Kandidátem na šéfovské místo je Milada Vlasáková
Už za pár dnů, poslední listopadový týden, by měl Fond národního majetku (FNM) získat nového šéfa, podaří–li se uskutečnit záměry účelové „koalice ministerstva průmyslu a obchodu a ODS. Grégrův úřad a část strany Václava Klause budou zřejmě hybnými silami v boji o odstavení současného předsedy výkonného výboru Jiřího Havla. Na jeho místo by, podle informací týdeníku Euro, měla usednout náměstkyně z ministerstva průmyslu a obchodu, nynější členka prezidia fondu Milada Vlasáková. O změně na předsednickém postu se poprvé hovořilo již na přelomu léta a podzimu. V té době však zmíněné koalici zřejmě ještě chyběl vhodný kandidát. Uvažovalo se o tom, že fond povede první místopředsedkyně výkonného výboru Zdenka Němcová a výkonný výbor bude doplněn někým zevnitř. To byla varianta pro pátek 8. září. Nakonec se však žádná revoluce nekonala a prezidium o personáliích ani nejednalo. Jedni tvrdí, že nikdo nechtěl nepříjemnosti před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, druzí, že se hledal kandidát na definitivního šéfa, a to z řad ODS. Z tohoto hlediska mohou být informace o favorizaci Vlasákové překvapením. Asi jde o Mertlíka. Když se snahy o likvidaci Jiřího Havla objevily poprvé, skloňovaly se čtyři potenciální důvody této aktivity. Šéf fondu totiž začal poprvé otevřeně hovořit o narovnání vztahů se zakladatelskými ministerstvy při výkonu akcionářských práv. A také prosadil odvolání Vlasákové ze společnosti Sokolovská uhelná. Její nadřízený Miroslav Grégr údajně tento krok nesl lépe než samotná náměstkyně. Prý se spokojil s argumentem, že stejná osoba nemůže sedět v ČEZ a ve firmě, která jí dodává uhlí. Některé zdroje se také zmiňovaly o nespokojenosti jistých vlivných podnikatelských kruhů s privatizací Parama, jiné hovořily o neúspěchu při jednáních s KPN o akciích Českého Telecomu. Člen prezidia FNM, náměstek ministra práce a sociálních věcí Jiří Rusnok tehdy týdeníku EURO také řekl, že někteří členové prezidia nejsou spokojeni s komunikací mezi tímto orgánem a výkonným výborem. Havlovi zastánci rovnou tvrdí: „Vadí jim, že nevykonává tužby všech, kteří mají na fondu nějaký zájem. Zapomínají, že všem vyhovět nelze a že členové výkonného výboru mají na rozdíl od těch, kteří by je chtěli neoficiálně řídit, trestněprávní odpovědnost. Nyní se zdá, že útok na fond je také namířen proti ministrovi financí Pavlu Mertlíkovi, do jehož okruhu Jiří Havel patří (mimo jiné byl jeho poradcem). Pozice šéfa státní kasy je stále podkopávána aktivitami Nomury proti českému státu a skandalizací případu Investiční a Poštovní banky vůbec. Jeho nepřátelé se tak zřejmě pokusí využít situace a převzít reálnou moc ve Fondu národního majetku a možná i v Konsolidační bance – institucích, na něž má ministr financí ze zákona výrazný vliv. Juchelka a Němcová asi zůstanou. Spory mezi Mertlíkem a Grégrem se táhnou od počátku jejich společného působení ve vládě ČSSD. Byl to právě tehdejší místopředseda vlády a dnešní šéf resortu financí, kdo dostal za úkol přepracovat projekt revitalizace, který se průmyslu a obchodu příliš nepovedl. Před pár týdny zase Grégrovo ministerstvo převálcovalo finance při projednávání konceptu privatizace elektroenergetiky a plynárenství. I to může o něčem svědčit. ODS je potom Mertlík trnem v oku hlavně vzhledem k řešení situace v Investiční a Poštovní bance, ale možná i kvůli privatizaci Československé obchodní banky. Spojení lidí z této strany s Grégrem se tak zdá logické. Pokud ke změně na postu předsedy výkonného výboru FNM skutečně dojde, nemělo by to nijak zasáhnout další členy tohoto orgánu. První místopředsedkyní by nadále měla zůstat Zdenka Němcová, druhým místopředsedou Jan Juchelka. Ti by s Vlasákovou představovali nejvyšší vedení fondu.
