Správkyně Hongkongu Carrie Lamová oznámila zákaz zakrývání tváře při demonstracích v rámci výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let ve snaze ukončit měsíce trvající protesty.
Lamová na tiskové konferenci uvedla, že zákaz nošení masek na obličeji, kterými se mnoho demonstrantů chrání před rozpoznáním své totožnosti, má platit od soboty. Stát se tak má na základě zákona o stavu nouze, který úřadům umožňuje přijímat opatření ve veřejném zájmu. Tento zákon byl podle agentury AFP naposledy uplatněn v roce 1967.
Místní média vycházejí z toho, že zákaz maskování vstoupí v platnost od místní půlnoci, tedy od dnešních 18:00 SELČ.
„Myslíme, že nový zákon bude mít odstrašující účinek na násilnické demonstranty, kteří se maskují a vyvolávají nepokoje, a pomůže policii v jejím poslání udržovat pořádek,“ prohlásila Lamová před novináři.
Zatím není jasné, jak úřady prosadí zákaz ve městě, kde hodně ze 7,4 milionu obyvatel každý den nosí na obličeji masku na ochranu před chladem a infekcemi, zvláště od epidemie zaviněné virem SARS, která si na počátku tisíciletí vyžádala stovky obětí.
Protesty původně začaly odporem proti navrhovanému zákonu o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily mimo jiné o svobodné volby a vyšetřování policejní brutality.
Demonstranti vyměnili kanály: svolávají se přes Pokémon Go a Tinder
„Pět požadavků, ani o jeden méně,“ skandovali demonstranti, mnozí v maskách, kteří dnes - ještě před vyhlášením nových pravidel se zákazem zakrývání tváře - pochodovali městem kolem některých z nejdražších nemovitostí, včetně centrály britské banky HSBC. „Musíme zůstat silní kvůli Hongkongu, a proto jsem se přidal k tomuto protestu,“ řekl Reuters sedmadvacetiletý pracovník ve finančním sektoru, který se představil pouze jako Čchan. „Policejní brutalita se stupňuje a na zákaz maskování je třeba odpovědět protesty,“ zdůraznil.
Pořádková policie se přes noc přesouvala napříč Hongkongem a použila slzný plyn proti davu v rezidenční čtvrti, zatímco železniční společnost MTR Corp uzavřela několik stanic. Ráno ale stanice fungovaly normálně.
Prodemokratické demonstrace se v Hongkongu konají od června, v úterý proti nim ale policie poprvé použila ostrou palbu. Po protestech svolaných u příležitosti 70. výročí vzniku komunistické Číny muselo být hospitalizováno přes 100 lidí a 269 jich bylo zatčeno. Ostrá střelba u obyvatel Hongkongu dále vystupňovala zlost na policii, kterou už předtím mnozí obviňovali z přehnaného užívání násilí proti demonstrantům.
Úřady tvrdí, že policista střílel v sebeobraně, protože byl v ohrožení života. Zasažený středoškolák je v nemocnici v stabilizovaném stavu.
Demonstranti v bývalé britské kolonii kritizují to, co považují za plíživé zasahování Pekingu do záležitostí jejich města i přes příslib autonomie podle principu „jedna země, dva systémy“, na jehož základě Británie v roce 1997 vrátila Hongkong Číně. Čína odmítá obvinění z vměšování a naopak obviňuje zahraniční vlády, včetně Spojených států a Velké Británie, z vyvolávání protičínského cítění.
Úřady již dříve vydaly policii pokyny pro použití síly, uvedl Reuters s odvoláním na dokumenty, které viděli jeho zpravodajové.
Čtěte také:
Ujgury obklopila „virtuální klec“. Čína používá vyspělé technologie k jejich pronásledování
Černá listina se plní. Čínský velký bratr už rozhoduje, kdo smí do vlaku
Made in USA. Hongkongská policie rozhání protesty americkým slzným plynem
