Skupina Natland ovládající slavný pražský klub s Alešem Řebíčkem původně nepočítala. Nyní se ale bývalý ministr dopravy stal jeho majoritním vlastníkem. Natland zajímá koupě stadionu
Natland Group o fotbalovou Slavii Praha nikdy na trvalo nestál. Od počátku skupině šlo jen o konsolidaci, následný rychlý prodej se ziskem a o fotbalový stadion v Edenu. Aleš Řebíček si naopak přál od počátku majoritní podíl kvůli naději, že si jako mecenáš a zachránce tradičního fotbalového týmu vylepší na veřejnosti pověst pošramocenou z politiky. Vztahy mezi představiteli investiční skupiny Natland a prozatím minoritního akcionáře Slavie Praha a exministra dopravy Řebíčka nebyly proto v počátcích zrovna idylické. Nyní se ale obě strany dohodly a nakonec každá dosáhne svého. Natland už si image vylepšil, neboť bez větších investic inkasoval solidní částku. Navíc není vyloučené, že lidé stojící za firmou budou mít v budoucnu nad klubem dále kontrolu z pozice minoritního akcionáře. Řebíček zase coby nový majitel získal hrdý titul prezident SK Slavia Praha.
Ať se stará řidič
Příběh o tom, kterak se slavný fotbalový klub po dvou titulech, účasti v Lize mistrů a výhodných prodejích hráčů dostal na pokraj krachu a kvůli zhruba 250 milionům korun dluhů mu hrozilo, že přijde o licenci a skončí ve třetí lize, je dodnes pro mnohé jen stěží pochopitelný. Ostatní přímo hovoří o vytunelování Slavie. V klubu tehdy měl podle informací týdeníku Euro nejprve čtyřicet procent akcií kontroverzní podnikatel Petr Sisák. Ten mimo jiné pomohl ke krachu První slezské banky a byl odsouzen za spoluúčast na nevýhodných transakcích Českého národního investičního obchodně-podnikatelského fondu. Sisák také podle serveru Česká pozice stojí za nebankovní finanční institucí Key Investments, jež za podezřelých okolností spravuje stamilionové investice Prahy 6, 10 a 13 (ta už byla vyplacena). Dalších 33 procent akcií držel někdejší předseda představenstva a spolumajitel Slavie Tomáš Rosen, který dnes figuruje ve společnosti QFT Assets. Zhruba dvě procenta akcií připadala na fanoušky a drobné akcionáře a zbývající podíl kontrolovala britská společnost ENIC, která o svoji původní majoritu (od roku 1997) přišla v lednu roku 2008 za prapodivných okolností. Valná hromada totiž v té době rozhodla o navýšení základního kapitálu nepeněžním vkladem ve formě teoretického maximálního plnění úrazových pojistek hráčů. ENIC vždy oponovala, že o valné hromadě nebyla informována, a proto tuto i další později konané valné hromady napadla u soudu. Sisák do klubu neinvestoval a ani se k němu nehlásil. Místo něj za Slavii nakonec vystupoval jeho řidič Antonín Franc. Ke svým původním čtyřiceti procentům Sisák získal postupem času dalších zhruba jedenáct od Tomáše Rosena. Spolu také údajně uzavřeli dohodu, že když Rosen do klubu nevloží třicet až čtyřicet milionů korun, jeho 33 procent akcií připadne Sisákovi. To Rosen označuje za hloupost, podrobněji ale mluvit nechce. „Kdyby se někde vyhlašoval nesmysl roku, mohl byste tam s touto myšlenkou kandidovat. Kdyby se k tomu dalo něco říct, tak je to obráceně. Vůbec nevím, jestli máte představu, kolik do toho pan Sisák investoval. No, nulu! Tak nevím, z jakého titulu bych mu měl něco dávat?“ sdělil týdeníku Euro Rosen. „Tam proběhly nějaké dohody, když napřed nějaká společnost a pak pan Franc získávali majoritu od původních dvou akcionářů. Byl tam nějaký jejich příslib, který nenaplnili, pak ještě jiná dohoda, kterou také nenaplnili. Ty dohody byly širší. Čtyřicet milionů by neřešilo nic ve sporu s Angličany. Bez tohoto řešení to nemělo smysl,“ dodal.
Součást prodeje Promineconu
Investiční skupina Natland, za níž podle informací týdeníku Euro stojí kontroverzní pražští podnikatelé Roman Janoušek s Tomášem Hrdličkou, vycítila šanci na rychlý a výhodný obchod. Oba mají se Sisákem dobré vztahy, a když Slavii reálně letos na jaře hrozila ztráta licence a přeřazení do třetí ligy, dohodli se s ním, že od něj akcie klubu převezmou. Od počátku ale hledali někoho, komu by Slavii po záchraně, konsolidaci a vyrovnání se s ENIC přeprodali. Hrdlička údajně jednal i se skupinou PPF (skupina PPF je majitelem společnosti Euronews vydávající týdeník Euro - pozn. red.), která klub už v minulosti vlastnila, ale nakonec se nedohodli. Poté se objevil nečekaný zájemce z Ruska. Zástupci jedné z tamních developerských polostátních firem, která se významně podílí na stavbách pro zimní olympiádu v Soči plánovanou na rok 2014, se při jednom z jednání zeptali podnikatele Luďka Sekyry, zda by v Česku nebyla na prodej některá ze stavebních firem s povolením podnikat v rámci Evropské unie. Sekyra zmínil pražskou společnost Prominecon (dříve Navatyp), kterou po smrti jejího zakladatele Richarda Navrátila převzali Janoušek s Hrdličkou. V těchto dnech probíhají podle informací týdeníku Euro jednání mezi představiteli onoho ruského podniku (spekuluje se, že jde o Olympstroy) a firmy Prominecon o prodeji 49 procent akcií do ruských rukou. V jejich rámci přišla před časem jako vedlejší produkt na přetřes i Slavia Praha a Rusové se nabídli, že ji koupí také. „Vyjádření pana Kuchára k této záležitosti je, že žádné takové informace nemá. Více se k tomu nevyjádřil,“ odpověděla na dotazy týkající se prodeje Promineconu Lucie Slavíková, asistentka generálního ředitele Petra Kuchára. Hrdlička se na téma Natland, Prominecon a Slavia odmítl bavit úplně. „Vážený pane redaktore, se společnostmi Prominecon a Natland nemám a neměl jsem nic společného, proto jistě pochopíte, že nemohu reagovat na vaše otázky,“ napsal týdeníku Euro.
Úplná náhoda
Natland Group měl po jednání s ruskou stranou jistotu kupce, a mohl tak zahájit operaci Slavia. Plány však zhatil bývalý ministr dopravy za ODS Aleš Řebíček. Muž, který sám sebe označuje za slávistu-srdcaře (jeden z pravidelných návštěvníků domácích zápasů sešívaných, který chodí do VIP prostor, nicméně na dotaz, zda Řebíčka na Slavii někdy potkal, odpověděl – „simple answer: no“), se totiž dohodl s Tomášem Rosenem a za příslib masivních investicí do klubu získal jeho 33 procent akcií. Ruská varianta tím definitivně padla, byť o zmíněném prodeji akcií Promineconu se dále jedná a vše nasvědčuje tomu, že popsaný obchod nakonec zdárně dopadne. Co se však fotbalové Slavie týče, musel Natland kvůli Řebíčkově vstupu zásadně změnit strategii.
Jak se vůbec Rosen s Řebíčkem dali dohromady? Řebíček nabídku schůzky po opakovaných žádostech textovou zprávou odmítl. V nedávném rozhovoru pro MF Dnes popisoval, že se s Rosenem seznámili „náhodou před lety v italském Obereggenu, kde jsme slavili Silvestra“. „Aleš Řebíček je léta můj kamarád, strávili jsme spolu toho Silvestra. Téma Slavia bylo denním tématem mým i Alešovým. Z toho bych řekl, že tak rok a půl se o Slavii zajímá velmi intenzivně. To je opravdu i doba, kdy jsme naléhavě řešili jak problém k ENIC, tak uvnitř akciové struktury, konkrétně kteří partneři tam byli, kdo je zastupoval. Byť to vrcholilo až v dubnu, květnu, tak s lidmi ze skupiny okolo pana doktora Sisáka Alešovi lidi jednali od začátku ledna,“ tvrdí Rosen.
Podle zdrojů z exministrova okolí údajně Sisák Slavii kontroloval přes akcie, z nichž část byla zřejmě falešná. Když klubu došly peníze, přišel prý člen představenstva klubu Miroslav Platil s tím, že by Slavii mohl koupit Řebíček. Bývalý ministr měl poté jednat se Sisákem o odkupu výměnou za čtyřicetimilionovou směnku. Podle zmíněného zdroje z jeho okolí byli v podstatě dohodnuti, ale místo toho se Sisák nakonec domluvil s Hrdličkou a Janouškem. „Vstup Aleše Řebíčka do SKS byl na základě jeho kontaktů s panem Rosenem. Pokud já vím, tak mu nabídnul pomoc při řešení situace,“ líčí Platil. Rosen původní Řebíčkovy námluvy se Sisákem a jeho následný příklon k Hrdličkovi s Janouškem, respektive k Natlandu, potvrzuje. „Tak nějak ta situace probíhala,“ řekl.
Horlivost za 40 milionů
Situace přestala být výhodná jak pro Natland, tak pro Řebíčka. Pro Natland bylo v tu chvíli rozhodující, že si Řebíček od počátku řekl o majoritu v klubu, který byl v poměru 70 ku 30 rozdělen mezi oba vlastníky ve společné a jen pro tento účel založené firmě Viscontia. Natland proto po původní zhruba pětimilionové investici do získání licence přestal do klubu úplně dávat peníze a vše platil ze svého pouze Aleš Řebíček. Jen on údajně zaplatil vše i při definitivním vyrovnání s ENIC. Obě strany popisují jednání odlišně, ale shodují se v tom, že Britové byli původně ochotni jít na výrazně nižší částku než 110 milionů korun, kolik Řebíček nakonec uhradil. Zdroje z Natlandu mluví o sedmdesáti milionech, které jako definitivní odškodnění vyjednali Tomáš Raška a Pavel Pražák z Natlandu. Řebíček ale na uzavření obchodu spěchal, a tak konečná částka ještě o čtyřicet milionů korun vyrostla. „Vyjednávali to Řebíčkovi lidé. Jednal za něj jeden známý pražský advokát a jeho bratr Adam. Chtěli vyjednávat o ceně, ale Aleš prohlásil, že to chce za každou cenu. Tak hned při prvním jednání kývnul na 110 milionů, které obratem zaplatil,“ potvrzují zdroje z exministrova okolí. „Umí Adam anglicky?“ reagoval uštěpačně na adresu Řebíčkova bratra, který je spolu s exministrem a Platilem v představenstvu klubu, zdroj ze skupiny Natland, který si nepřál být jmenován. Bývalý ministr dopravy už podle dobře informovaných zdrojů do splacení dluhů Slavie „nasypal“ zhruba 250 milionů korun a zhruba stejnou částku hodlá v nejbližší době do klubu investovat. Zda jsou do této částky zahrnuty i peníze za vyplacení akcií Natlandu a jejich zisk, je ale nejasné. Oficiálně ani Řebíček, ani investiční ředitel společnosti Natland Josef Vojta nechtějí říct, za kolik se transakce odehrála. Vojta v Hospodářských novinách mluvil o „tržní ceně“, která by mohla činit desítky až stovky milionů. Každopádně Natland nyní nemá s firmou Viscontia, ani se Slavií oficiálně nic společného.
Řebíček část akcií převede
Od minulé středy je známé, že Řebíček Natland vyplatil a Slavii nyní ovládne sám. Hned o den později představenstvo klubu rozhodlo o vytvoření funkce prezidenta a jmenovalo do ní exministra dopravy. Ten tak na sklonku minulého týdne ovládal 98 procent akcií klubu. V médiích přitom původně proběhly informace, že si měl s Natlandem jen prohodit poměr akcií sedmdesát ku třiceti procentům. Dobře informované zdroje blízké skupině Natland zase ještě v polovině předminulého týdne hovořily o poměru 81 ku 19 procentům. Samotné vyjednávání tak muselo být nejen tvrdé, ale zřejmě i překotné. Podle lidí z okolí Řebíčka měl například v jednu chvíli „Hrdlička údajně prohlásit, že Řebíček porušil ve svých veřejných vystoupeních dohodnutá pravidla komunikace, a tak nyní musí za majoritu zaplatit více“.
Řebíček svou pozici vůči Natlandu přitom sám dobrovolně oslabil. Držel totiž akcie původně patřící ENIC, který v dosud probíhajících soudních sporech získal rozsudky zásadním způsobem zpochybňující navýšení jmění, při němž Slávii před lety ovládl Sisák. Jenže Řebíček tyto akcie vložil do Viscontie, kterou ovládal se sedmdesáti procenty Natland, takže výhodu ztratil a byl vydán lidem z Natlandu na milost a nemilost.
Napjaté vztahy se dají tušit i ze zmíněného Řebíčkova rozhovoru pro MF Dnes. „(Spory) možná byly v počátcích, kdy jsme se neznali. Já chtěl to, co oni, tedy majoritní balík akcií, a oni vyhráli. Nevěděl jsem, jak se budou chovat, pak se mi zalíbili. Akcionáři spolu musejí komunikovat, ne se navzájem řezat,“ tvrdil. Pro čtvrteční Sport zase vysvětloval, proč jednání trvala tak dlouho, když byly zájmy obou stran dávno zřejmé. „Protože akcie není houska na krámě. Taková jednání bývají náročná, postoje obou stran se vyvíjejí a s tím i jejich cenová a další očekávání,“ uvedl.
Přesto 98 procent akcií nakonec Aleši Řebíčkovi zřejmě nezůstane. Vyloučená nemusí být ani varianta, že se jejich část dostane zpět k podnikatelům, kteří za Natlandem stojí, tedy k Janouškovi s Hrdličkou. Byť třeba pod hlavičkou jiné firmy. Sám Řebíček ve Sportu naznačil, že se některých akcií zbaví. Podle posledních informací týdeníku Euro by mělo jít zhruba o deset procent akcií. „Abych předešel pozdějšímu podivování, rovnou hlásím, že možná během nějaké krátké doby předám výrazně menšinový podíl někomu, kdo mi byl při tom dlouhém procesu jednání nablízku a pomohl mi především radami ohledně způsobu vyjednávání a ekonomiky,“ řekl, aniž by přiblížil, koho má na mysli. Rosen připustil, že jde právě o zhruba deset procent akcií. On sám je prý ale nedostane. „Ne, určitě ne. Ve Slavii figurovat nebudu. Máte poměrně přesnou informaci o množství akcií, ale nebudu se vůbec vyjadřovat, kdo by je měl dostat,“ reagoval.
Natland si brousí zuby na stadion
Skupina Natland by nyní podle informací týdeníku Euro ráda získala do držení stadion v Edenu, na němž na základě dlouhodobých smluv hrají jak pražská Slavia, tak Bohemians 1905. Proto by prý také chtěla mít alespoň minoritní podíl ve Slavii, aby měla přehled, co se v klubu děje. Podle informací z prostředí skupiny Natland Eden vydělává včetně pronájmu nebytových prostor v areálu ročně 65 milionů korun, dalších patnáct milionů by mohlo přibýt, pokud se stadion podaří zkolaudovat pro koncerty a velké akce.
Kdo konkrétně ale stadion ve Vršovicích vlastní, není jasné. Oficiálně je to firma E-Side Property s utajenou vlastnickou strukturou a sídlem ve Velké Británii. Podle informací týdeníku Euro za ní stojí původní zakladatel a někdejší lídr Key Investments Vladimír Kroužecký, který se se Sisákem rozešel ve zlém. „Pan Kuka vede sérii jednání mezi E-Side Property a Natland ohledně nájemních vztahů (nájem, služby apod.). Nejsem účastníkem těchto jednání. Vámi uváděné téma není předmětem jednání ani na pořadu dne,“ napsal týdeníku Euro Kroužecký v textové zprávě. Víc se ke klubu vyjadřovat nechtěl. „Nikdy jsem nebyl nijak spojen se Slavií, personálně ani majetkově (tato poměrně rozšiřovaná informace je nepravdivá rovněž jako údajné propojení se společnostmi pana Sisáka). Z tohoto důvodu neznám žádné zákulisní a jiné informace kromě veřejně uváděných. S panem Sisákem nejsem dlouhodobě v kontaktu,“ uvedl Kroužecký. Bývalý slavný slávistický útočník Pavel Kuka, který za E-Side Property oficiálně vystupuje, případný prodej stadionu skupině Natland také odmítl.
Bývalý spolumajitel Slavie Tomáš Rosen ale tvrdí, že se o tom spekuluje. „Také jsem to slyšel, ale nejsem toho nijak účasten, takže je to pro mě zprostředkovaná informace. Jen vím, že myšlenka, že by se tam nějak majetkově účastnili, nebo to nějak převzali, jim určitě není cizí. Ani lidem kolem Sisáka, mluvil o tom léta. Jak jsem to vnímal, tak i pro ně (Natland Group) to bylo celé překotné (vstup do Slavie). Asi na to tlačilo hlavně okolí těchto osob a hlavním důvodem bylo spojení se stadionem, kde určitě mají nějaké ambice se majetkově účastnit,“ podotkl.
Podle dobře informovaných zdrojů ze skupiny Natland je prodej stadionu, či podstatného balíku akcií, na spadnutí. Kroužecký o něm údajně vyjednává s Tomášem Hrdličkou a nyní jde jen o to, aby nepřehledná skupina zhruba sedmnácti firem, na které má být stadion rozepsaný, poskytla oficiální, byť formální svolení.
Ať tak či tak, „operace Slavia“ se blíží ke konci. Aleš Řebíček je prezidentem klubu, a pokud vše dopadne podle očekávání, prodá developerská firma Prominecon za výhodných podmínek podstatný balík akcií do Ruska. Poté buď přímo Natland, anebo lidé stojící za ním získají stadion v Edenu. Řebíček už plánuje, že by do tří let mohl tým slavit titul v domácí fotbalové soutěži a v mysli si zřejmě pohrává s myšlenkou, že image zachránce tradičního klubu pomůže zahladit šmouhy na pověsti, které má od podezřelého působení na ministerstvu dopravy. Jedním z jeho cílů by mohl být návrat do politiky. Například v Praze 10, kde Slavia sídlí a odkud je vlivný zákulisní hráč pražské ODS Hrdlička, se konají volby do Senátu za pět let. Další variantou, o níž se ve fotbalových a podnikatelských kruzích rovněž hovoří, je možnost, že by se Řebíčkovi mohlo ve fotbalovém prostředí zalíbit a za čtyři roky by mohl kandidovat na post předsedy Fotbalové asociace České republiky (FAČR), jak se nyní fotbalový svaz oficiálně jmenuje.
