Srážka s dřevaři

S těžařskou lobby si není radno zahrávat

Blesková výměna generálního ředitele Lesů České republiky z hodiny na hodinu bez jakéhokoli zdůvodnění vyvolává spekulace. Předchozí ředitel Jiří Oliva zřejmě někomu vlivnému šlápl na malíček. Kdyby byl ministr zemědělství Jaroslav Palas veden jen ušlechtilými úmysly, určitě by nalezl sílu ke zdůvodnění svého kroku, a především čas k vyhlášení soutěže na toto klíčové místo. Takto se Palas připojil k politikům, kteří pohrdají veřejností i demokratickými principy a pro něž je veřejný konkurs dobrý leda k výběru správce budov.
Na druhou stranu se Palasovi podařilo přivést Kamila Vyslyšela, který je tak bezúhonný, že až dosud nikdo neodhalil žádnou jeho vazbu na některou z vlivných dřevařských, mysliveckých či jiných lobbistických skupin. Ba ani na žádnou ze současných politických stran včetně Palasovy ČSSD. Vyslyšel má lesnické vzdělání a dlouholetou praxi v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, kde skončil jako náměstek ředitele. Lesničtí praktici však napjatě očekávají, jak dopadne manažerský střet lesníka, zhýčkaného odborným prostředím, s nevybíravými způsoby lesnických těžebních společností.

Výchova k poslušnosti.

Pod Olivovým vedením se státní podnik Lesy České republiky choval velice nezávisle. Do státní pokladny odevzdával pouze daně jako jakýkoli jiný podnikatelský subjekt. A dokonce vstoupil do soukromé Hradecké lesní dřevařské společnosti jako vlastník 49 procent akcií. Od svých těžařských partnerů jejím prostřednictvím požadoval zpětný odkup části dřevní produkce. To bylo leckterému dřevaři solí v očích. „Oliva začal být příliš samostatný, a to se neodpouští,“ komentuje současnou situaci nejmenovaný lesník.
Právě v tom nastane zatím jediná viditelná změna. Nový ředitel Kamil Vyslyšel je s ní srozuměn. „Zásadní rozhodnutí vždy projednáme se zakladatelem firmy,“ sdělil týdeníku EURO. Ministr a jeho poradci tak dostanou příležitost přímo mluvit do operativy podniku. Jak moc ji to ovlivní, bychom se měli dovědět už brzy. Vyslyšel má do konce září předložit ministrovi ke schválení novou koncepci.
„Nečekejte žádnou revoluci. Sázíme na kontinuitu,“ ubezpečuje Vyslyšel. A tiskový mluvčí Jan Řezáč ho doplňuje: „Les nesnese rychlé otáčení kormidlem, od extrému k extrému. Změny přístupu se projeví za dvacet, možná až za padesát let. Lesnictví vždy bylo a musí být konzervativní.“ Po padesáti hodinách od jmenování do funkce však nechtěl ředitel Vyslyšel sdělit cokoli konkrétního. Jeho pověření je stejně utajováno jako důvody Olivova odvolání. Navíc nový ředitel nechce rozhodnout o čemkoli, u čeho nebude znát zpětnou vazbu od oblastních inspektorů a fořtů.

Muž přes palubu.

Ani obvyklá ministerská šuškanda ještě nedonesla Jiřímu Olivovi, kdo a kvůli čemu ho podrazil, že musel tak nečekaně skončit. „Snažil jsem se o transparentnost přidělovaných zakázek,“ tvrdí Oliva a dodává,“cítil jsem tlaky, aby tomu tak nebylo.“ O tom, kdo ty tlaky vyvíjel, ale mlčí.
Nejvíc dřevařské společnosti rozzlobila snaha Lesů ČR převést část nasmlouvaných zakázek zpět do volné soutěže. Podnik si od toho sliboval povzbuzení konkurence, a tím zbrzdění pádu ceny za surové dříví, který odráží celoevropské trendy. To je samozřejmě proti zájmu dřevařů, již naopak usilují o co nejtrvalejší kontrakt a samozřejmě co nejnižší cenu. Cena za řezivo přitom na trhu neklesá. Snaha státního podniku se dotkla i společnosti CE Wood, která má nasmlouvanou více než čtvrtinu všech kontraktů, a dalších silných skupin, reprezentovaných jmény Mičánek, Nebeský či Domes. Jména jejich společností se neustále proměňují, vznikají dceřiné firmy, které se zase slučují. Taková CE Wood vznikla fúzí čtrnácti lesních společností navzdory protestům malých akcionářů. Jiné firmy zcela mizí. Otcové restrukturalizace (a privatizace) lesů se nikam neztrácejí, kdysi jednotni ve společném zájmu se ale nyní stávají nevraživými konkurenty. Postižen se mohl cítit i kdokoli z dalších deseti patnácti klíčových dřevařských seskupení.
Svébytnou roli mezi dřevařskými podnikateli hraje i „šloufovský“ svazácký kádr Vojtěch Slówik, donedávna čelný představitel Lesů Hluboká a Českých lesů, jenž je navzdory očividné osobní obchodní zainteresovanosti důvěrným poradcem ministra Palase. Jeho Lesy Hluboká přesto dvakrát neuspěly v konkursu na vápnění porostů z vrtulníku, což je jedna z nejlukrativnějších zakázek, kterou lze v resortu získat.
V kdysi velebeném systému restrukturalizace státních lesů je velmi nezdravo. Nyní byl postižen Jiří Oliva, jeden z tvůrců tohoto systému, fungujícího od 1. ledna 1992. Nepopulární, a přitom sporné zavedení povinnosti zpětného odkupu dříví vybranou soukromou společností ho před lety neohrozilo. Transparentní snaha o revizi smluv s odběrateli zřejmě ano.

Čas spekulací.

Pokud má být dosud neprůhledný krok Jaroslava Palase nápravou rozporuplné restrukturalizace státních lesů z roku 1992, nejmenovaný lesnický poradce, oslovený týdeníkem EURO, mu nedává velkou naději. „Dvě třetiny v lese vytvořeného kapitálu uniká prostřednictvím dřevařských akciových společností mimo resort, a na to si nebudou chtít nechat sáhnout. Třetina, která zůstává Lesům ČR na zásadní obnovu lesa a další potřebné činnosti, nestačí,“ tvrdí lesník. Kritizuje státní podnik, že prodejem stromů nastojato nechává těžícím akciovkám příliš mnoho prostoru k tvorbě zisku. „Nebude-li změna v hospodaření zásadní, jako by nebyla žádná,“ soudí. Jiný lesník má obavy, zda změna nemá naopak přinést ještě další odliv „lesních“ peněz ze státního podniku, tentokrát do státní pokladny na jiné výdaje. Například v Rakousku si stát nárokuje nejen daně, ale i část dividend.
Na dotazy na prodej nastojato, na zpětný odkup dřeva, na revizi smluv s dodavateli a na řadu podobných odmítá nový ředitel reagovat - nestačil je probrat ani s nejbližšími spolupracovníky. Naopak připouští větší přizpůsobení Lesů ČR územnímu uspořádání, spíše ovšem celkům systému NUTS 2 než hranicím krajů.
„Přes snahu o kontinuitu nastanou ekonomické změny, promění se řízení podniku včetně personálního složení, zvýší se pravomoci na nižších stupních řízení,“ uvádí Vyslyšel a pokračuje, „chtěl bych co nejdřív rozpustit adrenalin vyvolaný mým příchodem. Lesnictví není jen o lese, ale také o spolehlivých a spokojených lidech.“

V zajetí netušeného.

Dávky adrenalinu ale rostou. Vyslyšel vzápětí po svém příchodu odvolal ekonomického ředitele Vladimíra Veselého a na jeho místo povolal šéfa českokrumlovské lesní správy Zdeňka Cábu. Přichází v prubířském čase, kdy ceny za dřevo klesají o 20 procent, čistý zisk se meziročně snížil o 52 procent na 282 milionů korun a tržby klesly o tři procenta na 5,15 miliardy korun, přestože těžba stoupla o šest procent na 7,37 metru krychlového.
Pokles příznivých čísel ovšem nelze přičíst na vrub Olivy ani Veselého, protože loňský rok byl náročný na větrné i povodňové škody a mimořádné těžby u nás i v sousedních státech vyvolaly pokles cen. Navzdory nepřízni dokázali bývalí šéfové vytvořit dvousetmilionovou rezervu na likvidaci kalamitního dříví. Ze svých míst odcházejí s dekretem na nejlepší ratingové ocenění, jaké lze pro podnik získat, a zároveň s osvědčením o certifikaci lesů, v nichž se hospodaří trvale udržitelně. Získali nejvyšší osobní ohodnocení a vyhazov zároveň. Co změna přinese státním lesům, netuší ani sami aktéři.