Takzvané šrotovné řešení krize v automobilovém průmyslu nepřineslo. Vyplývá to ze studie nadace Eurofound, která má mimo jiné Evropskou komisi informovat o změnách v průmyslu.
Autor: Aleš Beneš
Ze statistik unijní organizace je patrné, že počet nově registrovaných vozidel se po zavedení šrotovného zvýšil v meziročním srovnání jen v Německu, Polsku a velmi mírně v Lucembursku. Ve zbývajících 24 unijních zemí naopak klesl.
„Masivní propad v registracích automobilů je v ostrém kontrastu se situací v Německu,“ uvedl Eurofound. Němci přitom za jedno sešrotované auto mohli od státu dostat až 2 500 eur (téměř 70 tisíc korun), což je téměř nejvíce z EU.
Německá vláda původně na šrotovné vyčlenila 1,5 miliardy eur (39 miliard korun), ale poptávka prudce předčila očekávání, takže podpora by měla být rozšířena o dalších 3,5 miliardy eur (asi 90 miliard korun).
Šrotovné však v Evropské unii zavedlo celkem 14 členských států ze 27. Česká republika přitom toto opatření teprve chystá, ale jeho rozsah zdaleka nemá být takový jako v Německu.
Velkorysí Němci
„Důvod, proč je šrotovné na první pohled v Německu úspěšnější než jinde, může být ovlivněn některými detaily opatření. Němci jsou totiž v některých ohledech velkorysejší než ostatní země,“ dodává Eurofound s tím, že rozdíl je patrný především ve srovnání s Velkou Británií, která také byla poměrně velkorysá, ale šrotovné v tomto případě příliš nezafungovalo.
Důvod mohou však hrát i zvyklosti spotřebitelů. Na rozdíl od Britů mají německé rodiny daleko větší úspory a nejsou tak závislé na úvěrech jako rodiny britské. Němcům tak nedělá takový problém vydat vyšší částku právě za nový vůz. Šrotovné v Německu by nicméně podle Eurofoundu mohlo jít příkladem ostatním členským státům.
„Členské státy by měly německé šrotovné alespoň do určité hloubky prozkoumat a porovnat ho s vlastní spotřebitelskou důvěrou a likviditou, pokud chtějí zopakovat podobný úspěch,“ uvádí nadace ve studii.
Více na Aktuálně.cz.
