Od listopadu 2018 došlo v blízkosti letiště Schiphol k 565 kolizím letadel s ptáky. Mezi lety 2020 a 2021 už jejich počet klesl na 259, za snížením ale stál slabý letecký provoz během pandemie.
Před dvěma lety potkala nepříjemná srážka Boeing 747 společnosti KLM, který se kvůli nárazu musel vrátit na letiště. Ptáci stáli také za slavným nouzovým přistáním Airbusu A320 na řece Hudson. Letounu po srážce vypověděly službu oba motory a katastrofě tehdy zabránil jen skvělý výkon pilota Chesleyho Sullenbergera.
V Amsterodamu by nicméně kolizím rádi předešli úplně. A proto nyní na dvouhektarovém pozemku mezi dvěma vzletovými a přistávacími drahami pobíhá stádo devatenácti prasat. Ta zde požírají cukrovou řepu, jež přitahuje nejrůznější druhy ptáků.
Ročně dojde ke stovkám srážek letadel s ptactvem
Ernst Koelman z nizozemského inspektorátu pro životní prostředí člověka a dopravu uvedl, že vláda považuje každý zásah ptáků za „potenciální riziko“ a každý incident pečlivě zaznamenává. Letiště, které je obklopeno přírodními oblastmi, která lákají volně žijící zvířata, si však již dlouho uvědomuje bezpečnostní riziko, a proto má k dispozici 20 „ptačích kontrolorů“. Ti sledují ptačí aktivitu a používají osvědčené prostředky k jejich odrazení, například hluk a laserové paprsky.
Naneštěstí, někdy i tyto jejich prostředky jsou na některé ptáky krátké. Proto se vydali za Stanem Gloudemansem, spolumajitelem malého venkovního chovu prasat Buitengewone Varkens (Neobyčejná prasata, pozn. redakce), s nebývalou žádostí o pomoc. A ten jim přirozeně vyhověl.
„Husy mají rády řepu, a když zůstane na poli, hrnou se za ní,“ řekl deníku Guardian. „O kousek dál si na řepě pochutnává 30 hus, které představují nebezpečí pro letadla. U letiště ale řepu sežrala prasata, takže se husy drží dál. Jde o výzkum na dvou hektarech, čtvrť obklopující letiště má však dva tisíce hektarů,“ dodal.
Prasata zřejmě budou pokrývat větší prostor
Zkouška probíhá ve spolupráci s ministerstvem infrastruktury a vodního hospodářství, agenturou pro zásobování zemědělství a zmíněným Gloudemanseho podnikem. Ten se inspiroval portugalskými a španělskými sudokopytníky, jež se pro změnu pasou na žaludech.
„Všechna naše prasata jsou venku, ročně jich máme asi tři sta. Žerou věci jako kopřivy, japonský chrastavec, chutná jim zkrátka všechno. Schiphol se ptal, jestli by nemohli žrát řepu a odhánět tak husy,“ doplňuje Gloudemans. Rostoucí počty volně žijícího ptactva v Nizozemsku podle něj představují pro leteckou dopravu stále větší výzvu. „ Je tu desetkrát více hus než v roce 1970,“ podotknul.
Zda se kolem největšího letiště v zemi dotčená prasata usadí natrvalo, ukáže až čas. Willemeike Koster, mluvčí společnosti Royal Schiphol Group, která jej spravuje, tuto možnost v žádném případě nevylučuje. Sudokopytníci podle něj obstáli na jedničku.
„Amsterdamské letiště Schiphol se nachází v polderové krajině s velkým množstvím vody, travnatými loukami a bohatou zemědělskou půdou. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že je oblíbeným hnízdištěm ptáků,“ sdělil Koster. „Náš první dojem je takový, že v oblasti, kde se nacházela prasata, bylo spatřeno jen málo hus. Prasata se osvědčila. Veškerá data získaná mimo jiné z radaru pro pozorování ptáků a vizuálních pozorování budou analyzována v následujících měsících,“ dodal.
