Index spotřebitelských cen (CPI) v meziměsíčním srovnání v srpnu poklesl o 0,2 %, což znamená, že ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byl nižší o 0,1 %. Česká ekonomika se tedy stále pohybuje v deflaci, a to v meziměsíčním i v meziročním srovnání. Zveřejněné údaje byly o něco nižší, než průměrná očekávání trhu (+0,1 % meziročně).
Pokles cenové hladiny byl způsoben zejména poklesem cen potravin, a to především zeleniny, ovoce a brambor. Levnější potraviny byly částečně kompenzovány zdražením zájezdů díky nepříznivému vývoji kurzu koruny. Podobně i benzin po čtyřech měsících zlevňování začal opět podražovat. Ve zbytku roku už cenová hladina postupně poroste a vymaní se tak z deflace. Důvodem budou především rostoucí ceny potravin. Mírně inflaci zvýší i zrušení desetníků a dvacetníků. Koncem roku 2003 by se tak měla pohybovat kolem 1,2 %, což je stále pod inflačním cílem ČNB. Nezaměstnanost se v srpnu zvýšila z červencových 9,9 % na rovných 10 %. Toto zvýšení však plně odpovídalo našemu očekávání i průměrnému odhadu trhu. Lidí bez práce přibývá již od počátku roku 2001 a situace se nelepší. Řada čerstvých absolventů si stále nemůže najít místo a také řada podniků propouští ve snaze racionalizovat svou výrobu. Během podzimu se situace mírně zlepší, protože někteří nezaměstnaní si dočasně najdou sezonní práci například v zemědělství. Na přelomu roku se ale nezaměstnanost vyšplhá na historicky nejvyšší úroveň výrazně přesahující 10 %. K zásadnímu obratu na trhu práce dojde teprve až v okamžiku, kdy nastoupí citelné ekonomické oživení v Evropské unii. Spotřeba domácností je silná a nepotřebuje podpořit dalším snížením úrokových sazeb. Na druhou stranu ekonomika se stále pohybuje v deflaci. Oživení v EU je spíše přáním než realitou. Nižší sazby by proto ekonomice rozhodně neuškodily. Česká národní banka podle nás prostor k dalšímu snížení sazeb ještě má, otázkou však je, zda tento prostor využije. Pravděpodobnost snížení sazeb odhadujeme mírně větší než poloviční.
