Velvyslankyně Rakouska v České republice
Dnes tvoří středoevropské státy v rámci Evropské unie společný prostor míru, bezpečí a blahobytu. A to není na pozadí proměnlivé historie středoevropského prostoru vůbec samozřejmostí.
Téměř dvacet let po pádu železné opony bylo na konci minulého roku vstupem Česka a dalších středoevropských států do schengenského prostoru definitivně překonáno rozdělení Evropy. To, co bylo v době studené války nepředstavitelné, se nyní stalo běžnou věcí: pohyb osob bez hraničních kontrol. Poslední rozšíření schengenského prostoru má proto zvláštní symbolický význam a představuje vyvrcholení úspěšné politické a ekonomické transformace a integrace do Evropské unie. Dnes tvoří středoevropské státy v jejím rámci společný prostor míru, bezpečí a blahobytu. A to není na pozadí proměnlivé historie středoevropského prostoru vůbec samozřejmostí. V této širší souvislosti je třeba rozšíření schengenského prostoru vnímat a hodnotit.
Vedle politické vize Evropy bez hranic má Schengen samozřejmě také praktické aspekty. Po téměř půl roce lze i v tomto ohledu sestavit pozitivní bilanci. Technická stránka rozšíření proběhla hladce a obavy z růstu kriminality se díky vyrovnávacím opatřením uskutečněným v rámci schengenského systému, obzvláště účinné policejní spolupráci, nepotvrdily.
Česko a Rakousko představují nejlepší příklad pro neustálé srůstání středoevropských států. Obě země propojuje mnohovrstevná síť vztahů, která se stále rozvíjí a zintenzivňuje. Nejviditelnějším příkladem je oblast ekonomiky: Česko a Rakousko jsou významnými obchodními partnery, Rakousko je třetím největším investorem v Česku a od přistoupení k EU rostou i české investice v Rakousku. V oblasti cestovního ruchu obě strany neustále zaznamenávají přírůstky ubytovaných turistů. Ale také na politické úrovni se spolupráce zintenzivňuje. Vedle pravidelných setkání vrcholných českých a rakouských politiků na bilaterální a evropská témata společného zájmu existuje také čilá výměna na regionální a komunální úrovni v rámci přeshraniční spolupráce. Přitom se rozvíjejí osobní kontakty a uskutečňují konkrétní kroky v oblasti dopravy, ochrany životního prostředí, zdravotnictví, protipovodňových ochran a kultury. Proto mě těší, že v červnu se již potřetí bude konat Konference starostů partnerských rakouských a českých obcí a měst. Po setkání v Českých Budějovicích a Groß Sieghartsu se nyní naskytne příležitost k výměně zkušeností v Jihlavě. Význam přeshraniční spolupráce nemůže být nikdy doceněn, neboť tvoří jádro živých a těsných sousedských vztahů.
Společná příslušnost ke středoevropskému prostoru je určena z podstatné části společně prožitou historií. To se ale netýká jen období monarchie. Památný rok 2008 nám připomíná, že také 20. století je bohaté na události, které se nás vzájemně dotýkaly. Rozpad monarchie v roce 1918, rok, ve kterém se oblasti dnešního Česka a Rakouska vydaly poprvé po staletích vlastní cestou, představoval nesporně pro obě země významnou událost. V souvislosti s expanzivní politikou třetí říše byl rok 1938 pro oba státy osudovým, i když za zcela jiných předpokladů a s rozdílnými důsledky. Především je třeba vyzvednout Pražské jaro a jeho potlačení, které jako novější událost zůstává v paměti více generacím. Po 21. srpnu 1968 přišlo přes 160 tisíc lidí z Československa do Rakouska, přičemž asi deset tisíc jich tu nakonec zůstalo. Rakouská média informovala o těchto dramatických událostech podrobně a s velkými sympatiemi k československému obyvatelstvu. Rakouskou televizí pořízené záběry proběhly světem a významně přispěly k informovanosti široké veřejnosti. Tehdy prokázaná a prožívaná solidarita může a měla by být ještě dnes vzorem. V tomto smyslu je rok 2008 mimořádným rokem pro česko-rakouské vztahy. Na památku zmíněných událostí se bude k roku 1968 konat řada různých akcí, jejichž vyvrcholením bude setkání prezidentů obou zemí na hranicích 20. srpna v Mikulově.
A již v příštím roce vzpomeneme další důležitou historickou událost: pád železné opony v roce 1989. Při této příležitosti bych ráda poukázala na první přeshraniční zemskou výstavu, která se bude příští rok tematicky věnovat dvaceti letům od pádu železné opony. Zemskou výstavu připraví v úzké spolupráci Dolní Rakousko a Kraj Vysočina a uskuteční se ve městech Raabs an der Thaya, Horn a Telč.
Mnohostranné vztahy mezi Českem a Rakouskem v politickém, ekonomickém a kulturním ohledu nejsou ničím nehybným, ale jde o něco živého a dynamického, na čem je třeba neustále pracovat. Současný stav našich výborných vztahů obsahuje proto také potřebu neustálého dalšího vývoje jak na bilaterální, tak na evropské úrovni.
Na závěr bych ráda poukázala na spojující prvek jiného charakteru. Rakousko společně se Švýcarskem nyní žijí velkou sportovní událostí – evropským fotbalovým šampionátem EURO 2008. Šestnáct evropských mužstev bude od 7. června čtyři týdny soutěžit o mistrovský titul a fotbalová utkání uvidí v televizi dohromady až deset miliard lidí. Také Česko se soutěže zúčastní s renomovaným mužstvem. Mimořádně mě těší, že si česká reprezentace po dobu mistrovství vybrala k ubytování tyrolský Seefeld. Chci popřát českému mužstvu mnoho úspěchů a doufám, že dojde i na zápasy v Rakousku, což by mohlo být pro české fanoušky vítanou příležitostí k návštěvě naší země.