Exnáměstek ministra zahraničí Martin Čermák měl po prezidentu Klausovi..
celý podtitul:
Exnáměstek ministra zahraničí Martin Čermák měl po prezidentu Klausovi druhý nejvyšší plat ve státní správě
O novinářích se říká, že pokud píší o platech politiků a vysokých úředníků, činí to z pouhé závisti. Existují však případy, kdy by státnímu zaměstnanci mohl závidět i premiér. Řeč je o bývalém náměstkovi ministra zahraničí Martinu Čermákovi. Ten totiž loni pobíral průměrnou hrubou mzdu ve výši 190 tisíc korun. V rozhovoru pro týdeník EURO tuto informaci nejprve nevyloučil současný generální sekretář ministerstva zahraničních věcí (MZV) Milan Sedláček a následně ji potvrdil ministerský tiskový odbor. Premiér přitom bere měsíční plat okolo 165 tisíc a ministr přes 117 tisíc korun. Dodejme, že průměrná mzda v zemi je zhruba 23 tisíc korun. Dle jiného zdroje z resortu se Čermákova mzda skládala z devadesátitisícového platu a pravidelných měsíčních odměn ve výši sto tisíc. Jeho kolegové včetně prvního náměstka Tomáše Pojara měli i s odměnami o 76 tisíc korun méně.
Jak ušetřit
Až do poloviny května Martin Čermák vykonával funkci náměstka a zároveň generálního tajemníka MZV. Do úřadu přišel spolu s Karlem Schwarzenbergem, který si ho najal, aby diplomaty naučil vyšší hospodárnosti. Schwarzenberg měl pro své rozhodnutí dobré důvody. Čermák totiž prováděl audit resortu coby pracovník poradenské společnosti Deloitte a svá doporučení tedy mohl uvést do praxe. „Audit nebyl zaměřen na hledání nedostatků. Měli jsme definovat příležitosti ke zlepšení – zejména v oblasti podpůrných a servisních procesů,“ uvedl dříve pro týdeník EURO Čermák. Nástup úřednického kabinetu a Jana Kohouta do pozice šéfa české diplomacie znamenal fakticky konec reformního náměstka. Za své aktivity si u aparátu vysloužil velkou kritiku kvůli neschopnosti pochopit specifika diplomatické služby. Dle Kohouta bylo reformní úsilí navíc nevhodně načasované. Mělo probíhat souběžně s českým předsednictvím EU, což resort nemohl unést.
Ministerstvo nedávno představilo záměr uzavřít několik ambasád a konzulátů. Důvodem jsou povinné škrty ve veřejných výdajích. Případ Čermákova platu naznačuje, že je kde šetřit. Za jeho apanáž by bylo možné uhradit přibližně čtvrtinu ročních nákladů menšího zastupitelského úřadu v cizině.
Neblahé dědictví O faktu, že sedět na rozpočtech MZV se nevyplácí, se přesvědčili Čermákovi předchůdci i jeho následovník. Pravděpodobně nejznámější kauza je spjata s ministrováním Jana Kavana a generálním sekretářem Karlem Srbou. Ten byl před několika lety odsouzen za přípravu vraždy novinářky. Byl také podezřelý ze spáchání řady podvodů při správě cizího majetku. Jiný náměstek David Gladiš, který rozhýbal projekty posilující ekonomickou diplomacii naší země, zase musel rezignovat poté, co se na internetu pochlubil fotografiemi s afghánskými táliby. V současnosti prošetřují kriminalisté Prahy 1 trestní oznámení na úřadujícího generálního sekretáře ministerstva zahraničí Milana Sedláčka. Ten měl být zodpovědný za proplacení 1,5 milionu korun na projekty prezentace Česka v zahraničí, které se nikdy neuskutečnily. Sedláček něco podobného vylučuje a hájí se mimo jiné tím, že každý, kdo „sedí“ na pětimiliardovém rozpočtu MZV a rozhoduje o přidělování veřejných zakázek, se snadno stává terčem smyšlených útoků.
Milan Sedláček Audit to rozkryje Kontrolou hospodaření MZV jsem si udělal řadu nepřátel, tvrdí Milan Sedláček, současný náměstek a generální sekretář ministerstva zahraničí, který čelí návrhu na obvinění ze zpronevěry za 1,5 milionu korun.
EURO: Víte, kdo na vás podal žalobu? Proslýchá se, že to byli sami zaměstnanci ministerstva. SEDLÁČEK: To není žaloba, ale návrh na obvinění. Podali to skutečně jistí zaměstnanci MZV. Jedná se o skupinu takzvaných „99 pragováků“, kteří v osmašedesátém pozvali Sověty. Obvinění je od A do Z křivé a falešné, proto jsem podal návrh na stíhání neznámého pachatele pro křivé obvinění. Problém spočívá v tom, že jsem prý měl podepsat smlouvy a faktury na neexistující semináře, každý po 400 tisících korunách. Nepodepsal jsem ani smlouvy ani faktury. Jsem hluboce přesvědčen, že semináře proběhly. Mám pro to obrazové i písemné důkazy. Navíc projekty v rámci ekonomické diplomacie schvaluje tolik lidí, že není možné, abych se například s nějakou firmou tajně dohodl.
EURO: Jak funguje schvalování projektů ekonomické diplomacie? SEDLÁČEK: Ke konci roku přicházejí návrhy z ambasád. My jsme nově oslovili podnikatelské svazy, komory, kraje a nejrůznější asociace, aby se na nás obracely s nápady z oblasti ekonomické diplomacie. Ve spolupráci s teritoriálními odbory MZV jsme pak sestavili seznam vhodných aktivit. Nakonec zasedla komise, jež vybrala konkrétní projekty, které vyhovovaly danému teritoriu a splňovaly odborná kritéria.
EURO: Kdo seděl ve výběrové komisi? SEDLÁČEK: O tom se rozhoduje na úrovni ředitelů odborů. Teprve potom se projekty předložily vrchním ředitelům a příslušnému náměstkovi.
EURO: Kdo tedy podepisoval sporné smlouvy a faktury? SEDLÁČEK: Ty může podepisovat pouze pracovník s disponenturou (možností nakládat s penězi – pozn. red.), což je ředitel odboru dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu. V té době to byl můj podřízený. Sám jsem neměl disponenturu, a tak jsem nemohl ani nic podepisovat. Měl jsem k dispozici pouze repre a cestovní fond.
EURO: Proč jste tedy popotahován, když je podle vás vše v pořádku? SEDLÁČEK: Celá záležitost je rok stará. Zajímavé ale je, že problémy se objevily až ve chvíli, kdy jsem se stal náměstkem a začali jsme sahat s panem ministrem do věcí, do kterých jsme možná sahat neměli. Museli jsme začít šetřit. Nařídil jsem proto vnitřní i vnější audit ministerských zakázek za několik stovek milionů korun. Jde například o oblast informačních technologií. Domnívám se, že časová souslednost auditu, který jsem nařídil koncem srpna, a obvinění, jež přišlo 4. září, ukazuje, že spolu tyto věci souvisejí.
EURO: Myslíte si, že například v IT jsou nestandardní zakázky a jejich realizátoři se bojí kontroly, a proto na vás připravili obvinění? SEDLÁČEK: Nevím, momentálně probíhá audit. Pracuje na něm odbor vnitřní kontroly a vnější auditorská firma, která se specializuje na hledání úspor v oblasti investic. Výsledky chceme mít do konce listopadu. Jméno firmy vám však neprozradím.
EURO: Čím si vysvětlujete skandály okolo generálních sekretářů, kteří na MZV rozhodovali o penězích, počínaje Karlem Srbou přes nedávno odejitého Martina Čermáka až po vás? SEDLÁČEK: To je jednoduché. Máte k dispozici několikamiliardový rozpočet. Není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.
EURO: Váš posledně jmenovaný předchůdce dělal rovněž na ministerstvu audit… SEDLÁČEK: Pokud to řeknu diplomaticky, tak firma Deloitte si za svými doporučeními stojí. Neplatí to však pro činnost náměstka Čermáka.
EURO: Je pravdou, že jeho měsíční příjem činil 190 tisíc korun? SEDLÁČEK: Nemohu to potvrdit ani vyvrátit.
Box:
Přehled současných měsíčních platů ústavních činitelů:
funkce*současný plat (v Kč)
prezident republiky*204 800
předseda Senátu*164 900
předseda sněmovny 164 900
předseda vlády *164 900
předseda Ústavního soudu*164 900
ministr * 117 200
předseda Nejvyššího soudu*104 600
předseda parlamentního výboru nebo komise*86 400
poslanec * 61 400
senátor*61 400
člen rady pro vysílání *61 400
soudce (dle délky praxe a zařazení)*50 100 až 104 600
státní zástupce (dle délky praxe a zařazení)* 50 100 až 104 600
Pramen: ČTK
