VELETRH SALIMA Poptávka po zdravých potravinách v budoucnu podle odborníků poroste. Časem se také díky tomuto trendu výrazně změní sortiment prodávaného zboží. Pro výrobce potravin je to velká šance na expanzi. Potravinářský veletrh Salima, který se minulý týden uskutečnil v Brně, se zaměřil především na vizi evropského, potažmo tuzemského potravinářství.
Podle eurokomisaře Markose Kyprianou (v popředí) je pro spotřebitele nutné zajistit dostatek zdravých potravin.
VELETRH SALIMA
Poptávka po zdravých potravinách v budoucnu podle odborníků poroste. Časem se také díky tomuto trendu výrazně změní sortiment prodávaného zboží. Pro výrobce potravin je to velká šance na expanzi.
Potravinářský veletrh Salima, který se minulý týden uskutečnil v Brně, se zaměřil především na vizi evropského, potažmo tuzemského potravinářství. Hned v úvodu totiž eurokomisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianou konstatoval, že poptávka spotřebitelů v Evropské unii po zdravých potravinách roste, a tedy je „třeba se postarat o to, aby byly takové potraviny vyráběny a spotřebitel si je mohl koupit“. To by v praxi mělo vyústit v postupnou obměnu současné nabídky potravinářských produktů, a tedy šanci pro jejich výrobce.
Podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka může jít až o pětinový podíl potravin uvedených na trh v rámci důrazu na zdravý životní styl. Ruku v ruce s inovacemi ale prý musí jít i intenzivnější osvěta spotřebitele. To potvrzuje i Kyprianou. Evropský spotřebitel podle jeho slov musí mít dostatek srozumitelných a přesných informací na etiketách výrobků. Na druhou stranu komisař přiznává, že v Unii je již příliš mnoho pravidel a předpisů. „Budeme se snažit je zjednodušit,“ slibuje.
ZDRAVÍ INKOGNITO
V České republice ovšem může snaha Evropské unie o větší prosazení zdravých potravin narazit. Přestože se v posledních letech jídelníček tuzemských spotřebitelů mírně vylepšil (vyšší spotřeba ovoce, zeleniny, drůbeže a rostlinných tuků), současné vizi příliš neodpovídá. Prezident potravinářů v tom ale problém nevidí. „Jde totiž o to, aby si nově vyvinuté potraviny zároveň zachovaly klasické chuťové vlastnosti a zároveň odpovídaly svým složením zdravému životnímu stylu. Aby to zdravé vlastně nikdo nepoznal,“ říká Camplík.
Řadu konkrétních příkladů podle jeho slov poskytla právě letošní Salima. „Například celá řada ovocných a zeleninových šťáv, rostlinný bujon bez živočišných tuků, mléčné výrobky se 60procentním podílem pravého ovoce či salámy s nízkým obsahem tuku. Za zmínku stojí i sójové výrobky pro spotřebitele, který nemůže konzumovat mléko, a polotovary, které šetří domácnostem čas a energii k přípravě pokrmů,“ tvrdí Camplík. Uvedené výrobky byly k vidění nejen ve specializované expozici Trendy, ale i plošně po celém areálu veletrhu. Podle prezidenta jde o dobrý začátek. Na příští Salimě za dva roky by ale již chtěli potravináři pro prezentaci nových produktů lepší a větší místo.
TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA
Potravináři také na Salimě představili dva projekty, které garantuje přímo Potravinářská komora. Prvním z nich je založení takzvané „Technologické platformy“. Ta by měla podpořit aktivity v oblasti vývoje nových technologií i samotných potravin, které mají lépe odpovídat současným spotřebitelských nárokům. Platforma je vlastně národní formou evropské vize „Potraviny pro život“, která má vést ke zvýšení konkurenceschopnosti potravinářských výrobků.
Koncepci technologických platforem zavedla v loňském roce sama Evropská komise s cílem zastavit postupující ztrátu pozic evropského potravinářství ve světové ekonomice. „Přední pozice unijního agropotravinářského průmyslu bude ve střednědobém až dlouhodobém časovém rámci ohrožena, pokud nebudou přijata účinná opatření ke zlepšení jeho inovační schopnosti. Vzhledem k velikosti a významu tohoto sektoru bude mít tento sestup vážné důsledky v evropském hospodářství jako celku,“ uvádí komise ve svém komuniké. „Potraviny pro život“ by měly tomuto nebezpečí zabránit.
Další aktivitou Potravinářské komory je kampaň „Najdi si svého výrobce“. Jejím cílem je podpora odbytu potravin z domácí produkce, jejich identifikace a osvěta spotřebitele. Tato aktivita je reakcí na zvyšující se konkurenci v oblasti dovážených potravin. Jejich bezpečnost je sice garantována orgány státního dozoru, avšak kvalita nemusí vždy odpovídat představám spotřebitele. Komora přitom vychází z přesvědčení, že seriózní výrobce se nestydí za svou identifikaci a že uvedení jeho jména na obalu potraviny je pro něj samotného závazkem kvality. Tato skutečnost by měla hrát roli v rozhodování spotřebitele při nákupu zboží.
