Odsouzený vysoký úředník MF bude dál radit státu v arbitrážích
Smí ředitel mezinárodněprávního odboru ministerstva financí krást? Daňový podvod totiž ničím jiným než okrádáním státu není. O to pozoruhodnější je, když se podvodu s daněmi dopustí někdo, kdo má v popisu práce starat se o státní pokladnu. Oním usvědčeným podvodníkem je Radek Šnábl, který především kvůli tlaku médií minulý týden ze své funkce odstoupil.
Vysoký úředník ministerstva byl letos v dubnu odsouzen ke dvouleté podmínce a pokutě. Podle soudu se trestného činu dopustil tím, že spolu se dvěma společníky vykázal fiktivní vývoz hracích automatů do Arménie. Stát potom požádal o navrácení daně z přidané hodnoty ve výši 5,5 milionu korun. V tomto případě ještě trojice pachatelů uspěla, ve druhém, kdy chtěla vydělat sedm milionů, už nikoli.
Úředník však nadále tvrdí, že je nevinný. Zastání má také u svých nadřízených, ať už současných nebo bývalých. Ve funkci ho navzdory usvědčení z trestného činu podržel především bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Přestupek, kterého se dopustil, je nesrovnatelný s desítkami miliard, které Česku zachránil. Já jsem ho tam prostě potřeboval,“ zdůraznil exministr roli, kterou Šnábl hrál při mezinárodních arbitrážích. Jako odborník na tuto problematiku měl na starost především řízení vedená proti státu, například firmami CE Wood nebo ECE. Proto ho zřejmě bude podporovat i současný ministr Eduard Janota (viz také s. 24). Jak totiž uvedl mluvčí ministerstva, přestože Šnábl rezignoval, úřad bude jeho služeb využívat nadále.
Sporná zůstává také výše trestní sazby. Argumenty, že úředník dosud nebyl trestaný a v ostatních ohledech se choval jako řádný občan, blednou, pokud se sankce pro něj srovná s trestem pro viníky mnoha menších deliktů. Například Michal Chvojka a Michal Vágner, zlodějíčci, kteří okradli miliardáře Zdeňka Bakalu, dostali nepodmíněné tresty ve výši 22 a 16 měsíců vězení. A to z Bakalovy vily ukradli stavební materiál a nářadí v hodnotě „pouze“ tři sta tisíc, tedy zhruba patnáctinu toho, o co stát připravil Šnábl s kumpány. Proč takový rozdíl? „Problém může být v tom, že náš justiční systém má dva první stupně, o některých trestných činech totiž rozhodují soudci okresních soudů, o těch závažnějších pak soudci krajských soudů. Vyšší soudy nejsou příliš obeznámeny s tím, jaké tresty se dávají u okresních soudů,“ domnívá se advokát Tomáš Sokol.
ČLÁNKY DO MAILU