MIMOSOUDNÍ VYROVNÁNÍ SPORŮPokud si spotřebitel marně stěžuje na výrobek či službu, tahá často za kratší konec provazu. Jít k soudu je mnohem dražší než rezignovat a například vadné boty raději hodit do popelnice. Existuje ale plán jak tuto situaci změnit.Zná to snad každý.
MIMOSOUDNÍ VYROVNÁNÍ SPORŮ Pokud si spotřebitel marně stěžuje na výrobek či službu, tahá často za kratší konec provazu. Jít k soudu je mnohem dražší než rezignovat a například vadné boty raději hodit do popelnice. Existuje ale plán jak tuto situaci změnit. Zná to snad každý. Koupený přístroj nefunguje, boty propouštějí vodu, po malířích zůstaly na stěnách „kocouři“. Někdy se reklamaci uplatnit podaří, jindy spotřebitel slyší, že za závadu může sám - třeba špatným používáním. Dovolat se nápravy je v takovém případě velmi nesnadné. V krajním případě se lze samozřejmě soudit. Náklady ale bývají většinou vyšší než způsobená škoda. Sdružení na obranu spotřebitelů (SOS) a Ekologický právní servis (EPS) upozornily v posledních dnech na fakt, že v Česku jsou spotřebitelé stále znevýhodněni a mimosoudní urovnání sporů je téměř nemožné. V praxi funguje jen jediný obránce práv spotřebitelů, a tím je finanční arbitr. Ten ovšem má přesně vymezenou pravomoc: řešit spory klientů s bankovními domy v rámci bezhotovostního platebního styku. RYCHLÉ ROZHODNUTÍ NEMUSÍ BÝT SPRAVEDLIVÉ V ostatních případech v podstatě existuje kromě žaloby jediná možnost - použít institut rozhodčího řízení za podmínek, které jsou předem uvedeny v kupní smlouvě. Má to ale háček. Toto mimosoudní řešení je vytvořeno pro spory mezi podnikateli a specifické problémy spotřebitelů neřeší. „Výsledek, byť rychlý, nemusí mít v případě spotřebitelských sporů se spravedlností nic společného a rozhodnutí přitom bude právně vykonatelné,“ obává se právnička Klára Přikrylová z SOS s tím, že s podobnými případy už se lidé na sdružení obrátili. „Domníváme se, že rozhodčí řízení v současné podobě může práva spotřebitele dokonce poškodit. Ve většině případů lze s úspěchem pochybovat o platnosti rozhodčích doložek a jejich souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech, která každému zajišťuje právo na spravedlivý proces. Na základě evropských standardů spotřebitel nesmí být zbaven ochrany, kterou mu poskytují platné právní předpisy,“ zdůrazňuje Filip Gregor z EPS. MINISTERSTVO NETAJÍ, ŽE O PROBLÉMU VÍ Obě organizace v této souvislosti kritizují ministerstvo průmyslu a obchodu, které má ochranu spotřebitelů ve své působnosti. Rezort ale o problému ví a prý ho hodlá co nejdříve řešit. Používá přitom obdobné argumenty jako jeho kritici. V případech, kdy se spotřebitel a prodejce nedohodnou na řešení, je možné v současné době spotřebitelský spor vyřešit pouze soudní cestou. Ta je jednak zdlouhavá a jednak finančně náročná. „Z velké části se u spotřebitelských sporů jedná o reklamační řízení (například boty). V těchto případech je hodnota sporu často mnohem menší než finanční náročnost na soudní řízení. I to spotřebitele velmi často odrazuje od využívání této cesty. Je zřejmé, že tu chybí možnost řešení sporů jinou cestou, která by byla časově méně náročná a zároveň i levnější. Ale i jednoznačně daná a čitelná, a to jak pro spotřebitele, tak pro podnikatele,“ potvrzuje Adriana Rajmová z ministerstva průmyslu a obchodu. PRÁVO NA SOUD ZRUŠENO NEBUDE Základní návrh alternativního smíru mimo soudní síň už má jasné zadání. Především zůstane zachováno právo na nezávislé soudní jednání - rezort se bude jen snažit do zákona zavést zkrácené soudní řízení pro spory o malé hodnoty. Dalším bodem je posílení právě mimosoudního vyrovnání. Prvním z nich by mělo být větší využívání už fungujícího rozhodčího řízení. Bude ovšem třeba pro spotřebitelské spory upravit současný zákon, který skutečně počítá jen s „vyřizováním účtů“ mezi podnikateli. Ministerstvo nyní společně s Hospodářskou komorou hledá cestu, jak využít současný Rozhodčí soud komory i pro spory spotřebitelů. NOVINKA: MEDIACE Nově by měla vzniknout služba mediace sporu, kdy jedna nezávislá osoba projednává a asistuje při řešení sporu s cílem dovést znesvářené strany k dohodě. „Tento postup již dnes uplatňují některé spotřebitelské organizace a jiné subjekty, avšak je třeba dát mu jasnější pravidla a právní oporu, aby stoupla důvěra v objektivnost takového rozhodování,“ vysvětluje Adriana Rajmová. Zároveň se počítá s tím, že by zůstala zachována funkce finančního arbitra pro specializovanou bankovní problematiku. Soudy a finanční arbitr by tak zůstaly jedinými orgány, jejichž rozhodnutí by bylo pro obě strany sporu závazné. Ostatní alternativy zvažovaného mimosoudního vyrovnání počítají s možností odvolání se právě k soudu. Do českého práva tedy nejspíš nebude zaveden pojem spotřebitelského arbitra, jehož výrok by (podobně jako v mezipodnikatelských a mezinárodních sporech) byl konečný a nezpochybnitelný. Ve světě ovšem existují i arbitři, nazývaní častěji rozhodčí. „Je to osoba, která na základě zákona nebo smlouvy řeší urychleně spory pro určitý okruh případů, někdy i velice úzce věcně vymezený,“ vysvětluje Přemysl Raban, místopředseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky. Jaké mají pravomoci? Třeba v Anglii aWalesu může město ustanovit rozhodce, který rozhoduje o tom, zda policista udělil správně pokutu za parkování. V jiných zemích si může u tohoto zastánce práv spotřebitele občan stěžovat třeba na chabé výkony úředníků. KDO O SPORECH ROZHODUJE ADR - systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (Alternative Dispute Resolution) Mediační řízení - nezávislý subjekt funguje jako zprostředkovatel při jednání znesvářených stran, asistuje při hledání smíru, sám není oprávněn rozhodnout ODR - on-line mimosoudní řešení sporů (On-line Dispute Resolution) na základě mediace, v rámci Evropské unie se snaží řešit mezinárodní spotřebitelské stížnosti Arbitráž - na základě předchozího souhlasu rozhoduje jedno až tříčlenný rozhodce bez možnosti odvolání Ombudsman - arbitr, který chrání práva spotřebitelů v přesně vymezených situacích (v Česku finanční arbitr) Rozhodčí soud - alternativa k soudnímu řízení podle zákona 216/1994 Sb., v Česku tyto soudy nemají pravidla pro rozhodování spotřebitelských sporů Rozhodčí doložka -** součást kupní smlouvy. Určuje, že spory nebudou řešeny soudně, ale prostřednictvím rozhodčího řízení; tato doložka však odporuje Evropské úmluvě o lidských právech
