Pro novelu loterijního zákona máme dost spojenců, říká místopředseda ČOV
EURO: Finanční krize se určitě nevyhnula ani Českému olympijskému výboru (ČOV). Jak si stojí jeho rozpočet? KEJVAL: Financování ČOV je založeno na dlouhodobých kontraktech a partnerství. Co jsme slíbili na plénu ČOV, máme smluvně zajištěno. Pro čtyřletý olympijský cyklus to znamená zhruba 500 milionů korun. Z patnácti klíčových partnerů ČOV se letos vyměnili pouze tří. Nejmarkantnější změnou byl odchod firmy Adidas po 38 letech z pozice dodavatele sportovního oblečení. Nahradila ji česká firma Alpine Pro. Její management je pro spolupráci s ČOV nadšený. Stejné pocity máme i my. Více jsme do všeho mohli mluvit. A hlavně sami sportovci se podíleli i na tvorbě kolekcí. Podle nás to bude bomba, která nás z hlediska designu i funkčnosti posune z určité šedi dopředu.
EURO: Pustil jste se do boje za změnu loterijního zákona. Poukázal jste na to, že loterijní a hazardní společnosti sice rozdělují ročně 3,5 miliardy korun ze svého zisku na dobročinné účely, ale spousta peněz končí neznámo kde. Nevzal jste si velké sousto? KEJVAL: Nevzal. Ve financování sportu se honí každá koruna. A tady jde o úniky v řádech miliard korun, i když legislativa se přitom přímo neporušuje. Zákon je formulován tak vágně, že finanční mlhu připouští. Sport tím podle mého odhadu přichází o více než miliardu korun ročně. Určité skupiny hazardních společností totiž přes svá občanská či jiná sdružení vyvádějí peníze na spolky, které v podstatě žádnou sportovní činnost nevykonávají.
EURO: Jaké jsou to skupiny? KEJVAL: Na českém hazardním trhu vidím čtyři. Nejtransparentnější toky peněz jsou u Sazky, tam není problém, pokud nepočítám to, že peníze místo do sportu jdou na splátky víceúčelové haly. Do druhé skupiny patří velké tuzemské sázkové kanceláře, například Tipsport či Fortuna, které si výtěžky pletou s marketingovým účtem. Avšak pokud budou mít všichni rovné podmínky, rovněž nemají s transparentností odvodů problémy. Potom je tu skupina majitelů menších kasin a heren, kde už neprůhlednost začíná. Majitel si založí účelové sdružení třeba na podporu motorismu, a tam peníze putují. Možná si i za tyto prostředky sám a s přáteli někde zajezdí. Podpora motorismu to tedy je, ale pro koho? Dohledat adresy a historii těchto sdružení často vůbec nejde a stát na kontrolu nestačí. Samostatnou kapitolou jsou pak zahraniční internetové sázkové kanceláře, registrované někde na Panenských ostrovech. Ty si dělají, co chtějí.
EURO: Co by mělo být klíčovou změnou v loterijním zákonu? Máte pro její prosazení dostatečně silné spojence? KEJVAL: Zákon by mohl být schválen v první polovině příštího roku. Pro transparentnost odvodů by bylo nejlepší vytvořit speciální státní fond, který by spravovalo například ministerstvo školství. Z hlediska spojenců to není špatné. Samozřejmě „pro“ bude sportovní branže. Politická situace před volbami nám také nahrává, protože žádná politická strana nebude bránit boji proti netransparentnosti. Lidovci podali svůj návrh na změnu loterijního zákona, i když o dost jiný, než bychom si představovali. Velice pragmatický názor na tuto problematiku má ministr financí Eduard Janota, lidmi na svém místě jsou i ministryně školství Miroslava Kopicová a její náměstek Jan Kocourek. To není málo síly na naší straně. Samozřejmě hernám, kasinům a zahraničním sázkovým kancelářím se změny líbit nebudou.
EURO: Do boje za sportovní finance jste se po svém zvolení místopředsedou ČOV pustil ostře. Nepřehnal jste to však s návrhem, že dotace by u nás měly dostávat jen olympijské sporty, tedy 38 ze zhruba 400? KEJVAL: Především – tento názor jsem nikdy neřekl! V médiích se objevil, ale nevím, kde se vzal. Ode mne určitě ne. Ale aspoň se o problému začalo mluvit. Je třeba vědět, že 92 procent financí na sport jde u nás na běžný sport. Vrcholový dostává jen osm procent. A o těchto penězích mluvíme. Není možné, aby tyto prostředky dostávaly jen olympijské disciplíny, to by bylo špatně. Na druhé straně ani ve světě není na tento problém jednotný názor. Například v Rakousku dávají všechny peníze na podporu svého top sportu – lyžování, ve Velké Británii preferují pět vybraných olympijských sportů. Osobně bych si zatím netroufal dát přednost nějakému z těchto modelů. A co je to vlastně olympijský sport? Nedávno nebyla v tomto směru o golfu ani zmínka, nyní u nás řešíme, koho pošleme do Ria de Janeira.
BOX
Jiří Kejval (41)
Bývalý reprezentant ve veslování, v současnosti generální ředitel tuzemské nábytkářské jedničky – společnosti Techo, kterou vybudoval na zelené louce. Později svůj podíl prodal nizozemské Royal Ahrend. Otec tří dětí sám říká, že díky tomu je finančně zabezpečený. Přesto si ponechal manažerský post v Techu a z pozice místopředsedy Českého olympijského výboru se pere o peníze pro sport. Kromě toho je ve vedení kulturní nadace v USA.
