Hlavní město by rádo mluvilo do privatizace energetických podniků.
Hlavní město Praha, němečtí investoři (GESO, RWE a Ruhrgas) a britský National Power, kteří drží akciové podíly v pražských distribučních podnicích elektřiny, plynu a tepla, připravují založení tří nových akciových společností. Do těch to firem by byly převedeny akcie, které město a zmínění investoři drží v Pražské plynárenské, v Pražské energetice a v Pražské teplárenské v poměru 51 ke 49 ve prospěch Prahy. Jde o první krok ke vzniku velké pražské komunální společnosti po vzoru německých měst, která by zahrnovala i další služby, jako odvoz odpadů, dopravu či zásobování vodou. Smyslem této iniciativy podle náměstka pražského primátora Petra Švece je dát formální rámec dlouhodobé energetické strategii, kterou město a zahraniční investoři společně plánují. „Investorům jde o stabilitu prostředí, aby věděli, jakou má mě sto vizi v tomto sektoru. Tím vším se snažíme napravit i problémy privatizace první a druhé vlny, které se různými způsoby dotkly i Prahy, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Švec. „Aby město mělo větší možnost prosazovat své zájm y, připravujeme i územní energetický dokument, který je vlastně energetickou strategií Prahy. Propojení distribučních společností tepla a dalších komunálních firem do jednoho osvíceně fungujícího podniku je ze strany Prahy velice žádoucí, říká Švec. Původní myšlenka však byla taková, že se propojí všechny tři energetické společnosti do jedné, kde by spojovacím a dominantním prvkem byla Praha se svým nadpolovičním akciovým podílem. Švec tvrdí, že když Úřad pro hospodářskou soutěž o tomto projektu uslyšel, hned si ho pozval do svého sídla v Brně. „Pan Luděk Svoboda, který je místopředseda tohoto úřadu, mi ten plán rozcupoval a řekl mi, ať na to zapomenu, protože prý bychom likvidovali v Praze tržní prostředí. Nezajímalo ho, že jsem mu na mapě Prahy dokázal, že opak je pravdou, dodal Švec. Ministerstvo průmyslu a obchodu tento záměr také smetlo ze stolu. Není jasné ani to, zda radní, kteří zastupují různé politické strany, pro tento záměr zvednou ruku. Ministerstvo financí však návrh podle informací týdeníku EURO předem nezavrhlo.
Synergie a revitalizace.
Pracovní verze vládního návrhu postupu privatizace energetických společností ze začátku září, kterou týdeník EURO již zveřejnil (37/1999), se o vzniku pražského komunálního podniku zmiňuje, ovšem odmítavě. Potíž je v tom, že vláda si uvědomila, že nemá šanci získat majoritu ani v Pražské plynárenské, ani v Pražské energetice, protože v nich město drží 34 procent akcií a z tohoto podílu nehodlá státu prodat sebemenší kousek. „Zástupci hlavního m ěsta Prahy cíleně pomohli získat akcie z druhé vlny kuponové privatizace německé firmě GESO v Pražské energetice. Většinu akcií z privatizace získalo RWE v Pražské plynárenské, stojí v materiálu o privatizační strategii vlády.
Náměstka Švece toto tvrzení rozčílilo. „Magistrát nikomu nepomáhal. My se na tyto investory díváme racionálně a nepovažujeme je za nepřátelský element, ale za partnery, se kterými se chceme domluvit na společné strategii, řekl pro týdeník EURO Švec.
Meziresortní skupina expertů, která zmíněný materiál pro vládu připravovala, ovšem vznik pražské komunální společnosti odmítá zejména proto, že se obává vlivu takovéto privatizace na revitalizaci pražských průmyslových podniků. Vládní zpráva o priv atizaci energetického sektoru uvádí: „Hlavní město Praha uzavřelo smlouvu s oběma německými firmami a lze očekávat, že další vývoj v těchto společnostech by pravděpodobně vedl k pojetí těchto firem ve smyslu německých městských energe tických podniků, které na komunálním principu sdružují zásobování elektřinou, plynem, teplem, vodou a podobně. Tyto společnosti na jednu stranu racionálně využívají synergického efektu těchto činností, na druhé straně jsou tyto činnosti finančně pro pojeny. Tento vývoj z hlediska elektroenergetiky a plynárenství nepovažujeme za žádoucí, a to zejména při vědomí velmi dobrých hospodářských výsledků Pražské energetiky (čistý zisk 619 milionů korun v roce 1998) a Pražské plynáre nské (čistý zisk 245 milionů korun v roce 1998). Rovněž je třeba si uvědomit, že na území Prahy jsou odběratelské subjekty, které vzhledem ke špatné ekonomické situaci dluží značné částky za energie a některé z nich, například ČKD Praha, j sou určeny pro revitalizaci. Dá se předpokládat, že reálný vlastník energetických společností nebude ochoten pokračovat v dodávkách energií bez jejich placení. Co k tomu dodat?
Německý energetický brouk. Vratislav Ludvík, energetický poradce několika zahraničních investorů, k tomuto vládnímu stanovisku poznamenává: „Interpretace tohoto několikrát použitého argumentu totiž zní následovně: Naše zlaté české průmyslové podniky , které jsme si vybrali pro revitalizaci, jsou na tom celkem dobře, pouze nemají na zaplacení dodané energie či plynu. Pokud bychom plynárenské (či elektrorozvodné) distribuční společnosti prodali proradným cizím kapitalistům - reálným vlastníkům, tak on i by asi nebyli ochotni dávat za dobré slovo na dluh, a revitalizaci by nám tak mohli pokazit. Krom nenostalgické vzpomínky na kampaň proti americkému brouku ve mně tato děsivá argumentace evokuje řadu naléhavých otázek, jako například: Jakpak to st át jako majoritní akcionář hospodaří v distribučních společnostech, jestliže je k jejich škodě nutí poskytovat velmi pochybné „úvěry bankrotujícím podnikům v podobě nezaplacených dodávek plynu či elektřiny? Jaká je odpovědnost státu vůči minoritním akcionářům, kteří jsou tímto rozhodnutím nepochybně poškozováni? Pokud by tak jednal soukromý subjekt, vysloužil by si minimálně přídomek tuneláře a darebáka.
Chaos mezi úředníky. Vznik pražského energetického podniku, do nějž by v první fázi bylo soustředěno teplo, plyn a elektřina, funguje ke všeobecné spokojenosti ve většině německých i rakouských měst a má svoji historickou tradici, kte rá u nás byla násilně přervána znárodněním po roce 1945. Podle náměstka Švece je nejdříve třeba přesvědčit stát, že tento projekt není namířen proti němu. „Chceme optimalizovat činnost těchto společností, a když se podaří vytvořit holdingy, kde město a investoři budou deklarovat svou vizi, a ukáže se, že to funguje dobře, potom se tyto holdingy mohou spojit do jednoho velkého komunálního podniku, říká Švec. Město jej pověřilo, aby o tomto plánu jednal s ministerstvem průmyslu a obchodu, s ministerstvem financí a Fondem národního majetku (FNM). „Tyto tři úřady ale nemají na otázku jednotný názor, nedokážou se mezi sebou ani domluvi t. Fond národního majetku je akcionářem v energetických společnostech a říká, že on je vlastník, on tedy bude rozhodovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu říká, že je ze zákona metodickým vedoucím FNM a ten bude dělat to, co chce Grégr . Na to ministerstvo financí říká, že tomu tak není, protože pod něj spadá Fond národního majetku, a že Mertlík bude rozhodovat. Jak se mám s těmi úředníky na něčem domluvit? ptá se Švec. Podle jeho názoru se do problematiky negativně promítá i osobní vztah ministra Grégra k německému kapitálu. „Možná že to tak není, možná že to tak je, ale jestliže tato nota je správná, tak to rozhodně není dobře, dodal Švec. Stát přitom nemá příliš možností, jak realizaci pražského plánu zabránit. Náměstek primátora je přesvědčen, že pokud magistrát dá souhlas, město založí tři energetické holdingy ještě dříve, než vláda o doprivatizaci energetických společností rozhod ne. „Je to v této chvíli otázka politických jednání na radnici. Komunisté to chtít nebudou. Unie svobody to chtít nebude, protože to předkládá ODS. Sociální demokraté jsou zatím rozpolcení, přitom většina německých měst, kde vládnou sociální demokraté, má podobnou komunální firmu, kterou navrhujeme, říká Švec. Holdingy by měly být vytvořeny tak, že město by v nich drželo většinový podíl, zbytek by vlastnili němečtí investoři a britský National Power. Vznikl by tedy plynárenský holding, elektroenergetický holding a teplárenský holding, které by na valných hromadách Pražské plynárenské, Pražské energetiky a Pražské teplárenské hlasovaly jako jeden akcionář. „Je to pokus, který vyjde, nebo nevyjde. Otázkou je, komu prodá Fond národního majetku své menšinové podíly v distribučních společ nostech, říká náměstek pražského primátora Petr Švec.
