Atom rozštěpí i ekonomickou krizi
S ohledem na časovou náročnost výstavby nových zdrojů zcela určitě jaderná energetika nepomůže proti aktuální ekonomické krizi. Ale proti budoucím, a to nejen ekonomickým, ale i energetickým, bezpečnostním a ekologickým zcela určitě, prohlásil na konferenci Jádro proti krizi? šéf ODS a expremiér Mirek Topolánek. Topolánek tvrdí, že se na výstavbě jaderné elektrárny sice uživí tisíce lidí, což ekonomice samozřejmě prospěje, „jenže mnohem větší přínos je v posílení infrastruktury, jaderná energetika má pro ekonomiku nejvyšší možný multiplikační efekt. Investice do jádra jsou doslova ekonomickým hitem.“ Topolánek v této souvislosti upozornil, že domácí jaderná elektrárna jako zdroj levné energie pomáhá zlepšovat podmínky pro podnikání i provoz domácností. Dále omezuje dodávky surovin ze zahraničí, čímž se snižuje energetická závislost země a zlepšuje se její obchodní bilance. Za další argument pro rozvoj jaderné energetiky Topolánek považuje její bezemisní provoz, který je ohleduplný k životnímu prostředí, čímž snižuje externí náklady, které přináší znečištění. „Jádro je nejperspektivnějším zdrojem, co se týká nákladů a ekologičnosti. Teprve na druhém místě jsou úspory a na třetím obnovitelné zdroje,“ dodal Topolánek.
Další z řečníků konference, náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, upozornil, že urychlení výstavby nových energetických zdrojů a investice do rozvoje rozvodných sítí jako nástroje pro boj s ekonomickou krizí sice fungují, ale není to žádný velký objev. Jak ale tvrdí, mnohem důležitější je, že rozvoj energetiky přitahuje výzkum, vývoj a udržuje tak IQ národa na vyšší úrovni. Hüner rovněž upozornil, že pokud ČR urychleně nezahájí obnovu energetických zdrojů, hrozí, že se v roce 2015 Česko z exportéra elektřiny stane plně závislým na jejím dovozu. Kvůli ekonomické krizi sice aktuálně klesá spotřeba elektřiny, to je však dle odborníků jen dočasný trend. Nejpozději v roce 2011 by měla spotřeba proudu v tuzemsku každoročně růst o jedno až 2,5 procenta. „Záleží na tom, jak rychle obnovíme výrobní základnu a z jakých zdrojů nárůst spotřeby pokryjeme,“ konstatoval náměstek. Příliš možností není. K úplnému dotěžení černého uhlí v Česku dojde zhruba v roce 2020, klesá i objem dobývaného hnědého uhlí. Česko zcela nespasí ani obnovitelné zdroje a energetické úspory. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice ve své energetické koncepci počítá s rostoucím významem obnovitelných zdrojů, které by se měly v roce 2030 podílet na celkové spotřebě energií v Česku 20 procenty a razantními investicemi do úspor, ale: „Máme tu matematickou trojčlenku, ze které i přes masivní podporu obnovitelných zdrojů a energetických úspor jasně vyplývá, že rostoucí spotřebu energií bez jádra nepokryjeme,“ sdělil Hüner.
ČEZ v této souvislosti oznámil, že plánuje v Česku a na Slovensku výstavbu až pěti nových jaderných bloků. Jde o třetí a čtvrtý blok v Temelíně, pátý v Dukovanech a výstavbu až dvou bloků ve slovenských Jaslovských Bohunicích. „V případě nových bloků Temelína se počítá s uvedením do provozu kolem roku 2020, u pátého bloku v Dukovanech zhruba v roce 2025,“ uvedl Petr Závodský ze společnosti ČEZ. S výstavbou jaderných elektráren notně pokročili na Slovensku. Státní tajemník slovenského ministerstva hospodářství Peter Žiga konstatoval, že Slovensko chce do listopadu roku 2013 spustit dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce. Hodnota investice dosáhne zhruba 2,775 miliardy eur. „Rozvoj jaderné energetiky je strategickou prioritou naší vlády, chceme tak zajistit nejméně padesát procent z celkové výroby elektřiny v zemi,“ vysvětlil Žiga.
***
BOX
Mediálním partnerem hlavní konference letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu byl týdeník EURO. Konference se zúčastnilo zhruba 150 odborníků, manažerů velkých strojírenských a stavebních firem a zástupců státní správy. Hlavním parterem akce byla ruská společnost Atomstrojexport.
