Celková spotřeba zemního plynu v ČR za rok 2011 v porovnání s rokem 2010 klesla předběžně o 10 procent. Na snížené spotřebě plynu se projevil pokles průmyslové výroby, i vyšší atmosférické teploty v průběhu roku.
Foto: Profimedia.cz
Jen za prosinec loňského roku díky těmto dvěma faktorům poklesla meziročně spotřeba o necelých 27 procent. Každoročně se ale nejméně o 20 procent zvyšuje spotřeba alternativního paliva pro dopravu, stlačeného zemního plynu (CNG).
Spotřeba zemního plynu v ČR:
8 075,3 mil. m3 (2011)
8 979,2 mil. m3 (2010)
Prosinec 2011: 1 026,5 mil. m3
Prosinec 2010: 1 401,4 mil. m3
Průměrná teplota:
8,9 stupně Celsia (2011)
7,6 stupně Celsia (2010)
Sníženou poptávku po plynu i elektřině v průmyslu ovlivňuje především decelerující trend průmyslové výroby, kvůli níž řada podniků omezila odběr energií. Největší meziroční propad zaznamenalo odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (meziroční pokles 21,8 procent) a výroba potravinářských výrobků (meziroční pokles o 6,4 procenta). Dalším dlouhodobějším důvodem je investice rodin i podniků do úsporných opatření. Jen z programu Zelená úsporám bylo na úspory ve vytápění vyřízeno 50 tisíc žádostí. I tak je ale stále energetická náročnost české ekonomiky v EU27 druhá největší po Estonsku. „Při uplatnění opatření budoucí Státní energetické koncepce by měla česká ekonomika směřovat k vysokému zhodnocení energetických vstupů a nevyužívat zastaralé zdroje tepláren se ztrátami od 20 do 30 procent. O tomto plýtvání se téměř neví. Výsledkem jsou pak zbytečně vysoké ceny pro odběratele tepla, a to si dnes už nemůžeme dovolit,“ říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie (ČPU).
“Zemním plynem dnes topí 25 milionů domácností v Evropě a má nejméně 116 milionů uživatelů. V zemích evropské sedmadvacítky činí dnes podíl plynu na výrobě elektřiny plných 21 procent, zatímco v ČR pouze 4,7 procenta,“ říká Oldřich Petržilka, prezident ČPU. Státy EU se shodují, že v následujících letech bude spotřeba plynu narůstat. Podle studie ENA se budou cenové rozdíly mezi uhlím a plynem snižovat a cena tepla vyrobeného z uhlí by v průběhu příštích deseti let měla narůstat mnohem rychleji než cena tepla z plynu a nejpozději k roku 2020 by se měly vyrovnat.
