Boj s obsahově komplikovaným extremismem se vyvíjí k jednoduchým řešením
Čeští armádní důstojníci vyznamenaní za akce v „drogovém“ Afghánistánu nosili na výstroji symboly jednotek SS. Tato zpráva měla takřka sílu výbuchu bomby nastražené tálibánci. Rozmetala totiž několik vojenských kariér. A další pravděpodobně rozmetá nebo vážně poškodí. Novou energii dodává vášnivým diskusím o hlavních úkolech Armády České republiky i vrchní velitel ozbrojených sil, prezident Václav Klaus, který v podstatě kritizoval její zahraniční akce.
Zvrácený pohled
Jednou z oslavovaných jednotek SS byla nechvalně známá formace doktora Dirlewangera, v níž si zločinci obvykle „odpykávali“ kriminální delikty. Zasahovali proti partyzánům na východní frontě a na civilních obyvatelích Běloruska, Polska či Slovenska se dopouštěli všemožných ukrutností. V aktuálně okupované východní zemi Afghánistánu s hlavním městem Kábulem se odehrávají de facto pouze asymetrické boje pravidelných armád a povstalců.
Obě situace nelze přímo srovnávat. Přesto je stav, jejž mají některé armádní autority sklon spíše ututlat, na pováženou. U vojenských představitelů národa, který se stal první obětí nacistické agrese, je dané chování stěží omluvitelné. A neobstojí ani tvrzení důstojníka, že šlo pouze o „klukovinu“, v níž byl použit symbol s iniciálou vlastního jména Honza. Jedině že by šlo o „hloupého Honzu“, jenž se nejčastěji vyskytuje v pohádkách. Za povídačku označil „vysvětlení“ i odborník na politický radikalismus: „Jde přece o vysokoškolsky vzdělaného elitního vojáka, ne o pubescenta. Erby SS na jejich přilbách svědčí o naprosto zvráceném pohledu na svět elitních vojáků armády NATO.“
Ani u vedení resortu vysvětlení naštěstí neobstálo. Dotyční byli okamžitě zbaveni hodností a vyloučeni bez výsluh z Armády ČR. Spíše oprávněně. Dodatečně se totiž objevily zprávy, že jeden z nich dezertoval z Francouzské cizinecké legie či že „přizdobování“ runami SS začalo už za dřívější mise v Kosovu, které je rovněž proslulé narkotiky. Vrcholem pak bylo takříkajíc „plzeňské zjištění“ neboli falzum maturitního vysvědčení jednoho z viníků.
Informační manipulace
Takové zprávy české občany pochopitelně zneklidňují, neboť existuje tradiční, občas bohužel účelově rozdmýchávaná obava demokratických sil z pronikání extremistů do ozbrojených složek. Situace je vnímána o to citlivěji, o kolik více se ve světě diskutuje o vzestupu pravicového radikalismu. Nemluvě o zkušenostech s odhalením podobných tendencí v německém Bundeswehru, elitních útvarech americké armády či jinde. Tato bezpečnostní rizika nelze samozřejmě podceňovat ani v ČR. Profesionalizace armády zahájená v roce 2005 totiž vytvořila relativně malou, vnitřně uzavřenou sílu, jež nemá v ČR konkurenci. Minimálně stejnou pozornost je však třeba věnovat možnému zneužívání ožehavé problematiky a přenášení strachu z dobře známých historických hrůz. Případy mohou nafukovat, jak tvrdí některé antifašistické organizace, senzacechtivé sdělovací prostředky, které často kvůli „investigaci“ nepostřehnou nebo nechtějí postřehnout, že jsou informačně manipulované.
Zvyšování důležitosti
Podivnou shodou okolností zveřejnil nedávno denní tisk sérii článků o domácích aktivistech sdružených v organizaci White Justice (Bílá spravedlnost), které měl údajně cvičit profesionální voják k teroristickým útokům. Když do obskurního spolku pronikl novináři nastrčený provokatér-voják, jenž měl záhy působit v zahraniční operaci, byl sólokapr odhalující ohrožení svobody na světě.
Není nic snazšího než zvyšovat vlastní důležitost namířeným prstem a vylepováním frázovitých samolepek se společenským nebezpečím. Chystá-li se kupříkladu další soudní pře s nacionalistickou Dělnickou stranou před Nejvyšším správním soudem v Brně, v níž stát první žádost o její rozpuštění prohrál, pak se boj s obsahově komplikovaným extremismem vyvíjí k jednoduchým řešením. A nabízí se ironická změna smyslu náborové věty z tisku: „Pokud chcete jistotu v době krize, zkuste armádu.“
