Mít nápad je jedna věc. Přetavit onu ,revoluční‘ myšlenku do reality tak, aby řešila podstatné problémy zákazníků, je věc druhá. No a tou třetí je, aby se následně dařilo novou firmu dále rozvíjet, přilákat a udržet skvělé lidi, získat peníze na provoz i expanzi a celkově její pozici na trhu posílit do té míry, že na něm bude schopna vydržet i mnoho desítek let.
Za tímto účelem vzniklo v Česku během uplynulých let nespočet inkubátorů a akceleračních programů. Některé jsou organizovány univerzitami, jiné byly zřízeny poradenskými společnostmi, další zase fungují pod taktovkou bank. Svůj vlastní akcelerátor má i ČSOB. Nese název Start it, funguje od roku 2018 a z pozice šéfky ho vede Zuzana Paulovics.
Za pětiletou existenci prošlo Paulovics a jejím kolegům ,pod rukama‘ na 500 podnikatelských projektů. Samotnou akceleraci pak má za sebou dvaaosmdesát z nich, přičemž další brzy přibydou. Taková čísla znějí na první poslech líbivě – jeden by řekl, že nápadů, respektive nadějných firem je v Česku víc než dost a budoucnost je zářná. Leč bohužel, ve skutečnosti je to přeci jen trochu jinak. Z dat, která má ČSOB k dispozici, jasně vyplývá, že – podobně jako jinde ve světě – i u nás více než 90 procent nově založených startupů zmizí z trhu stejně rychle, jako se na něm objevily.
„Když vzniká něco nového nebo inovativního, tak pravděpodobnost, že to neuspěje, je bohužel vždy vysoká,“ vysvětluje redakci Euro.cz Paulovics. „Při zakládání úplně nového podnikání existuje spousta neznámých. My se v rámci Start it snažíme ty největší eliminovat a nasměrovat tak dobrý nápad k funkčnímu a udržitelnému byznys modelu,“ dodává.
Jak s podnikáním začít? To je, oč tu běží
Zajímavým zjištěním je, že hned 42 procent nově založených startupů musí, lidově řečeno, zavřít krám proto, že pro jejich produkt neexistuje dostatečná poptávka. Jestli bude o daný výrobek či službu ze strany klientů zájem, se přitom dnes díky moderním technologiím dá podle Paulovics docela dobře odhadnout: „Způsobů, jak to ověřit, je celá řada. Dá se například vytvořit marketingová kampaň na neexistující službu nebo produkt a webová stránka, která zákazníka provede až k samotnému nákupu. Avšak s tím, že po kliknutí na tlačítko ,koupit‘ se člověk dozví, že produkt nebo služba ještě není k dispozici, ale že může být mezi prvními, kdo dostane nabídku. Cílem je ověřit reálný zájem mezi cílovou skupinou a ochotu zaplatit určitou cenu.“
Seriál Od píky sleduje, jak se daří začínajícím podnikatelům se zajímavým byznysovým příběhem či nápadem na nový produkt nebo službu.
Máte-li pro nás nějaký námět či víte o někom z vašeho okolí, kdo některou z těchto podmínek splňuje, budeme moc rádi, pokud se nám ozvete. Vaše náměty prosím posílejte na email redakce@euro.cz.
„Pokud kampaň nevyjde dobře, tak startupista ví, že musí něco změnit a místo vyhazování peněz a energie na vývoj musí hledat lepší cílovou skupinu, jiný byznys model nebo změnit produkt. Obdobně existují i způsoby ověření poptávky u složitějších produktů určených pro firmy.“
Nutno ovšem podotknout, že i když se produkt na trhu uchytí, ani tehdy ještě nemá začínající podnik zcela vyhráno. „Z našich zkušeností víme, že zlomový bývá v životě začínajících firem druhý rok. Na začátku mají zakladatelé spoustu elánu a často žijí z vlastních úspor nebo půjček od známých. Druhý rok je potom extrémně důležitý, protože toto všechno začíná docházet a do firmy jednoduše musí začít přitékat nové peníze – od investorů, nebo ještě lépe od zákazníků. Na to je potřeba myslet od samého začátku, protože například u technologických a IT startupových projektů trvá vývoj prakticky vždy déle a je dražší, než zakladatelé předpokládají,“ upozorňuje manažerka.
Že by velká úmrtnost nadějných startupů mohla pro budoucnost českého byznysového prostředí představovat docela zásadní problém, Paulovics tuší. I proto ostatně před časem spolu se svými kolegy navázala spolupráci se zdejšími univerzitami, z níž vzešlo něco, co oni sami interně označují jako ,líheň na jednorožce‘.
Oficiálně se tento program jmenuje Start it @UNI, přičemž jeho posláním je především pomoci budoucím podnikatelům z řad dnešních studentů řešit některé z nejpalčivějších otázek, kvůli nimž se nakonec myšlenky na založení vlastního byznysu vzdají. Jak vyplývá z průzkumu, který ČSOB zpracovala během loňského října na vzorku 220 vysokoškoláků, podnikat by jednoho dne chtělo hned 70,5 procenta z nich. Stejné šetření ale zároveň poukázalo na fakt, že bezmála 30 procent z těch, kteří o podnikání uvažují, se bojí rizika s ním spjatého, více než dvě pětiny na něj nemá peníze, dalších 15,9 procenta oslovených v tuto chvíli nemá konkrétní nápad a zhruba každý sedmý netuší, jak vlastně začít.
Žádná oblast není cizí
Součástí ,líhně‘ jsou i takzvané Validation Campy. V rámci nich se vysokoškoláci snaží popasovat s výzvou, jak rozjet podnikání během jediného víkendu. „Účastníci se zde setkají s úspěšnými startupisty, mentory i investory a naučí se zjišťovat potřeby zákazníků. Studenti chodí na Validation Campy s nejrůznějšími nápady, které například řeší inovace v e-commerce a fotovoltaice, různé komunitní platformy, logistické problémy, plánování eventů, kyberbezpečnost, jazykové problémy či investování. Výjimkou nejsou originální výrobky nebo výtvory, jako třeba designové kšandy, boty z 3D tiskárny a fotofresky na beton,“ popisuje Paulovics.
Stejnou filozofii – tedy že žádná podnikatelská oblast jí není cizí – razí ČSOB i v rámci hlavní části svého akceleračního programu. Důkazem budiž výčet firem, které si jím prošly. Mezi jeho absolventy patří jak společnost HTG Medical zabývající se digitalizací měření funkce ledvin pro nemocnice, tak například známé prací papírky Ecohaus či RoboTwin, což je pro změnu chytré zařízení pro robotizaci výroby, které usnadňuje pracovníkům proces programování robotů. Za zmínku však stojí též startup Resistant.AI, který se specializuje na odhalování kyberpodvodů a který už podruhé vyhrál trofej ,Digital Crime Fighter of the Year‘ v americkém Las Vegas, nebo appka propojující maminky Mamio, jež zase skončila druhá v tuzemské soutěži Social Impact Award a k tomu vyhrála cenu aplikace roku v kategorii Starters na AppParade.
Pět měsíců na řešení individuálních potřeb
Kromě nejrůznějších ocenění, která účastníci akcelerátoru kontinuálně sbírají, svědčí o úspěšnosti Start it podle Paulovics minimálně ještě jedna dílčí statistika, a sice statistika oné úmrtnosti zmíněné na začátku. „Úmrtnost startupů, které prošly naší akcelerací, je pouhých 19 procent. Z čehož jasně vyplývá, že když se to chytne za správný konec, rozhodně s tím něco dělat jde,“ míní.
A jak vlastně samotná akcelerace probíhá? „Jedná se o pětiměsíční intenzivní program, kdy s vybranými startupy pracujeme individuálně a řešíme jejich konkrétní potřeby, aby byly na trhu úspěšné. Pracujeme na tom, aby vše fungovalo udržitelně z pohledu obchodu a tím i financí,“ objasňuje šéfka zmíněného akcelerátoru.
Benefitů, které startupům z účasti plynou, je však mnohem více. Ačkoliv banka do projektů majetkově nijak nevstupuje (jak bývá v některých jiných případech zvykem), pomáhá jim napojovat se na potenciální zákazníky a stavět s nimi strategii.
„Samozřejmostí je také navazování kontaktů s investory, možnost využívat zázemí na práci přímo v sídle ČSOB či těžit z výhod plynoucích z členství v prestižní mezinárodní síti akcelerátorů GAN, která sdružuje přes 10 tisíc nejlepších startupů ze šesti kontinentů,“ doplňuje Paulovics s tím, že co se Čechů týče, je potřeba, aby ke svým pověstným zlatým ručičkám a chytrým hlavičkám připojili ještě některé další vlastnosti, které jim pomohou v drsném podnikatelském světě prorazit: „Jsme technicky velmi vzdělaní a nadaní, ale na byznysové straně trochu pokulháváme. Sebeprezentace není vždy nejsilnější stranou (českých) startupů. Je třeba umět takzvaný elevator pitch, tedy během tří pater jízdy ve výtahu vysvětlit, co dělám. Ale naštěstí se to mění k lepšímu.“
