Největší zbrojní zakázka posledních 20 let jde do finále. Nákup pásových transportérů za 50 miliard má dva favority. Pokud rozhodnou peníze, vítězem bude švédské vozidlo CV90
V Libavé to na konci června vypadá spíš jako na okraji pouště. Odpolední teplota překračující 30 stupňů vysouší trávu i keře a z cest se zdvihají velká oblaka prachu. Víří je tu pět obrněných vozidel na pásech. Každý jejich pohyb i střely do pohyblivých terčů sleduje dalekohledy několik specialistů českého Generálního štábu a ministerstva obrany. Testy by měly ukázat, kterého obrněnce si armáda pořídí.
Náčelník Generálního štábu Josef Bečvář sice zatím nechce prozradit, které vozidlo ve zkouškách obstálo nejlépe, podle zjištění týdeníku Euro se však už favorité rýsují. S největší pravděpodobností se bude rozhodovat mezi dvěma transportéry: moderním německým Puma a osvědčeným švédským CV90.
„Je to jako souboj lásky a rozumu. Srdce chce Pumu, ale mozek říká CV90“ směje se jeden z důstojníků Generálního štábu.
Pokud by záleželo čistě na vojácích, bez dlouhého rozmýšlení by si pořídili německý stroj. Díky tomu, že jej konsorcium PSM vyvíjelo podle požadavků bundeswehru a vojáci při jeho výrobě asistovali, splňuje prý většinu požadavků na moderní válčení.
Jenže úředníci ministerstva obrany jejich představy krotí. Jde o nákup 210 nových transportérů a rozhodujícím faktorem bude cena. Puma je sice mimořádně kvalitní, jenže patří k tomu nejdražšímu, co trh nabízí. Podle dřívějších smluv platí bundeswehr za každé z 350 objednaných vozidel v přepočtu 228 milionů korun. Z toho důvodu se reálněji jeví pořízení strojů CV90 z dílen BAE Systems Hagglunds, které se dají koupit za sumu zhruba o sto milionů korun nižší. Jinak řečeno, ministerstvo obrany sice původně počítalo, že nové transportéry z jeho rozpočtu vysají až 50 miliard korun, vystačit by si ale nakonec mohlo „pouze“ s 30 miliardami.
Resort zatím oficiálně nic nekomentuje. Generál Josef Bečvář vysvětluje, že výsledky zkoušek s doporučeným řešením dostane ministr obrany na stůl v srpnu. „Výběr vozidla proběhne na základě soutěže. Nákup připravíme pro novou vládu,“ plánuje ministerský náměstek Daniel Koštoval.
Jde o smlouvy
Vojákům se sice na Libavé předvedla ještě dvě další vozidla, ovšem jejich šance vypadají bledě. Nový německý transportér Lynx dosud nepoužívá žádná armáda a ze hry se zdá i rakousko-španělský Ascod. Nejlépe o tom ostatně svědčí informace prosakující ze zbrojařských kruhů.
Vozidlo Ascod vyráběné koncernem General Dynamics European Land Systems dlouhodobě „tlačila“ skupina Czechoslovak Group Jaroslava Strnada. Na brněnském veletrhu IDET v roce 2015 byl transportér součástí Strnadova stánku, letos stál hned vedle.
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka o české armádě:
Politická akademie Martina Stropnického
Akce Ostrava. Zn. „Top Secret“
Máte transportér? A mohl bych ho vidět?
V posledních měsících začíná ale podle zjištění týdeníku Euro český zbrojní král toto spojenectví přehodnocovat a pokukuje po kooperaci s BAE Systems Hagglunds. „Stejně jako jiné společnosti českého obranného průmyslu máme zájem o spolupráci s více partnery. Jsme tedy připraveni jednat se všemi soutěžiteli, kteří projeví zájem“ reaguje na otázku Strnadův mluvčí Andrej Čírtek. „Nedá se vyloučit uzavření dohod, obvykle formou nezávazných memorand, s více soutěžiteli,“ doplňuje.
Ovšem těžko říct, jak případné spojenectví se společností Czechoslovak Group vidí sami zahraniční výrobci. Podle vyjádření několika vysoce postavených úředníků ministerstva obrany nyní neexistuje chuť uzavírat s Hrmami napojenými na Jaroslava Strnada strategické kontrakty. Panují obavy, že se armáda stane na zbrojaři životně závislá.
Už dnes má Strnad díky smlouvě s General Dynamics exkluzivní práva na opravu a výrobu kolových obrněnců Pandur. A pokud by něco takového nastalo i u pásových vozidel, byly by na Czechoslovak Group závislé obě české bojové brigády.
Dále čtěte: