S postupující globalizací získávají převody zboží, majetku a služeb uvnitř nadnárodních společností velký podíl na celosvětovém obchodě. Termín transfer pricing, který je již dlouhou dobu významnou součástí daňového práva rozvinutých ekonomik, se tak stále více prosazuje i v rámci tohoto práva České republiky. Nikoli náhodou je problematika transferových cen pro nadnárodní společnosti dlouhodobě nejvýznamnější daňovou prioritou.
Princip tržního odstupu.
Obecně se v praxi, a to nejen v České republice, využívá takzvaný princip tržního odstupu. Podle něj cenu za plnění v rámci skupiny nesmí ovlivňovat skutečnost, že se daná transakce uskutečňuje uvnitř ní, nikoli tedy s nezávislým subjektem. Pokud se však poplatník není schopen vyrovnat s důkazním břemenem, tedy nedokáže prokázat uskutečnění transakce v souladu s principem tržního odstupu, správce daně může příslušný rozdíl doměřit a následně požadovat dodatečnou (to znamená vyšší) daňovou povinnost a také penále.
Problém dokumentace.
Nadnárodní společnosti často centrálně zajišťují specifické služby, zejména pak správního, technického, finančního či například obchodního charakteru. Tyto služby a náklady s nimi spojené jsou následně z velké části jednotlivým společnostem ve skupině účtovány. Příjemce služeb je přitom schopen jejich poskytnutí obvykle prokázat smlouvou a fakturou často datovanou k 31. prosinci příslušného roku. Stačí však taková dokumentace k prokázání daňového uznání částek, které často dosahují desítek a v některých případech dokonce stovek milionů korun?
Eliminace rizik.
Pokud poplatník nemůže prokázat, že mu byla poskytnuta služba, kterou by mu mohl zajistit i nezávislý poskytovatel (tedy mimo skupinu) a jež zároveň slouží k dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů, vzniká velké riziko, že správce daně příslušný náklad bude kvalifikovat jako daňově neuznatelný se všemi vyplývajícími důsledky - dodatečnou daňovou povinností a penále.
Příslušná rizika lze významným způsobem eliminovat prostřednictvím dodatečné dokumentace (nad rámec smlouvy), která uspokojivě prokáže, že účtovaná částka je v souladu s principem tržního odstupu, a rovněž přímou vazbu mezi poskytovanou službou a zdanitelnými příjmy poplatníka. S ohledem na celosvětovou použitelnost principu tržního odstupu lze často využít již existující dokumentaci v rámci skupiny, kterou je třeba pouze upravit pro podmínky v České republice.
Pokyny ministerstva financí.
V souladu s pokyny Ministerstva financí České republiky č. D-258 pro uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi spřízněnými subjekty, č. D-292 týkajícím se závazného posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami, a č. D-293 ohledně rozsahu dokumentace, jak tvořit ceny mezi spojenými osobami, by se měly české společnosti při stanovení transferových cen řídit principy směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které jsou mezinárodně uznávaným měřítkem.
Dokumentace doporučená pokynem Ministerstva financí ČR č. D-293 má v zásadě obsahovat informace o skupině, podniku, obchodním vztahu (transakci), ostatních okolnostech, jež mají vliv na obchodní vztah, a v neposlední řadě o způsobu tvorby převodních cen.
Závazné posouzení.
Od 1. ledna 2006 je rovněž možné požádat místního příslušného správce daně (finanční úřad) o závazné posouzení způsobu, kterým byly stanoveny transferové ceny. Tato skutečnost poplatníkům umožňuje, aby si předem ověřili, zda způsob tvorby cen sjednávaných mezi spojenými osobami je pro účely stanovení základu daně v souladu s principem tržního odstupu.
Závazné posouzení není jednoduchou možností kvůli její komplexnosti a časové náročnosti. Jejím prostřednictvím jsou však maximálně eliminována rizika, která svým významem často ohrožují finanční stabilitu subjektů či „křesla“ jejich vrcholných manažerů. Na druhé straně, pokud je uzavřena řádná smlouva, služby jsou poskytovány, jejich cena je určena v souladu s principem tržního odstupu a mohl by je zajistit jiný subjekt, kdyby je nebyla schopná poskytnout „skupina“, není důvod se obávat zamítnutí příslušné žádosti o závazné posouzení.
