mnohem větší míře může projevit až v průběhu plnění veřejné zakázky, ať už v podobě snížené kvality či přímo přerušením její realizace.
Cílem uvedené kritiky samozřejmě není vyjádřit nesouhlas se zamýšlenými cíly novely. Mnohá z navrhovaných opatření jsou pozitivní a měla by přispět ke zlepšení situace v oblasti veřejných zakázek. Mnohem více podstatné však je, aby stát začal uskutečňovat opatření nelegislativní. Jádro reformy veřejného nakupování v ČR by totiž mělo spočívat v zaměření na nákupní dovednosti zadavatelů, tedy nikoli jen na samotné dodržení zákona o veřejných zakázkách, ale na plnění pořizovat hospodárně a na jeho následnou efektivní kontrolu. K tomu by měla přispět mimo jiné trvalá metodická a vzdělávací podpora zadavatelům i dodavatelům.
