Podnikové řízení musí fungovat v systému, který zajišťuje, že účetnictví je v souladu s navazující přípravou finančních výkazů a že zajišťuje správné, skutečnosti odpovídající zprávy. Vedení podniku potřebuje informace, jež jdou za rámec finančních výkazů, pro plánování, rozhodování a kontrolu. Takové informace lze produkovat ve firmách interně pro specifické potřeby. Jestliže ale uspořádáme základní zdroje dat podle všeobecně přijímaných principů účetnictví, celému procesu řízení to pomůže.
Hlavním faktorem při rozvíjení mezinárodních účetních standardů je výzva spojená s přijetím dvojího systému výkaznictví, který odpovídá standardům jak v dané zemi, tak v mezinárodním měřítku. Je důležité poskytovat a zavádět standardy, které budou přijímat rozličné země. Tyto standardy musí rovněž poskytovat finanční informace potřebné pro správce peněz, investory a věřitele při jejich podnikání a dalších investičních rozhodnutích.
Mezinárodní i domácí finanční regulátoři jsou vystaveni sílícímu tlaku, aby přijali standardy pro finanční výkazy, jež byly vydány Mezinárodním výborem pro účetní standardy (International Accounting Standards Committee - IASC). Regulátoři by se měli pokusit harmonizovat standardy nejvyšší kvality. Protože je ale pravděpodobné, že pouze málo zemí bude s těmito normami souhlasit a uplatní je, tento přístup může být rozvratný a mohl by poškodit pomocný cíl, jímž je přijetí a zlepšení mezinárodních účetních standardů.
Jako praktičtější se proto jeví vyvinout nové normy s cílem zlepšit nynější mezinárodní standardy výkaznictví. Velké skupiny globální komunity by si měly vytyčit jako cíl přijmout a postupně zavádět zlepšení v těchto výkaznických standardech. Dlouhodobým cílem je zavést široce akceptované principy odrážející ty nejlepší možné standardy dosažitelné v mezinárodním měřítku.
Rozvojové země bez účetních systémů, anebo ty, které hledají přijatelné normy, by měly být povzbuzeny k přijetí standardů IASC a k připojení se k procesu harmonizace. Je důležité, že země směřují k systému volného trhu a přijímají účetní systém, který požívá důvěry na mezinárodních kapitálových trzích.
Mezinárodní výbor pro účetní standardy byl založen v roce 1973 s cílem zlepšovat a harmonizovat finanční výkaznictví používané obchodními i dalšími organizacemi po celém světě. Jeho standardy vznikají v mezinárodním procesu, do něhož jsou zapojeni světová účetní komunita, tvůrci i uživatelé finančních výkazů a úřady stanovující národní standardy. Výbor se skládá ze 142 odborných účetních organizací ze 103 zemí.
IASC vydal mezinárodní účetní standardy, které se liší od těch, jež používají Spojené státy americké, Spojené království a Německo. Rozvojové země si mohou stanovit své vlastní standardy v úzké spolupráci s mezinárodním výborem.
Potíže s dosažením globální přijatelnosti mezinárodních účetních standardů mohou být monitorovány v procesu srovnávání základních standardů IASC se standardy dalších určujících skupin, jako je Výbor pro finanční účetní standardy (Financial Accounting Standards Board - FASB) ve Spojených státech. Některé rozdíly jsou malé a příslušné různé standardy mohou být snadno harmonizovány. Další rozdíly jsou ovšem velké a může se ukázat jako složité je odstranit.
IASC (http://www.iasc.org) nedávno vypracoval a zveřejnil seznam klíčových standardů nezbytných pro křížové mezinárodní vyplňování finančních výkazů. Mimo jiné k nim patří standardy zásob, účtování odpisů, výkazů toku hotovosti, zisku nebo ztrát pro dané období, okolností po bilanční uzávěrce, stavebních kontraktů, daní z příjmů, informací o cenových změnách, příspěvků zaměstnancům, pronájmů, příjmů, účinků změn v devizových kursech, úvěrových nákladů, účtování investic, příjmů na akcii, provizí, nedefinovaných aktiv a celé řady dalších položek.
(zkrácený překlad článku z časopisu Economic Reform Today 1/99, vydávaného americkým Střediskem pro mezinárodní soukromé podnikání - CIPE)
