Moderní plavidla zahraničních rejdařů mohou plout iza nižšího stavu vody LABE MEZI DĚČÍNEM A STÁTNÍ HRANICÍ S NĚMECKEM - PRO EKOLOGY VZÁCNÝ KUS PŘÍRODY, PRO REJDAŘE PROSTŘEDEK OBŽIVY. LODNÍCI CHTĚJÍ ČTYŘICETIKILOMETROVÝ ÚSEK ŘEKY VYLEPŠIT DVĚMA JEZY, ALE EKOLOGOVÉ JIM V TOM ÚSPĚŠNĚ BRÁNÍ.
Moderní plavidla zahraničních rejdařů mohou plout iza nižšího stavu vody
LABE MEZI DĚČÍNEM A STÁTNÍ HRANICÍ S NĚMECKEM - PRO EKOLOGY VZÁCNÝ KUS PŘÍRODY, PRO REJDAŘE PROSTŘEDEK OBŽIVY. LODNÍCI CHTĚJÍ ČTYŘICETIKILOMETROVÝ ÚSEK ŘEKY VYLEPŠIT DVĚMA JEZY, ALE EKOLOGOVÉ JIM V TOM ÚSPĚŠNĚ BRÁNÍ. O JEZY SE PŘOU UŽ DESET LET. KONCEM LEDNA VRÁTILI SENÁTOŘI ZPĚT K PROJEDNÁNÍ VÝJIMKU, KTERÁ BY DALA KONTROVERZNÍM STAVBÁM ZELENOU.
Labe je pro vodní dopravu v České republice klíčovou řekou. Představuje jedinou vodní cestu v zemi, po které lze převážet zboží do ciziny. Navíc spojuje Česko s Německem a otevírá lodím cestu k moři. Přímo závislých na splavnosti Labe je přes patnáct podnikatelských subjektů. Ministerstvo dopravy a spojů eviduje celkem přes 400 držitelů koncesí pro provozování veřejné nákladní a osobní vodní dopravy.
EKOLOGOVÉ NECHTĚJÍ REGULACI
Rejdaři si nedovedou budoucnost bez jezů v Prostředním žlebu a Malém Březně v úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí představit. Umožnily by jim přepravu zboží celý rok. Ekologové ovšem nechtějí hladinu uměle regulovat, protože jezy podle nich zničí vzácné ekosystémy v okolí řeky. Říkají, že s jezy zmizí zLabe i z jeho břehů vzácní živočichové i rostliny. Argumentovalo tím i ministerstvo životního prostředí (MŽP), když loni neudělilo stavbě výjimku ze zákona o ochraně přírody. „Ministerstvo dospělo k závěru, že veřejný zájem na ochraně přírody je v případě stavby jezů na Labi významnější než jiný veřejný zájem. Lodní doprava je dnes tak minimální, že investice do výstavby jezů je příliš velká, aby ospravedlnila zásah do přírody,“ odůvodnil rozhodnutí rezortu ministr Libor Ambrozek. Ekologové mohli slavit, ale ne dlouho.
MINISTERSTVO POD PALBOU
Svaz průmyslu a dopravy (SPD) se proti postupu MŽP ohradil. Kritizoval ministerstvo, že hodnotí veřejný zájem splavnění Labe jinak než vláda. Ta o stavbě jezů rozhodla už v roce 1999. „Negativisticky vyvíjená činnost ministerstva téměř ke všem dopravním stavbám velmi připomíná novodobou inkvizici a přináší značné ekonomické ztráty celé společnosti. Jako příklady se dají uvést obstrukce při obchvatu Plzně či neustálé oddalování dostavby dálnice směrem na Hradec Králové,“ uvedl v reakci na rozhodnutí ministerstva výkonný ředitel Svazu průmyslu a dopravy Petr Kašík.
STOP VODNÍM DÁLNICÍM
Rejdařům pomohl exministr dopravy a poslanec parlamentu Jaromír Schling. Navrhl do zákona o vnitrozemské plavbě i bod, že „Rozvoj a modernizace vodní cesty je ve veřejném zájmu.“ Na sklonku loňského roku prosadil zákon ve sněmovně. Prakticky to znamená, že pro stavbu jezů na Labi prosadil výjimku ze zákona o ochraně přírody. „Pokud jezy na dolním Labi nebudou, tak jsou likvidována nejméně dvě odvětví našeho hospodářství. Jednak říční plavba a jednak stavba lodí,“ odůvodňuje svůj návrh Jaromír Schling. Exministr pobouřil MŽP i ekologické organizace, které proti stavbě jezů protestují. Novela je podle nich v rozporu s evropskými normami. „V odní dopravu považuji za ekologickou a potřebnou - ovšem jen tehdy, pokud nevede k nevratné devastaci cenných ekosystémů. To se však musí posuzovat případ od případu, nikoli paušálním povolením pro stavbu vodních dálnic,“ komentoval rozhodnutí sněmovny ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Senátoři mu dali za pravdu a koncem ledna vrátili novelu poslancům k projednání. „Věřím, že ve sněmovně zvítězí hlas lidu a hlas rozumu a poslanci budou hlasovat proti výjimce,“ okomentoval rozhodnutí senátorů ředitel ústecké ekologické organizace Přátelé přírody Marian Páleník.
PROTI JEZŮM MEZINÁRODNĚ
Proti stavbě jezů ve veřejném zájmu protestují i ekologické organizace. „Podle Schlingova zákona by mohli dopravci regulovat a betonovat říční koryta i v přírodních rezervacích bez ohledu na to, jaký budou mít jejich zásahy vliv na životní prostředí,“ řekl mluvčí ekologického sdružení Arnika Marek Jehlička. Dosud platí že musí žádat o povolení MŽP. Podle ekologů odmítají umělou regulaci řek i nevládní organizace v zahraničí. Více než 120 účastníků loňské mezinárodní Konference o říční dopravě v Postupimi podepsalo deklaraci, která mimo jiné odmítá další regulaci řek ve střední Evropě. Zvláště pak stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe a další splavňováni Labe a Odry. „Obrovské investice do vodních cest v Německu nepřinesly předpokládané efekty - nedošlo ke snížení kamionové dopravy, ani k výraznému růstu přepravovaných objemů či snížení nezaměstnanosti. Přišli jsme však o cenné přírodní hodnoty a zvýšilo se riziko povodňových škod,“ řekl na konferenci poslanec německých Zelených Peter Hettlich.
REJDAŘI POPLUJÍ DO CIZINY
Podnikatelé na dolním Labi varují: pokud jezy na řece nevzniknou, bude to českou vládu stát více peněz, než kdyby se rozhodla plavební stupně postavit. Hrozí, že tuzemská plavba zkrachuje a majitelé rejdařských firem i jejich zaměstnanci skončí na podpoře. Bojí se, že jejich zákazníci dají přednost dražším, ale spolehlivějším způsobům přepravy. Podle ekonomů by na tom vydělala hlavně silniční a železniční doprava. „Po ztrátě domácího trhu bude pro rejdařské firmy z ČR jedinou možností, jak v oboru dále podnikat, přesunout své aktivity do zahraničí. Předpokládáme, že české plavební firmy, pokud ještě existují, se postupně zaregistrují v Německu a v Holandsku,“ předpovídá předseda Spolku přátel plavby Vlastimil Pažourek.
CHYBÍ VHODNÉ LODĚ
Čeští plavci se nechávají na práci v zahraničí zatím jen najímat. Na německém Rýnu i v holandské říční dopravě pracují podle neoficiálních odhadů řádově už tisíce Čechů. Aby mohly české firmy samy vozit zboží po německých nebo holandských řekách, potřebují se v těchto zemích zaregistrovat a získat příslušná živnostenská povolení. To je pro podnikatele z nečlenských států Evropské unie obtížné. Po květnovém vstupu České republiky do EU by to mohlo být snazší. Dalším problémem je, že domácí firmy nemají pro podnikání v Unii vhodné lodě. „Poslední nákladní loď pro českého rejdaře byla v ČR dostavěna v roce 1992. Od té doby se pořizují pouze starší plavidla z ciziny. České lodě jsou ve větší míře prodávány nebo šrotovány,“ píše se v takzvané Bílé knize, která popisuje situaci ve vodní dopravě v ČR. Její autoři upozorňují, že české lodě se nedají srovnávat s plavidly zahraničních rejdařů. Ty mohou plout i za nižšího stavu vody. „Na novou loď, schopnou konkurence, český podnikatelský subjekt při současných plavebních poměrech na Labi nevydělá. A stát nám ani v nejmenším na rozdíl od SRN a Holandska s investicí nepomůže,“ říkají rezignovaně rejdaři. n
