Celkové výdaje spojené s insolvenčním řízením se vyšplhaly na zhruba 293 milionů korun. Z toho nejvyšší položky (kromě odměny pro Cupku) představují peníze pro dodavatele padlé Sazky ve výši 89,7 milionu korun, poradenství přišlo na 59,5 milionu a na výplatu výher šlo 35,6 milionu korun.
„Výdaje je třeba vnímat v kontextu příjmů, které byly v rámci správy majetkové podstaty realizovány, a to jak za dobu provozu podniku, tak následně jeho prodejem,“ říká Cupkova mluvčí Lenka Tichá s tím, že správce zároveň uspořil peníze, když se úspěšně bránil proti některým nárokům v rámci konkurzu. „Vzhledem k rozsáhlosti a náročnosti konkurzu včetně finančního objemu i počtu přihlášených pohledávek, kterými se správce musel zabývat, se domníváme, že jsou náklady na insolvenční řízení ještě poměrně nízké,“ doplňuje Tichá.
Sazka zkrachovala v roce 2011 a její pád doprovázela řada kontroverzí. Rozhodnutí Cupky prodat byznys Sazky do rukou skupin PPF a KKCG miliardářů Petra Kellnera, respektive Karla Komárka ostře kritizovala například investiční skupina Penta, která si na loterijní firmu rovněž brousila zuby. Penta napadala například podmínky soutěže, kdy zájemci o Sazku museli složit kauci v neuvěřitelné výši půl miliardy korun. Podle KKCG ale byla půlmiliardová kauce nutná kvůli tomu, aby konkurence nezneužila citlivé informace o Sazce k jejímu potopení.
Téměř devět miliard dluhů
Zkrachovalý loterijní kolos po sobě zanechal podle dostupných informací z insolvečního rejstříku dluhy ve výši 8,8 miliardy korun. Věřitelé Sazky dostali nazpět 3,37 miliardy. Z toho nezajištěným věřitelům 2,54 miliardy a zbytek zajištěným. Věřitelům pak zbývá podle zprávy vyplatit ještě 203,7 milionu korun. „Zbývající částka bude věřitelům vyplacena, až soud schválí závěrečnou zprávu a vydá konečné rozvrhové usnesení,“ uvádí Tichá.
Věřitelé Sazky se přes vyplacené miliardy budou muset smířit s obrovskými ztrátami. „Celkem bude uspokojení nezajištěných věřitelů ve výši okolo třiceti procent,“ dodává Tichá s tím, že na začátku konkurzu se výše uspokojení odhadovala na zhruba dvacet procent.
Za pádem Sazky stál její šéf a fakticky neomezený vládce Aleš Hušák. Ten rozhodl o megalomanské výstavbě víceúčelové haly O2 arena, kvůli níž se Sazka drasticky zadlužila, což nakonec vedlo k jejímu pádu. Hušák se tak stal zřejmě prvním manažerem na světě, který poslal loterijní monopol do krachu.
O dohře pádu Sazky čtěte v dnešním vydání týdeníku Euro
Čtěte také:
Sazka: Češi mají zájem o slosování v pátek třináctého
