Naše zisky klesají ve prospěch provozovatelů obnovitelných zdrojů, tvrdí šéf ČEZ
EURO: Stále více energetických a průmyslových firem a odborníků kritizuje evropský systém emisních povolenek. Považují jej za opatření, které prosadila v Bruselu Francie, aby zajistila vyšší zisky své energetické společnosti Électricité de France. Souhlasíte s jejich názorem? ROMAN: Emisní povolenky jsou primárně politické rozhodnutí, které Evropská unie přijala v rámci nějakého svého cíle. Problém je hlavně s podporou obnovitelných zdrojů. Pokud Evropa dosáhne svých ambiciózních cílů, tedy snížení emisí o dvacet procent, bude ji to stát jen na dotacích pro obnovitelné zdroje v následujících deseti letech 700 miliard eur, což je číslo, o kterém dnes hovoří Komisař pro energetiku Günther Oettinger. Tedy 70 miliard eur ročně. Celková částka odpovídá v přepočtu zhruba 17 500 miliardám českých korun. Suma, kterou si málokdo z nás umí představit, bude patrně větší než rozpočet České republiky za deset let dohromady. Za tu dobu klesnou emise v Evropské unii o jednu šestinu z toho, o co za stejnou dobu vzrostou emise ve zbytku světa. Můj občanský názor je, že pokud bychom těchto 700 miliard použili na nějaké systémovější řešení, třeba zajištění bez emisních dodávek elektřiny pro svět, bylo by to určitě lepší. Zastánci systémového řešení ale patrně nemají tak dobrou lobby jako zastánci obnovitelných zdrojů.
EURO: Je to tedy výsledek lobbování Francie pro EdF? ROMAN: To já nevím, ale musíme se ptát cui bono, tedy kdo ze systému emisních povolenek nejvíce profituje. Je to země s největším podílem bez emisní výroby elektřiny, a to je Francie. Zde se jaderná energetika podílí zhruba pětaosmdesáti procenty na celkové produkci elektřiny.
EURO: Proti takové výhodě se na trhu s elektřinou asi moc dobře nebojuje… ROMAN: Elektřina se prodává za stejnou cenu, něco jiného je, kdo má jakou obchodní marži. Cenu neovlivníme, je daná trhem, a ten je natolik velký, že žádný z hráčů nemá možnost s ním manipulovat. Podíl ČEZ jsou tři procenta.
EURO: Navrhujete tedy zrušit systém obchodování s emisními povolenkami, nebo jej zcela změnit? ROMAN: Myslím si, že největší problém není v povolenkách CO2 – naopak vedou k nejméně nákladným opatřením – ale v nucené podpoře nárůstu podílu obnovitelných zdrojů, který absolutním způsobem pokřivuje tržní prostředí. Vede k tomu, že v mnoha zemích může být nedostatek takové té stabilní, kontrolovatelné elektřiny, kterou z obnovitelných zdrojů nezískáme. Neumíme totiž zatím říci, kdy bude svítit sluníčko či foukat vítr. A nejsem si jistý, že tento úkol v dohledné době zvládneme. Třeba Velká Británie dnes přemýšlí o tom, že bude zavádět podporu výstavbě nejen obnovitelných, ale i ostatních, tedy klasických zdrojů. Při dnešním nastavení podmínek se téměř nevyplatí stavět žádné jiné zdroje energií než ty obnovitelné. Tohle vše vede k tomu, že roste cena elektřiny pro obyvatele, naopak energetickým podnikům klesají zisky. Kdo za aktuální situace profituje, jsou provozovatelé obnovitelných zdrojů. Ti mají obrovské, zcela zajištěné zisky. Třeba ve Španělsku byly dny, kdy se cena elektřiny na burze rovnala nule, protože proudu z dotovaných zdrojů v daný okamžik bylo více, než bylo zapotřebí v celé tamní soustavě.
EURO: Nulová cena elektřiny je ale ideální stav pro spotřebitele.
ROMAN: Naopak je pro ně mnohem horší řešení, protože musejí platit podporu obnovitelných zdrojů. Spotřebitelé místo toho, aby si mohli na trhu koupit kilowatthodinu elektřiny za korunu, platí jedenáct korun ve formě podpory pro výrobu z fotovoltaických zdrojů, to je pro spotřebitele ten nejhorší stav. To je ten paradox, že klesají zisky energetickým společnostem, ale stejnou, případně ještě mnohem vyšší rychlostí roste cena elektřiny pro konečné spotřebitele.
V Německu letos domácnosti platí více za podporu obnovitelných zdrojů než za elektřinu samotnou. Megawatthodina elektřiny v Německu stojí přibližně 50 eur, ale příspěvek na obnovitelné zdroje je 55 eur. Pokud by někdo tohle tvrdil před deseti lety, tak byste řekli: „To je nesmysl, to se nemůže stát.“ To přece nikdo normální nemůže dopustit. A už se to stalo.
Takže, podle mě není problém v povolenkách CO2, ale v nuceném podílu obnovitelných zdrojů, které jsou s těmi běžnými zcela nekonkurenceschopné, vytahují spotřebitelům obrovské peníze z kapes a ohrožují konkurenceschopnost evropského průmyslu. A to vše děláme jen proto, abychom snížili o jednu šestinu nárůst emisí, které vypouští Čína a další rozvojové země.
EURO: Český trh s energiemi kopíruje ten německý, kdy se tedy u nás dočkáme situace, že ceny elektřiny budou nižší než poplatky za podporu obnovitelných zdrojů? ROMAN: Vláda zatím tenhle trend uměle brzdí a přenáší jej ze spotřebitelů na jiné subjekty, než jsou domácnosti. Německo se aspoň snaží na „férovku“ svým občanům říci: „Toto vás stojí obnovitelné zdroje.“ A občané to platí. Dneska česká vláda subvencuje podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu, zvýšila kvůli tomu i nějaké daně. U nás to platí především ty podniky, které vyrábějí klasickou elektřinu.
EURO: Zaplatíte miliardy korun navíc kvůli nově zavedenému zdanění emisních povolenek, oproti tomu jsou stále nízko prodejní ceny elektřiny, firemní marže klesají. Současné období není pro ČEZ asi to nejšťastnější… ROMAN: Aktuální situace, která nastala v evropské energetice, není šťastné období pro žádného výrobce elektřiny. Tedy kromě těch, kteří ji produkují z obnovitelných zdrojů.
EURO: Změní tedy ČEZ svoji investiční politiku a začne se více věnovat obnovitelným zdrojům, aby se s tímto trendem vypořádal? ROMAN: Samozřejmě musíme reagovat. Snažíme se jednat ku prospěchu našich akcionářů a zároveň nechceme zhoršovat situaci v české energetice instalováním dalších obnovitelných zdrojů. To znamená, že hodláme více investovat do regulovaného byznysu, kam patří třeba teplárenství. Což je zdroj, který se chová z pohledu jistoty a návratnosti investic podobně jako obnovitelný zdroj, ale nepokřivuje tržní prostředí. I z toho důvodu chceme dodávat teplo z jaderných elektráren Dukovany a Temelín.
EURO: Takže začnete stavět teplovody ze svých dvou jaderných elektráren? ROMAN: Ano, do Českých Budějovic a Brna. Jednáme již s vedením zmíněných měst, z obou máme předběžně potvrzeno, že mají o dodávky tepla zájem. I proto, že pro Budějovice a Brno to bude znamenat dlouhodobou stabilní cenu tepla, zlepšení emisní situace ve městech, protože nebudou muset pálit uhlí v místě. Je to i obecně dobrá zpráva pro teplárníky, protože na trhu zbude víc uhlí.
EURO: Považujete jaderné elektrárny za zelený bezemisní zdroj elektřiny? ROMAN: Považuji, a za mnohem více bezemisní, než je třeba fotovoltaika. Musíme totiž započítat nejen emise, které vznikají při samotné produkci elektřiny, ale i to, že elektrárnu musí někdo postavit, a až doslouží, tak i zlikvidovat. V tomto kontextu má pouze vodní elektrárna celkový emisní faktor nižší než jaderná, všechny ostatní obnovitelné zdroje jsou na tom hůř, a fotovoltaika dokonce několikanásobně.
EURO: Klasickým výrobcům energií klesají zisky ve prospěch producentů proudu z obnovitelných zdrojů. Může nastat situace, že se tradiční producenti rozpadnou a jediný, kdo bude vyrábět, budou provozovatelé solárních, větrných a jaderných elektráren? ROMAN: Neumím si představit, že něco takového Evropská unie dopustí, v opačném případě si zahrává s reálným nebezpečím, tedy s ohrožením své schopnosti dodávat elektřinu svým občanům a podnikům. Třeba fotovoltaická energetika je určitě zajímavá příležitost, ale válcovací stolici v ocelárně nerozjedete z elektřiny vyrobené ze slunce. Může se zdát, že je elektřina jako elektřina, ale není tomu tak, musíte mít ten správný základ. I proto dnes Velká Británie chystá pobídky pro výstavbu klasických zdrojů.
EURO: Jednáte o podobných pobídkách i s českou vládou? ROMAN: Ne.
EURO: V Česku není situace tak dramatická? ROMAN: Je jiná. Británie je ostrovní stát a nemůže elektřinu dovést. Pokud by neměla dostatek elektřiny, je to pro ně zásadní problém. Česko se může tvářit, že ji teoreticky odněkud můžeme dovést.
EURO: To je ale opravdu jen teoretická možnost, za několik let nebudou mít okolní státy samy dost elektřiny… ROMAN: Jediný významně přebytkový stát je dnes v Evropské unii Francie, druhou zemí je Česko. Takže pokud budeme mít problém s nedostatkem elektřiny i my, budou jej mít asi i ostatní země kromě Francie. Bude strašně záležet na přístupu unie, v energetice existovalo poměrně dlouho tržní prostředí. Brusel se ale do něj rozhodl zavést netržní prvky, po kterých energetické firmy rozhodně nevolaly. V okamžiku, kdy nějaké netržní prvky zavedl, možná bude muset zavádět i další, aby vůbec soustava dál fungovala.
EURO: Není zvláštní, že kdykoli vydá Evropská komise nějakou novou energetickou směrnici, je tam vždy poznámka, že má zlepšit tržní prostředí a stabilitu dodávek, ale současně obsahuje nějaká omezující pravidla? ROMAN: Ano, neřekl bych to lépe.
EURO: Již několik let se dohadujete o dodávky hnědého uhlí se společností Czech Coal. Změnila se nějak situace poté, co firmu ovládl finančník Pavel Tykač? ROMAN: Se společností Czech Coal průběžně jednáme po celou dobu našeho sporu. S Tykačem jsem ale v poslední době nerokoval, ani neprojevil žádnou snahu o setkání.
EURO: Jednání jsou zatím bezvýsledná. Bude muset spor o dodávky uhlí nakonec rozhodnout soud? ROMAN: Záleží jen a pouze na společnosti Czech Coal. ČEZ s ní velmi rád okamžitě uzavře smlouvu za ceny, které jsou obvyklé v západní Evropě.
EURO: Jak vysokou cenu Czech Coal požaduje? ROMAN: Nechci nic komentovat, protože jednání stále běží. Co vím o cenách, které nabízejí teplárnám, je, že jsou zásadně vyšší, než za které se prodává hnědé uhlí v Německu.
EURO: Za jako cenu jste schopni dovézt hnědé uhlí z Německa? ROMAN: To je naše interní úvaha, kterou bohužel nemůžeme kvantifikovat. S ohledem na dopravu je pouze teoretická. Podstatná je cena uhlí v Německu. EURO: Co říkáte na to, že zisky ČEZ klesají, a stát přesto požaduje stejně vysokou dividendu jako v předchozích letech? ROMAN: Mám pocit, že názor našeho akcionáře je velmi rozumný. Pokud jsem správně přečetl zprávu ministra financí, jehož resort v ČEZ vykonává akcionářská práva, stát je ochoten se smířit s minimálním poklesem dividend. Nemám dnes pocit, že by akcionářská práva byla vykonávána způsobem, který by ohrožoval fungování ČEZ.
EURO: Takže nebudete se státem jako majoritním vlastníkem vyjednávat o snížení dividendy? ROMAN: Máme dnes schválenou nějakou politiku, to znamená, že budeme vyplácet 50 až 60 procent ze zisku, v tomto rámci se chceme pohybovat a zatím nebyl z žádné strany zpochybněn. ČEZ přidává státu nejen dividendu. Loni získal stát z firmy 41 miliard korun, to znamená, že každý jednotlivý občan včetně kojenců měl 4100 korun z ČEZ ve formě darů, dividend a daní. Letos očekáváme nižší zisk, než byl loni, ale přesto se musíme na krizi dívat v kontextu. Udělali jsme si srovnání, jak se vyvíjely zisky energetických společností před krizí oproti loňskému roku. Firma z energetik obstála daleko nejlépe. Srovnávali jsme první tři čtvrtletí roku 2007 versus stejné období v loňském roce. Společnosti ČEZ za to období meziročně vzrostl zisk o 35 procent, společnosti E.ON naopak klesl o 35 procent.
EURO: Čím to bylo způsobeno? ROMAN: Souhrnem faktorů. Samozřejmě E.ON stále vydělává víc peněz než ČEZ, protože je mnohonásobně větší. Bavíme se o změně výsledků v procentech. Začaly nám přinášet zisky zahraniční akvizice, daří se nám zefektivňovat všechny naše činnosti. Ještě před začátkem krize jsme přišli s programem efektivita, kde je naším cílem, abychom v každé naší činnosti byli v prvním kvartilu těch nejefektivnějších energetických společností v západní Evropě. Stále se nám daří zvyšovat výrobu elektřiny z jaderných zdrojů, investujeme do těchto elektráren, zvyšujeme jejich výkon, zkracujeme odstávky a samozřejmě každá megawatthodina, která je vyrobena navíc z jádra a ne z uhlí, představuje obrovské zvýšení příjmů.
EURO: Po trhu opět kolují informace, že se chystá vaše odvolání z postu generálního ředitele ČEZ… ROMAN: Takové spekulace se objevují téměř od mého nástupu do vedení firmy a já je nemůžu komentovat. Ministr financí Miroslav Kalousek v průběhu ledna prohlásil, že management ČEZ obstál v ekonomické krizi. Když někdo volá po výměně managementu, tak za tím nemůžu vidět nic jiného než lobbistické tlaky.
EURO: Říká se také, že potají vyjednáváte o svém vstupu do společnosti Sazka, co je na tom pravdy? ROMAN: Nevyjednávám, proč bych se vrhal do byznysu, který je tak silně kontroverzní a v kterém působí tolik silných hráčů? Vše je jen další kapitolou z knihy bajek o Martinu Romanovi. Těch nesmyslných je absolutní většina a tahle k nim patří.
