Babiččina kuchyně v záhlaví tentokrát nemá co dělat s vařením. Vztahuje se ke vzhledu restaurace, nebo spíše k vybavení. Vkročíte-li do nenápadné ulice na Vinohradech a nepřehlédnete nenápadný poutač, potom, když máte chuť, vstoupíte do domu číslo 8. Přátelé mne mnohokrát přesvědčovali, abych vstoupil, nebudu prý litovat, protože „…Osmička je bezvadná“!
Takže jsem onehdy dal na jejich reference a v zaslepeném průjezdu otevřel nenápadné dveře. Za nimi na schodišti veškerá všednost skončila. Ostrá oranžová barva, ve které je vyveden interiér restaurace, je divoká až zneklidňující. I když podnik patří jednoznačně do střední třídy a styl, v němž je proveden, se dá nazvat „free“, trocha míry pro barevný cit by byla na místě. V sále vás nikdo nevítá – vzhledem k avízovanému zařazení restaurantu jsem to ani nečekal a místo si našel sám. Provokující barevné ladění stěn a stropu je poněkud umravněno nábytkem: prosté dřevěné židle a lavice, stoly s nahými, doběla vydrhnutými deskami. Prázdné – tedy ty stoly – pracují zde s přenosnými příbory, jen tu a tam leží originálně řešený nabídkový lístek. Ten je bohatý a nápaditý. Formou i obsahem snese srovnání s tím, co předkládají v restauracích vyššího řádu. Pouze ve víně je nabídka poněkud jednostranná.
Z nabízených předkrmů jsem zvolil cibulové kroužky smažené v těstíčku. Mezitím jsem upíjel malé pivo, jediné, co se asi dá k takovému předkrmu objednat. Přemítal jsem o tom, že si zasloužilo mnohem lepšího ošetření, než jakého se mu dostalo, a mezitím mi velmi neformálně oděný a stejně neformálně obsluhující číšník předložil můj první chod. Těšil jsem se, ale po prvním soustu se radost změnila v rozpaky. Těstíčka, kterým byla cibule obalená, bylo moc a nebylo patrně čerstvé. Kořením asi v kuchyni také neplýtvali a sama cibule, krájená zřejmě dávno před užitím, neměla žádoucí říz. Výsledkem byl chod chuťově nevýrazný, blátivého dojmu nevyvolávajícího radostné očekávání. Nepříliš naložen jsem druhého číšníka – starali se o mne dva, jeden výrazně lepší než druhý – požádal o hlavní chod a záměrně jsem zvolil opět krmi panýrovanou, totiž marinované krůtí basketky v kukuřičné košilce, servírované na medovo-levandulové omáčce s gratinovaným bramborem. Z nebohatého vinného lístku jsem si nedokázal vybrat z nabídky přívlastkových vín pouze z jediného sklepa, jež povětšině nebývají taková, za jaká jsou vydávána. Tím spíše, že jejich cena se mi zdála neúměrně vysoká. Zvolil jsem proto rozlévané víno jakostní a bylo skutečně příjemné, čisté a svěží. Během nikterak dlouhé doby čekání na pokrm se sál téměř zaplnil a oba číšníci měli práce nad hlavu. Pominu-li jejich skutečně volný způsob obsluhy, byli rychlí a stíhali všechny obsloužit včas a v rámci všeobecného očekávání. Nezaznamenal jsem nesouhlasnou reakci ani u společnosti, která notně rozvášněna požadovala pro svůj stůl většinu kapacity personálu.
Nečekaně dobré víno uspokojilo mou mírnou rozladěnost, a když se přede mnou objevilo moje krůtí, bez předsudků jsem se pustil do jídla. Vzhledově pěkně vyhlížející talíř, i když s nepříliš výrazným zdobením, působil vyzývavě a chutně. Takový dojem potvrdilo i první sousto. Dobře upravené krůtí maso se sladkovoňavým přelivem mělo šťávu a nebylo suché, příloha byla pečlivě a správně upravená. Jen s malou výhradou a opět vůči obalu. Ona „kukuřičná košilka“, v níž bylo maso oděno, byla podle mého o čárku o dvě přesmažená. V chuti převládal dojem lehounké připáleniny a drhla na patře více, než by se slušelo. Dobře připravené krůtí se lépe jedlo košilky zbavené. Dobrým doplňkem mu bylo také sudové víno, akcelerující a rozšiřující chuťové spektrum. Z celého menu, které jsem si ten večer dopřál se nejvíce vydařil dezert. Již jsem se víckrát zmínil, že dezerty jsou silnou zbraní našich kuchařů, a bylo tomu tak i zde. Maliny v kombinaci s čokoládovou zmrzlinou, vkusně upravené v misce, slibovaly lahůdku již napohled. Ani v ústech nezklamaly. Horké jako peklo a příjemně ostré chuti byly s čokoládově sladkou zmrzlinou příjemným a vyváženým soustem, kterému nevšednosti dodávala stopa Cointreu, jímž bylo vše přelito. Dobrý závěr za místy rozpačitým pocitem z večeře v této, trochu „neklidné“ restauraci. Vše dovršeno báječnou domácí hruškovicí nakonec vyznělo lépe, než se zpočátku zdálo.
Síla Osmičky bude patrně v čase obědů. V té době ji také navštěvují všichni její přímluvci. Široký výběr, nevšední prostředí a rychlost obsluhy, to jsou klady restaurace za jejího poledního provozu. Pro příjemný večer tu přece jen na jedné straně něco chybí a na jiné přebývá. Již řečený divoký interiér je ve druhém plánu stále přítomný a nedovolí hostu zbavit se jistého – byť i možná podvědomého - napětí. A měl jsem patrně i smůlu na společnost u okolních stolů, byla hlučná, samolibá a značně ordinérní. Snad by tomu odpomohlo o málo důstojnější odění a vystupování personálu. Chvílemi jsem si totiž připadal jako na soukromém mejdanu, kde jsou dva číšníci součástí společnosti, jen na ně právě vyšlo pořadí a obstarávají pití. Stačilo by přitom jen málo, aby večerní tvář restaurace získala renomé, jakého se jí dostává díky její proslavenější dopolední podobě a péči o hosta. Kuchyně není v jádře špatná - mluvím ze zkušenosti s mým výběrem jídel – schází jen trocha pečlivosti v dokončování. A co se vzhledu týká, i volný styl má, nebo by měl mít, své hranice, za něž se nezachází ani ve snaze po maximální originalitě. Příjemné a klidné prostředí pro hosta je mimo jiné zárukou dobré návštěvnosti podniku. Večer se vším všudy, jak jsem jej absolvoval já, se v Osmičce zvládne za pět set korun.
Osmička – bar a restaurace
Balbínova 8, 120 00 Praha 2
Tel.: 02 / 2282 6208, tel./fax: 02 / 2282 6211
E-mail: osmicka@iol.cz
Otevírací doba: Po–So 11.00–24.00
počet míst: 90 + bar
kuchyně: širokoúhlá, bez výraznějšího zaměření, se zastoupením české klasiky
Platební karty: renomovaných bankovních domů
Jídelní lístek: čeština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Původ nabízených vín: ČR
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 7 bodů z 10
Prostírání 6 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 15 bodů z 20
Celkem: 42 bodů z 60
Výběr z jídelního lístku:
Utopenec s cibulkou a zeleninovou ozdobou Kč 37,-
Ruský boršč zjemněný kysanou smetanou Kč 38,-
Variace brokolice, květáku a listového špenátu s růžovou omáčkou Kč 69,-
Bramborové slupky „Speciál“ – kombinace kořeněného kuřecího masa, restované zeleniny a brambor Kč 138,-
Beef-filet sendvič plátky ze svíčkové přelité česnekovým dressingem, hl. salát, hermelín, hranolky Kč 159,-
Vysoký marinovaný steak z lososa podlévaný smetanovo-koprovou omáčkou Kč 193,-
„Obložené zelí“ – vepřové, uzené a kuřecí maso, červené a bílé zelí, variace knedlíků Kč 94,-
Smažená jablíčka v těstíčku s meruňkovou omáčkou Kč 68,-
Výběr z vinného lístku:
Müller-Thurgau jakostní – Patria Kobylí, a. s. Kč 144,-
Rulandské šedé ´96 pozdní sběr – Chateau Valtice Kč 290,-
Frankovka jakostní, Kobylí Kč 144,-
Rulandské modré ´96 suché – Chateau Valtice Kč 290,-
