Ceny zboží loni úhrnem vzrostly o 2,3 procenta, ceny služeb stouply o 3,7 procenta. „Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny za bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
To ostatně potvrzuje i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák: „Na meziročním růstu spotřebitelské inflace měly i v prosinci dominantní podíl vyšší ceny bydlení včetně energií a dražší potraviny. Elektřina byla v průměru meziročně dražší o výrazných 12,3 %. V souhrnu oba zmíněné oddíly (potraviny + bydlení) přispívaly k meziročnímu růstu celkové inflace více jak ze dvou třetin. Zdražovalo se však i v dalších oddílech, a to více ve službách.“
V samotném prosinci spotřebitelské ceny stouply meziročně o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Proti listopadu ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Úrokové sazby nejspíš zůstanou stejné
Loňska míra inflace se tak nachází významně nad stanoveným cílem České národní banky, který činí rovná dvě procenta. K růstu úrokových sazeb by nicméně podle Nováka během únorového zasedání ČNB dojít nemělo.
„Důvody jsou nasnadě. Za prvé část utažení měnové politiky aktuálně dělá koruna a její posílení na téměř 25,20 Kč/EUR. Za druhé Česká národní banka primárně cílí na tzv. horizont měnové politiky, v současnosti tedy na inflaci v 1. polovině roku 2021. A se současnou inflací toho centrální bankéři úpravou sazeb příliš dělat nemohou. A jako třetí argument zde máme zpomalující domácí ekonomiku a slabý hospodářský růst v eurozóně a v Německu,“ dodává Novák.
