Kolektivní investování
Obyvatelé České republiky se do finančních investic příliš nehrnou. Raději klasicky spoří v bankách. V západní Evropě, ale zejména ve Spojených státech je tomu zcela naopak. Přitom právě nyní se i malému českému investorovi nabízí na finan čním trhu mnoho velmi pravděpodobných možností dostat se ke slušnému zisku.
Zůstaneme-li pouze u otevřených podílových fondů, které jsou nejrozšířenějším a nejmodernějším typem kolektivního investování, údaje z mezinárodních statistik nám říkají, že kupříkladu v USA se přibližně polovina úspor obyvatelstva i nvestuje právě do nich. V Evropské unii je to o trochu méně, asi 35 procent, v Česku však jde o mizivé asi jedno procento.
Zisky i ztráty
Ve světě otevřených podílových fondů není žádnou extrémní výjimkou roční výnos přes patnáct či dvacet procent, což v bance nelze dosáhnout. Jako příklady na základě aktuálních údajů můžeme z domácích fondů uvést Český fond obligací ING (26,3 %) nebo Interkonto Živnobanky (15,8 %). Ze zahraničních otevřených podílových, do nichž lze investovat z Česka prostřednictvím zdejších zastoupení, je to například Credit Suisse Equity Fund pro USA (25,2 %) nebo Pioneer Global Bond (16,9 %).
Řada otevřených podílových fondů však nyní vykazuje v ročním pohledu záporný výnos, tedy ztrátu. Jen namátkou uveďme IPB akciový OPF (-12,8 %), Český akciový fond ING (-4,2 %) nebo Růstový fond Expandia (-10,4 %).
I pro otevřené podílové fondy prostě platí, že dopředu nelze nic garantovat. Seriózní investiční společnosti spravující fondy však na to každého klienta výslovně upozorní. Velký výnos z minulosti není zárukou obdobného výsledku v budoucnosti. Platí to i naopak - po nynější ztrátě může přijít zisk.
Rozdílná rizika
Nejrizikovější, ale zároveň potenciálně také nejvýnosnější jsou obecně fondy investující do akcií. Názorně to lze ilustrovat na burzovní tabulce z následující stránky, kde kupříkladu u Komerční banky vidíme denní pokles o 2,7, ale tříměsíč ní vzestup o 127 procent. Kdybychom ale nalistovali týdeník EURO z letošního 8. února, zjistili bychom v tabulce na stejné stránce, že v tříměsíčním pohledu ztráceli akcionáři tohoto finančního ústavu na kursu 11,5 procenta. Jestliže tedy chceme vydělat na investici do otevřeného akciového fondu, který může mít ve svém portfoliu celou řadu takto tržně rozhýbaných akcií, měli bychom počítat s tím, že vložené peníze např. dlouho neuvidíme jenom z toho důvodu, že budeme muset čekat několik měsíců nebo i let na vhodný moment prodeje podílového listu za výhodných podmínek.
Opakem, tedy z hlediska bezpečnosti velmi konzervativní variantou, jsou takzvané peněžní otevřené fondy, které investují do málo rizikových například státních pokladničních poukázek a bankovních depozit. O něco rizikovější jsou dluhopisové (obligační) fondy, jejichž podílové listy je výhodné nakupovat zejména při očekávaném poklesu úrokových sazeb. Rozl išovat je třeba rovněž mezi fondy investujícími v ČR a v zahraničí.
Nové nabídky
V mezinárodním srovnání malý zájem českých občanů o investice do otevřených podílových fondů nepochybně souvisí s dřívější silnou tradicí „bezpečného spoření v bankách . Svůj vliv má samozřejmě i neutěšená situace domácí ekonomiky, kt erá občany k finančním investicím nepovzbuzuje. Zároveň je velmi pravděpodobné, že mnoha lidem začalo po četných tunelářských aférách vadit slovo „fond .
Na české váhavce nicméně dnes útočí z mnoha stran i řada povzbuzujících informací. Majetek řady českých otevřených podílových fondů v poslední době rychle roste, což je pro investory do těchto instrumentů výhodné. Na trhu se objevují i zcela nové otevřené podílové fondy, které vzhledem k již existující konkurenci lákají investory atraktivními podmínkami, například minimalizací či dočasným zrušením poplatků spojených s nákupem a pozdějším zpětným odkupem podílových lis tů, které jinak spolu s poplatkem za správu vždy investorovi několik procent z případného výnosu ukousnou.
Zřejmě nejvýznamnější skutečností však je postupný proces otevírání i dosud uzavřených investičních a podílových fondů, který musí být dokončen do roku 2002. Jde o to, že tyto fondy budou po otevření povinny vyplatit na požádání svým podí lníkům hodnotu odpovídající čistému obchodnímu jmění, které připadá na jednu nynější akcii či podílový list. A ta je mnohdy mnohem vyšší než kurs na burze, za který lze takový cenný papír dnes koupit. U uzavřených fondů je prodej podílů limitov án trhem, otevřený fond musí podíl odkoupit do 30 dnů, v praxi však jde obvykle o mnohem kratší dobu.
U fondu SPIF český, který je podle rozhodnutí Komise pro cenné papíry v otevírání prvním na řadě, vedla tato okolnost dokonce k takovému růstu burzovního kursu, že takzvaný diskont neboli rozdíl mezi majetkovou hodnotou a kursem už byl po započítání odkupních poplatků vynulován.
