Sportovci před krachem

ČSTV loni hospodařil se ztrátou téměř 307 milionů korun. Pokud organizace nenajde nové zdroje financí, hrozí jí zánik.

Finanční trable Sazky a její balancování na hraně krachu patrně čekají i jejího největšího akcionáře, Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). Ten se dle informací týdeníku Euro potýká s nedostatkem finančních prostředků. Jen za loňský rok svaz hospodařil se ztrátou téměř 307 milionů korun a výhled na letošek není o moc příznivější. I proto, že někdejší štědrý penězovod ze Sazky vyschl a „nové“ peníze jsou v nedohlednu. Organizace však bude muset tento problém urychleně vyřešit. „Nepříjemnou situaci, ve které se nyní nachází společnost Sazka, bude brzy řešit i samotný ČSTV,“ tvrdí Jiří Kejval, místopředseda Českého olympijského výboru (ČOV) pro ekonomiku, který je zároveň předsedou veslařského svazu. A není jediný, kdo si něco podobného myslí. „Nejsou peníze na základní provoz svazového aparátu a pořádání sportovních akcí, dluhy u bank rostou, příjmy jsou nižší než výdaje. Jinak než krachem to skončit nemůže,“ konstatuje činovník jednoho ze sportovních svazů začleněných pod ČSTV. V současné době Český svaz tělesné výchovy organizuje v 9224 tělovýchovných jednotách a sportovních klubech více než jeden a půl milionu osob.

Bez dohody přijde krach

Člen výkonného výboru ČSTV a prezident Českého tenisového svazu (ČTS) Ivo Kaderka současný stav okomentoval slovy: „Pokud ČSTV nekývne na nabídku společností KKCG a PPF, že převezmou akcie Sazky a budou každý rok posílat sportovním svazům dvě stě milionů korun, skončí to špatně.“ Kaderka je zároveň přesvědčen, že pokud se ČSTV hodlá zachránit, musí projít katarzí, kdy se mimo jiné odstřihne od části svých činovníků. Z oficiální zprávy o hospodaření svazu, kterou má týdeník Euro k dispozici, mimo jiné vyplývá, že na již zmiňované celkové 307milionové ztrátě se největší měrou podílel prodělek z hlavní činnosti svazu – podpora sportovců a sportovišť, a to 282 miliony korun. O špatné finanční situaci ČSTV mimo jiné svědčí to, že v loňském roce takřka rozpustil svůj rezervní fond. Zatímco ještě 1. ledna 2010 bylo na účtech fondu téměř 355 milionů korun, o dvanáct měsíců později to bylo jen 28,5 milionu. Přitom svaz jen loni inkasoval od státu (od MŠMT a ministerstva financí) dotaci 973 milionů korun, o tři miliony více než v roce 2009. Jen na údržbu a provoz sportovišť vynaložil 476 milionů, přes 155 milionů putovalo na sportovní centra mládeže, 233 milionů korun si vyžádala takzvaná státní sportovní reprezentace. Za zmínku stojí, že provoz strahovské centrály ČSTV přišel na více než 24 milionů včetně pětimilionových nákladů na volené bafuňáře. Dalších dvacet milionů činily náklady aparátu v regionech, jinak řečeno provoz krajských a okresních poboček ČSTV. Celkové náklady svazu se v loňském roce vyšplhaly na 1,137 miliardy korun.

Špatný systém

Z výše uvedených údajů vychází, že ČSTV vydává více peněz, než inkasuje. Částečně je to způsobeno vyschnutím příjmů od Sazky, která ČSTV jakožto svému největšímu akcionáři, v minulosti posílala stamilionové sumy ročně (viz Sazka dává stále méně). Jenže loni už to bylo jen 162 milionů korun, navíc se jednalo o doplatek výtěžku z roku 2008. Další peníze ze Sazky kvůli jejím aktuálním ekonomickým potížím v dohledné době na účty svazu nepřijdou, pokud vůbec ještě nějaké někdy dorazí. Jiří Kejval je ovšem přesvědčen, že za momentální finanční problémy ČSTV nemohou ani tak lidé, jako spíš systém jeho fungování. „Tak, jak je současný model ČSTV nastaven, prostě nemůže fungovat. Vznikl za minulého režimu, aby se jeho prostřednictvím financoval sport. Po změně systému se ale nepřizpůsobil novým podmínkám a dopadlo to, jak to dopadlo,“ míní. Činovníci svazu sice pravidelně hovoří o jeho přeměně v moderní a pružnou organizaci, kromě několika kosmetických úprav ale k ničemu zásadnímu nedošlo.

Peníze máme zajištěny

Šéf svazu Pavel Kořan však činnost ČSTV – jako již tradičně – hájí a rezolutně vyvrací, že by se organizace nacházela v ekonomických patáliích. „Veřejnosti se stále podsouvá, že ČSTV je jen Strahov. Přitom po personálním auditu tady pracuje 19 lidí, řada agend je sloučena, provoz vyjde na 23 milionů korun, tyhle peníze již máme zajištěny,“ postěžoval si. Tvrdí také, že jsou zabezpečeny prostředky i na další činnost svazu, jako je například platba hromadného pojištění, které ČSTV hradí za své členy, či obhospodařování smluv s autorskými svazy. Jisté je ale jedno: svaz nemá dostatek financí, které by přeposílal svým členům jako příspěvek na jejich fungování a sportovní činnost. I proto se v této souvislosti začalo hovořit o prodeji části svazového majetku. O této možnosti jednal koncem minulého týdne výkonný výbor ČSTV. „Jeho stanovisko je takové, že o žádném prodeji majetku neuvažujeme, a to ani v případě krkonošských lyžařských areálů,“ řekl Kořan týdeníku Euro. O lyžařská střediska je přitom zájem: svazu již dorazily tři nabídky na odkup 51,1procentního podílu ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. „Zájem je, a stejné je to i s dalším majetkem. Ale ztrátová střediska buď zavíráme, nebo je dáváme do nájmu,“ dodal Kořan. Příkladem takové restrukturalizace nákladů může být pronájem hotelu Olympia na šumavském Zadově či stravovacích zařízení ve strahovském stadionu. ČSTV je pronajal soukromým subjektům, díky čemuž by měl ušetřit přes dva miliony korun. Svaz zároveň předpokládá, že v rámci vylepšování ekonomiky zvýší dividendové výnosy z lyžařských středisek, které majoritně ovládá. Ze společnosti Ski Pec letos počítá s téměř třímilionovou dividendou, Sportovní areál Harrachov by měl na účet svazu poslat 4,5 milionu a ze zmiňovaného Skiareálu ve Špindlerově Mlýně by v letošním roce měla přijít 31milionová dividenda. Kvůli opakovanému finančnímu ždímání dceřiných společností rezignoval před několika týdny ředitel Ski Pec František Vambera. V deníku MF Dnes uvedl, že výpadek peněz od Sazky ČSTV dohání vycucáváním svých firem, a skiareál kvůli tomu nemá dost prostředků na potřebné investice. V souvislosti s nedobrou finanční situací svazu kolují po trhu informace, že si musel na svou činnost vyjednat u bank provozní úvěr, a to ve výši několik desítek milionů korun. „Je to nepravdivá spekulace, s bankami máme standardní smlouvu o spolupráci,“ odmítá Kořan. I tak ale na něj čeká několik perných měsíců, kdy bude muset pro členy ČSTV finance sehnat.