EURO: Je existence golfového hřiště a jeho provoz velkým zásahem do chráněné krajinné oblasti (CHKO)?
MOUCHA: Zatravnění krajiny devastované intenzivním zemědělstvím a erozí je samozřejmě pozitivním přínosem pro danou oblast, přestože se zároveň jedná o určité přetvoření krajiny.
- *PONDĚLÍČEK: Provoz golfového hřiště podle mého názoru příliš přírodu nezatěžuje. Turnaje jsou krátkodobou záležitostí, projevuje se zde zejména nárazové zatížení krajiny zvýšenou automobilovou dopravou. EURO: Jak v současné době hodnotíte vliv karlštejnského golfového areálu na okolní krajinu?
PONDĚLÍČEK: Komunikace mezi zástupci CHKO a těmi, kteří do rázu krajiny zasahují, se zlepšila. V současné době stavíme na první místo dohodu, ale i bez ní musí golfový areál respektovat základní principy ochrany přírody a krajiny. Naší snahou je neničit přírodu a využívat prostředí co nejlépe.
MOUCHA: Golf narozdíl například od těžby vápenců krajinu pouze užívá, avšak nespotřebovává ji, i když tyto záležitosti jsou jen obtížně souměřitelné. Pokud bych chtěl současný trend vývoje zobecnit, pak musím konstatovat, že dochází k pozitivnímu posunu ve vztahu k přírodě.
EURO: Jaké jsou vaše aktuální požadavky na Karlštejnský golfový klub?
MOUCHA: Jedním z nich je změna velkého počtu pískových pastí, protože pískové plochy neodpovídají rázu krajiny v Českém krasu a jsou viditelné na velkou vzdálenost.
PONDĚLÍČEK: V tomto případě existuje řešení. Pískové překážky lze zaměnit za jiné, nebo existuje možnost zapustit písek hlouběji pod úroveň krajiny, jedná se o takzvané greenové bunkry (pozn. redakce – viditelná část překážky je zatravněna).
MOUCHA: Důležitá je podpora dalších aktivit, které mohou fungovat ve spojení s golfovým zázemím. Jde například o rozšíření příležitostí pro cyklisty nebo o možnosti jízdy na koni.
EURO: Jsou v Českém krasu místa pro vznik dalších golfových areálů?
PONDĚLÍČEK: Prostor podél dálnice od Prahy až po Beroun je zaplněn průmyslovými objekty, skladovacími halami a údolí Berounky bytovou zástavbou. Z tohoto důvodu může být Český kras koncipován a využíván jako rekreační prostor. Výhledově by měly být další průmyslové aktivity vystěhovány z Českého krasu a prioritu dostane turistika, s níž souvisí rozvoj sítě dalších služeb.
MOUCHA: Vhodné lokality pro golfové areály je potřeba hledat i jinde. Český kras pokrývá malou část středních Čech. Výběr lokality pro golfové hřiště znamená dlouhodobý proces hledání a zvažování alternativ.
EURO: Uvažuje se o přípravě ideální studie zasazení golfového areálu do přírody?
PONDĚLÍČEK: Tato poptávka existuje. Případná ideální studie bude jistě přínosem pro potenciální investory. Ovšem konkrétní projekty budou hodnoceny individuálně.Když posuzujeme začlenění sportovního areálu do krajiny, pak dáváme přednost koncepcím s dlouhodobým výhledem, to znamená, že zkoumáme podmínky pro začlenění celého komplexu, ne jednotlivých částí. Lokalizovat golfový areál doprostřed lesa je vzhledem k zatravnění zajímavé, ale kvůli dopravě to zkrátka není možné. Další významnou otázkou je dostupnost vodního zdroje pro závlahu golfového hřiště.Příkladem ideálního zasazení golfového hřiště do krajiny je využití bývalého vojenského cvičiště v pražském Motole.
EURO: Jaký vývoj zásahů do přírody předpokládáte v Českém krasu?
MOUCHA: Pokud bych stál před volbou mezi golfem a těžbou vápenců, vždy dostane přednost měkčí využití krajiny v podobě golfu. Jde o přijatelný způsob využití krajiny. Jedno golfového hřiště v tak malé chráněné krajinné oblasti však stačí.
PONDĚLÍČEK:** Se vznikem Sdružení přátel Českého krasu, jehož členové jsou zástupci těžařů, vápenky, cementárny i golfového klubu, se zlepšila komunikace subjektů uvnitř chráněné krajinné oblasti. To je velký rozdíl od minulosti, kdy se vše řešilo pouze na základě správních řízení.
