K čemu je benzin, když máte Fétish
Sebevědomí je hlavním předpokladem pro založení automobilky v Monaku. Ve Venturi Automobiles ho našli před dvaceti lety a vystačilo jim dodnes. Nyní ho evidentně mají dost na to, aby od listopadu začali nabízet model Fétish. Nejdříve v Tokiu, potom v Los Angeles, Paříži, Londýně a Monte Carlu. Tato města jsou primárními trhy pro vůz za 540 tisíc eur. Neobyčejný vůz.
Venturi Fétish je prvním sporťákem na baterky na světovém trhu. Ve sprintu z nuly na stovku je jen o málo pomalejší než Ferrari Enzo a zvládá jej za 4,5 vteřiny. Se stosedmdesátikilometrovou maximálkou ho strčí do kapsy průměrná fabia. Zvláštnější jsou na něm však jiné věci. Třeba že tím posledním, co byste v něm mohli zaslechnout, je motor. A ten přitom dosahuje až čtrnácti tisíc otáček za minutu, což se celkem blíží formuli 1.
Pro elektromobily byl dosud značným problémem dojezd. Fétish zvládne s plnou baterií urazit 350 kilometrů. Řidiči benzinového supersportu Opel Speedster Turbo by byli rádi, kdyby se jim totéž podařilo na jejich 35litrovou nádrž. Jenže zatímco benzinových stanic je dostatek, dobíjení trvá přes tři a půl hodiny, za deset minut na šestnáct kilometrů. Zejména proto u Venturi prohlašují, že fétish je automobilem do města.
Stejně tak v malé monacké firmičce tvrdí, že s lehkostí uskutečňují to, co velké automobilky slibují jako realitu za příštích dvacet let. Je dobré vědět, kde leží další možnosti. Jen kvůli tomu by bylo fajn, aby se Venturi Automobiles jejich sebevědomí vyplatilo. I když by spoustě lidí přišlo líto, že neslyší motor dostávat se do varu a pravou rukou si místo řadicí páky mohou hrát leda s přehrávačem empétrojek.
