Výběrové řízení na generálního ředitele Lesů České republiky (LČR) bylo mnohokrát deklarováno jako průhledné a otevřené. Poté, co k němu konečně došlo, proměnilo se ve víru událostí ve smršť, která zcela nekontrolovaně, neprůhledně na uvolněné místo definitivně usadila Vladimíra Blahutu, který si ho už od ledna zkoušel coby osoba řízením dočasně pověřená. Když ministr Jaroslav Palas v posledních minutách vlády nad resortem zemědělství i k překvapení nastupujícího premiéra Jiřího Paroubka adjustoval do funkce svého údajného chráněnce, zřejmě si neuvědomil, že tím na něho zároveň vrhá stín nedůvěryhodnosti. Přitom Blahuta uvádí, že do hry vůbec nevstupoval jako předem vybraný Palasův kůň a o poloutajeně vyhlášeném výběrovém řízení se dověděl až se zpožděním.
Netoužil být lesním generálem.
V době, kdy Blahuta jako venkovský kluk lítal po lese, ani na chvilku mu nepřišlo na mysl, že by v životě mohl dělat něco jiného než jeho otec - lesníka. Kdyby mu byl teenagerský osud více nakloněn, dostal by se na střední lesnickou školu a po jejím absolvování by nejspíš spěchal do vytouženého lesa. Jenže takto musel na gymnázium a teprve pak mohl studovat na lesnické fakultě brněnské Vysoké školy zemědělské, dnes Mendelovy zemědělské univerzity. Tím dostal základní výbavu i k vyšším lesnickým funkcím. Profesním žebříčkem ovšem vystoupal od píky. Začínal jako lesní v polesí Hukvaldy.
Za strmý vzestup kariéry v posledních dvou letech vděčí spolužákovi ze studií Kamilu Vyslyšelovi. Ten jej povolal jako výrobně technického ředitele do svého manažerského týmu, sestavovaného na troskách ministrem rozmetaného Olivova vedení Lesů ČR. Zatímco Vyslyšelovi se zaváděné změny staly osudné a týž ministr, který mu je uložil, ho za to odvolal, Blahuta zaujal jeho místo. Navíc s úplně stejnou koncepcí. „Chtěl bych vás ujistit, že i přes uvedenou personální změnu současný management LČR nemění svůj postoj k vytčeným strategickým cílům“, píše Blahuta v podnikovém periodiku Lesu zdar.
Mým lesnickým národům.
Palas ještě jako pověřenému řediteli Blahutovi uložil, aby zklidnil situaci a nastavil intenzivnější komunikaci s lesnickou veřejností. Blahuta se úkolu ujal dost svérázně. Nalezl zálibu v tiskových prohlášeních k zaměstnancům, která publikuje ve výše zmíněném podnikovém médiu. Jsou však neosobní a šroubovaná, nevnímají starosti podřízených, zato se jim snaží vnutit šéfovskou vůli. To se nenosí v žádné době.
Výhody dobré komunikace s obchodními partnery poznal Blahuta už během praxe výrobního ředitele. Upozorňuje ale, že diskuse s nimi leckdy bývá problematická. Často nelze dělat ústupky, jak si druhá strana myslí. Cílem každé dohody ze strany Lesů ČR musí být udržení prosperity a zlepšení hospodaření podniku.
Velkou prověrkou spolupráce s obchodními partnery se stala hrozící krize dřevozpracujícího průmyslu letos v únoru, kdy oběma celulózkám ve Štětí i v Paskově chyběla surovina. „Oslovili jsme podnikatelskou sféru, asociaci podnikatelů v lesním hospodářství i odbory. S dřevařskou sférou, Svazem průmyslu papíru a celulózy jsme vytvořili krizový štáb. Přestože těžba vlákninového dřeva probíhá nejčastěji až ve druhém a třetím čtvrtletí a letošní zima bohatá na sníh byla obzvlášť složitá, podařilo se nám zajistit, že 49 firem z osmdesáti splnilo svůj závazek dodávky dříví a pomohlo Lesům ČR splnit nasmlouvané kvóty pro dřevozpracující průmysl,“ pochvaluje si Blahuta.
Na obou stranách hranice.
Rozjitřená atmosféra mezi Lesy ČR a lesními akciovkami však potichu trvá. „Mou výhodou je, že znám problematiku i z druhé strany,“ popisuje Blahuta a uvádí: „Privatizoval jsem lesní závod a vystřídal jsem v něm téměř všechny funkce. Vedl jsem i divizi firmy CE Wood velikosti běžné akciové společnosti. Z druhého břehu jsem vyjednával s Lesy ČR. Dokážu se vžít do pocitu z opačného pohledu a vyhodnotit situaci,“ věří si Blahuta. Avšak právě ze strany CE Wood hrozí Lesům ČR nejvíc soudních sporů. Obří lesnická společnost, zdaleka největší ve střední Evropě, se cítí být nedávným vypovězením smluv nejvíc poškozena.
„V jedněch novinách mne označují za přítele CE Wood, jinde za zapřísáhlého nepřítele. Jak se to komu hodí. Já se snažím chovat transparentně a nebýt zatížen tím, kde jsem v minulosti působil,“ vysvětluje Blahuta a tvrdí, že jeho rozchod s CE Wood byl mírumilovný.
To potvrzuje i generální ředitel CE Wood Václav Šebek. V době odchodu nebyl Blahuta na žádném významném postu. Nepohodl se se svými představenými na středisku lesní výroby kvůli hospodářským výsledkům, a tak pracoval u firmy jako zástupce pro myslivost. Přestože byl považován za spolehlivého pracovníka, firma ho ani nepřemlouvala, ani mu nedělala potíže s odchodem. „Říkal tenkrát: korektně odcházím. Činy jsou však jiné,“ myslí si Šebek a je přesvědčen, že Blahuta má nezanedbatelný podíl na tom, že se z firmy CE Wood stal pro Lesy ČR exemplární nepřítel číslo jedna.
Jak se kdo vyspal.
„Jsme pro spravedlivá výběrová řízení,“ zdůrazňuje Šebek. „K tomu mají však Lesy ČR daleko. Správně vybrané nabídky podle nejvyšší ceny tvoří sotva třetinu. Nejméně tolik je všelijakých nestandardních nabídek, které z dlouhodobého pohledu neobstojí. A zbylá třetina působí dojmem, že byla vybrána jen podle toho, jak se kdo vyspal,“ popichuje Šebek.
Blahuta transparentnost výběrových řízení brání. Pochybnosti však opodstatňuje fakt, že krátce po uzávěrce už muselo být jedno výběrové řízení pro nedůvěryhodnost zrušeno a o dalším kandidátu se mluví. Některé výpovědi smluv jsou napadeny žalobami. Projednávání výpovědí dalších smluv se zastavilo na faktu, že někteří příjemci si je vyzvedli až po Novém roce, takže získali rok platnosti navíc. Soudy a úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyhlásily na vypovězené smlouvy ochranná opatření. Dnes jsou však už odvolaná. Některá rozhodnutí však budou přezkoumávat soudy. O průběhu výběrových řízení však chybějí veřejně dostupné informace.
Ministerstvo zemědělství dokonce tají jména uchazečů o ředitelský post, natož výsledky hodnocení nejlepších. Ponechává prostor šuškandě, že někteří Blahutovi soupeři měli v nedokončeném výběrovém řízení lepší hodnocení a splnili víc podmínek. Sdělí to veřejnosti předseda dozorčí rady Petr Zgarba, který se mezi tím stal novým ministrem? Sami členové dozorčí rady totiž informováni nebyli. Potvrzuje to člen rady, poslanec Jiří Papež, který se o konkursu dočetl v novinách.
Našlapovat potichu
Je už ovšem rozhodnuto. I když nikdo z dotázaných z lesnických akciovek nepřekypuje optimismem, nikdo taky nechce dráždit. Ať se Vladimír Blahuta ukáže. S „definitivou“ pro něj přišla šance. Promarní-li ji, víc už jich mít asi nebude. Dokonce i ředitel České asociace podnikatelů v lesním hospodářství Jiří Kořínek zatím odkládá připomínky, aby nevyprovokovával vášně.
