Zatímco hypotéky jsou v Česku stejně drahé jako jinde v Evropě a Češi za ně v současnosti platí zhruba dvouprocentní úrok, spotřebitelské úvěry v tuzemsku pořád patří ve srovnání se zahraničím k nejdražším. Není proto divu, že jeden vysoce postavený český bankéř před pár lety označil Česko za „specifický trh“. A myslel tím zhruba tolik, že je velmi jednoduché vydělávat na nezkušenosti tuzemských obyvatel.
Ačkoliv Česko „specifické“ pořád zůstává, situace se mírně lepší. Zatímco například v dubnu 2013 platili lidé za spotřební úvěr úrok 14,25 procenta, dnes je to v průměru kolem 9 procent, což je nejnižší úroveň od roku 2002, kdy Česká národní banka poskytuje statistiky (viz. tabulka). Podobně jsou na tom sousední Slováci, kteří ještě v dubnu 2013 platili přemrštěnou úrokovou sazbu 15,02 procenta. Dnes ale za stejný úvěr zaplatí 9,43 procenta.
Východ a západ
Naivita tuzemských a slovenských spotřebitelů však vyplyne naplno, když přeskočíme k jižním nebo západním sousedům. Rakušané si mohli v dubnu 2013 vzít úvěr na ledničku či vysavač za 4,61 procenta a dnes dokonce za 4,12 procenta. Podobná situace je v Německu. Rozdíl je to propastný, vezmeme-li v úvahu, že Čech ročně z úvěru 100 tisíc korun zaplatí úrok 9 tisíc korun, a Rakušan jen 4 tisíce korun, a to jsou české platy o víc než polovinu nižší. V Česku, na Slovensku a v Rakousku přitom často působí stejné banky, například Erste Group, matka České spořitelny, či Raiffeisenbank. Vypadá to tedy, že všichni evropští spotřebitelé si jsou rovni, ale někteří jsou si rovnější.
Jak na nebankovní půjčku: skryté poplatky stále existují
Situace se však zřejmě bude zlepšovat. Tuzemským bankám klesají výnosy z úroků, protože už několik let rozdávají velmi levné hypotéky. A proto se v poslední době rozběhla rvačka i o spotřebitelské úvěry, což přirozeně tlačí cenu úvěrů dolů. „Přestože cena peněz na trhu roste, je možné, že úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů ještě mohou klesnout. Ani ne tak vlivem vyrovnávání se Česka s jinými evropskými zeměmi, důvodem bude spíše snaha bank umístit volné zdroje, které by ještě před rokem využily pro hypoteční financování,“ potvrzuje mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
| Úroky u spotřebitelských úvěrů ve vybraných měsících | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Rakousko | Německo | Slovensko | Eurozóna | Česko | |
| červenec 2017 | 4,12 | 4,57 | 9,43 | 5,06 | 8,92 |
| červen 2017 | 4,32 | 4,49 | 9,35 | 4,93 | 8,63 |
| červenec 2016 | 4,26 | 4,77 | 11,9 | 5,15 | 10,59 |
| červen 2016 | 4,13 | 4,87 | 11,95 | 5,06 | 10,42 |
| červenec 2015 | 4,07 | 5,01 | 13,08 | 5,39 | 12,25 |
| červenec 2014 | 4,73 | 5,3 | 14,3 | 5,89 | 13,92 |
| červenec 2013 | 4,7 | 5,49 | 15,56 | 6,2 | 13,73 |
| duben 2013 | 4,61 | 5,28 | 15,02 | 6,03 | 14,25 |
| červenec 2012 | 4,25 | 5,74 | 15,54 | 6,4 | 13,82 |
| červenec 2005 | 4,24 | 6,19 | - | 6,59 | 15,43 |
| červenec 2004 | 4,31 | 6,34 | - | 6,86 | 16,54 |
Zdroj: Eurostat, ČNB
Nejagresivnější banky už v současnosti dokáží nabídnout spotřebitelský úvěr za tři procenta. Má to však často háček. „Některé banky opravdu nabízejí sazby, které jsou mezi 3 a 4 procenty, někdy i pod tři procenta. Tyto sazby jsou ale s podmínkami, například různých bonusů nebo platební morálkou,“ říká mluvčí Sberbank Radka Černá. Když pak klient banky podmínky nedodrží, sazba okamžitě vystřelí o několik procent nahoru. Právě Sberbank patří mezi aktivní banky, které nedávno začaly nabízet půjčky za 4,80 procenta (4,99 procenta je pak celková roční procentní sazba nákladů - RPSN). Za 4,9 procenta si mohou půjčit lidé i u Raiffeisenbank a ještě levnější je UniCredit, kde si při převedení úvěru z jiné banky mohou lidé říct až o 2,9 procenta.
Špatné dluhy
Další pokles úroků přijde i kvůli nové evropské směrnici PSD2, která začne platit od začátku příštího roku. Banky budou muset – se souhlasem klienta – otevřít svá internetová bankovnictví fintechovým firmám či ostatním bankám. „Toto nařízení umožní výrazně silnější vliv různých srovnavačů na rozhodování domácností, což povede k zostření konkurence na úvěrovém trhu,“ myslí si analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Konkurenční boj však má pro banky i odvrácenou stránku. Agresivním hráčům, kteří se snaží rozdat co nejvíc úvěrů, aby na pořád ještě relativně vysokých sazbách vydělali, se zvyšuje počet nesplácených půjček. Řada z nich – například Moneta – to pak řeší jejich odprodejem vymahačským firmám, které se snaží získat aspoň část peněz zpět.
Česko proto ještě dlouho zůstane rájem pro bankovní skupiny z okolních evropských zemí, které si mateřské skupiny hýčkají. Na rozdíl od tuzemských spotřebitelů vědí moc dobře proč.
Dále čtěte:
