Ústav pro studium totalitních režimů měl být podle slov ředitele depolitizován. Nyní do něj nastupuje poradkyně premiéra
Po loňském veletoči výpovědí v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kdy museli odejít klíčoví zaměstnanci, jež protestovali proti omezování činnosti ústavu, je podle ředitele Zdeňka Hazdry situace stabilizovaná.
Jenže varovné signály o dění v této instituci neslábnou, spíše naopak. „Situace v našem ústavu je poměrně stabilní – rozhodně stabilnější, než tomu bylo v minulých letech,“ tvrdí Hazdra. Podle něho zůstaly naštěstí jen vzpomínkami výhrůžky, které někteří odcházející zaměstnanci uplatňovali vůči exkolegům.
Po rozdání výpovědí nastoupilo do ústavu 36 nových zaměstnanců. „Ne všechno jsou celé úvazky. Neobsazených systemizovaných pozic máme nyní 17,65; tohle číslo je s mírným kolísáním setrvalé po celou dobu existence ústavu,“ podotýká Hazdra.
Pivní revolucionáři
Většina zaměstnanců z odborů informatiky a digitalizace, kteří dostali výpověď, přitom našla rychle uplatnění. Někteří bývalí pracovníci ústavu pak rozjeli webový projekt Centra pro dokumentaci totalitních režimů, na jehož webových stránkách lze dohledat informace o práci totalitní Státní bezpečnosti. „V ústavu zůstali lidé, kteří si pustili do kalhot před staronovým vedením, plátci hypoték a pivní revolucionáři.
U většiny z nich není vidět reálný výsledek práce, dokonce tam byli zaměstnáni i lidé, kteří neměli žádný výstup,“ tvrdí oproti Hazdrovým slovům jeden z dřívějších vysoce postavených manažerů ÚSTR. Protože se s bývalým zaměstnavatelem soudí, přeje si zůstat v anonymitě. Podle něho se také téměř nevyužívá zařízení na digitalizaci svazků za miliony korun.
V srpnu má být v druhém pilotním pokusu spuštěn projekt digitálního archivu, jeho bezchybný reálný provoz je ale údajně utopickou vizí. „Očekávám obrovského Potěmkina a opakovaně z vedení vyleze mantra, že za to může bývalý ředitel a později náměstek Pavel Žáček,“ dodává zdroj týdeníku Euro.
Ředitel Hazdra ovšem oponuje. Za negativními informacemi podle jeho vysvětlení stojí právě bývalí zaměstnanci, „kteří jsou spřízněni s bývalým vedením a stále brojí proti vedení současnému“. Asi nejlépe fundovanost manažerského týmu pod taktovkou Zdeňka Hazdry vystihuje aktuální vývoj v odboru výzkumu a vzdělávání. V nedávném výběrovém řízení získala post historická antropoložka – původem z Běloruska – Alena Marková. Kritici, například šéf Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslav Vodrážka, vytýkali Markové její nekompetentnost s tím, že neměla zkušenost s manažerskou prací.
Po nedlouhém čase se to ukázalo jako realistický argument. Marková byla krátký čas po jmenování sesazena a v ÚSTR končí. „Paní Marková byla odvolána ve zkušební době a zkušební doba slouží k tomu, aby zaměstnavatel a zaměstnanec vzájemně poznali, zda jim spolupráce vyhovuje, nebo ne,“ zareagoval bez podrobností ředitel Hazdra.
Jedna z klíčových tezí Zdeňka Hazdry po nástupu do křesla ředitele ÚSTR zněla: depolitizace ústavu. Jenže výběrem nástupkyně Aleny Markové to zpochybňuje. Novou šéfkou odboru výzkumu a vzdělávání se má v srpnu stát poradkyně premiéra Bohuslava Sobotky Blanka Mouralová, která zvítězila ve výběrovém řízení, jehož se účastnili dva kandidáti. Mouralová dříve působila jako šéfka Českého centra v Berlíně, pak několik let vedla obecně prospěšnou společnost Collegium Bohemicum, která měla díky dotacím vybudovat v Ústí nad Labem muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí. Jenže projekt se ocitl ve vážných finančních potížích a zajímá se o něj policie. Případ se dostal i na stůl ministra spravedlnosti. „To, že instituci, kterou dříve vedla, prověřuje policie, nám nemá proč vadit: víte, náš ústav prověřuje každou chvíli někdo a díky tomu se ukazuje, že jsme čistí jako lilie. Z toho, že něco prověřuje policie, v demokratické zemi neplyne žádná hrozba,“ uvádí k Mouralové šéf ÚSTR Hazdra.
Personální čistky
A to, že je Mouralová poradkyní premiéra, mu už vůbec nevadí. „Naopak – nás těší, že paní Mouralová je pokládána za tak dobrou odbornici, že si ji vybral jako odbornou – zdůrazňuji: odbornou, nikoli politickou – poradkyni i předseda vlády. Ale na druhé straně, předseda vlády má 34 poradců,“ dodává Hazdra.
Šéf odborářů z ÚSTR Miroslav Vodrážka tvrdí, že vedení ústavu pod Zdeňkem Hazdrou je zatím úspěšné pouze prostřednictvím jedné metody – vylučování. „Tedy formou personálních čistek nebo hromadného propouštění zaměstnanců, v jehož důsledku byla téměř zlikvidována nejpočetnější odborová organizace v ÚSTR,“ míní.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
