Pavel Mertlík potřeboval 740 nových úředníků, Bohuslav Sobotka prý ani jednoho
Prezident má do pátku 20. května čas, aby vrátil sněmovně zákon o registračních pokladnách. V opačném případě jej podepíše a od 1. ledna 2007 budou podnikatelé v maloobchodě a pohostinství muset obhospodařovat příslušné mašiny s předepsaným softwarem. Do té doby se ale může stát hodně věcí. Třeba že ODS splní svůj slib a pokusí se setnout registrační pokladny ještě v zaváděcí fázi. To by znamenalo, že příští Parlament má o zábavu postaráno, protože registrační pokladny se bůhví proč staly jedním z nosných prvků sociálnědemokratického folklóru.
Zaměstnanci kradou.
Hlavní sněmovní „pokladnobijec“ Michal Doktor (ODS) tvrdí, že většina podnikatelů si registrační pokladny už stejně pořídila. Neučinili tak ovšem v zájmu správců daně, ale v zájmu ochrany před případnými machinacemi zaměstnanců. Tento důvod uznává i důvodová zpráva k nyní schválenému zákonu. Uvádí, že se tak stalo „zejména za účelem získání přehledu o svých skutečně realizovaných obchodních obratech a současně i jistého dohledu nad svými pracovníky“.
Všichni kradou.
Zavedení zákonné povinnosti používat pokladny je ale založeno na předpokladu, že kradou nejen zaměstnanci, nýbrž i zaměstnavatelé. A to tak, že zatajují část daňové povinnosti. Vláda se i k tomuto důvodu hlásí. Kritice odpůrců pokladen z řad podnikatelů nebo opozičních politiků ale čelí vlažně. Ta kritika, vyslovená například Michalem Doktorem několikrát ve sněmovně, zní, že podíl nedovybraných daní na celkovém inkasu je v Německu, Itálii či Francii (v Itálii je zákonná povinnost mít registrační pokladnu, v Německu a ve Francii ne) zhruba na stejné výši jako v Česku. Ale penále z neodvedených daní je v České republice 73 procent ročně po dobu prvních pěti set dnů a poté 140 procent diskontní sazby centrální banky.
Novela zákona o účetnictví mimoto v souladu s praxí Evropské unie zavedla pro správce daně možnost uložit firmě za vyjmenované nedostatky v účetnictví pokutu ve výši šesti procent aktiv. Spolupředkladateli novely jsou Bohuslav Sobotka a Michal Doktor. Ten ovšem podotýká, že když byla tato sankce zavedena, měly být současně zmírněny postihy zakotvené v zákonu o správě daní a poplatků.
Napočtvrté.
Registrační pokladny prošly ve sněmovně až na čtvrtý pokus. Milostí komunistů a lidovců, jejichž šéf Miroslav Kalousek si před rozhodujícím hlasováním neodpustil poznámku, že „jeho“ klub hlasuje pro jenom proto, že to KDU-ČSL slíbila v roce 2003 Vladimíru Špidlovi, když se vyjednávalo o další fázi reformy veřejných financí. Tehdy ale ještě stál v čele lidovců Cyril Svoboda. Miroslav Kalousek si myslí, že v žádné zemi, kde byly registrační pokladny zavedeny (v Evropě je to dle Michala Doktora kromě Itálie ještě Řecko, Maďarsko, Polsko a Slovensko), nestoupl výběr daní. To naznačuje, jak bude hlasovat tehdy, až nebude vázán koaliční dohodou. Anebo až bude vázán jinou koaliční dohodou. Z čehož vyplývá, že hlavním smyslem koalic je něco jiného než věcný přístup k problémům.
Šálivá čísla.
O zdar parlamentního projednávání šidítka pro sociálnědemokratické voliče se logicky nejvíce postaral Bohuslav Sobotka jako ministr financí. Musel přitom předvádět pořádné veletoče. Za pozornost stojí zejména to, že při neúspěšném pokusu v roce 1999 tehdejší ministr financí Pavel Mertlík vyčíslil nároky na zvýšení počtu úřednictva, které by mělo dodržování zákona kontrolovat, na 742 osob. Vypočítal, že uplatňování zákona bude stát 650 milionů jednorázově a pak 260 milionů každý rok
Letos už Bohuslav Sobotka tvrdil poslancům, že všechno „v zásadě“ pořídí bez dopadů na veřejné rozpočty a do státních služeb nebude navíc přijata ani noha. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman v odpovědi na dotaz týdeníku EURO uvedl, že „počet pracovníků bude řešen převodem systemizovaných míst v rámci ministerstva“, přičemž „na jednotlivých finančních úřadech se problematikou registračních pokladen budou zabývat zhruba dva lidé“.
Rezervní armáda.
Jedním z vysvětlení markantního nesouladu předkládaných čísel může být, že v daňové správě začínají uplatňovat metodu sovětského úderníka Stachanova. Michal Doktor má ale jiný názor. Než byl zákon schválen, byl vzhledem ke vstupu země do Evropské unie redukován počet celníků. Pro část uvolněných zaměstnanců našel stát uplatnění tím, že je pověřil daňovou správou. A z dalších si asi předvídavě vytvořil několikasetčlennou rezervu pracovních sil pro strýčka příhodu. To by mohla být ona systemizovaná místa, o nichž Marek Zeman hovoří.
Pokud jde o fiskální přínos registračních pokladen, vláda hovoří v důvodové správě o dvou až třech miliardách. Michal Doktor v souladu s Miroslavem Kalouskem zlepšení výběru nepřímých daní nepředpokládá a odvolává se na zahraniční zkušenosti. Kdo má pravdu, bychom se mohli dozvědět až v roce 2008. Pokud nám to ODS nezatrhne.
