Investiční pobídky nepřinášejí prospěch ve chvíli rozhodnutí o výstavbě
Přemýšlí dnes někdo o investičních pobídkách? Současný vývoj světové ekonomiky totiž poměrně jednoznačně ukazuje, že jejich příjemci – ať už nadnárodní společnosti či firmy s ryze českým kapitálem – musejí spíše přemýšlet, který výrobní závod uzavřou, než otevřou. Mohlo by se tedy zdát, že investiční pobídky nejsou tématem k diskusi. Opak je pravdou.
Přínosy
Investiční pobídky ve formě slevy na dani nepřinášejí prospěch ve chvíli rozhodnutí o výstavbě na zelené louce ani v době slavnostního zahájení, ale teprve tehdy, až společnost vykáže zisk, ze kterého nemusí odvést daň z příjmů právnických osob. Společností, které mohou mít z investičních pobídek prospěch ve formě úspory na dani z příjmů, je stále mnoho, ačkoli doba daňového osvobození je často krátká.
Za ekonomického růstu je úspora na dani „přilepšením“, nad nímž překvapivě mnoho společností mávne rukou, ale za recese je každá ušetřená koruna významná. Většina příjemců investičních pobídek uskutečňuje transakce „ve skupině“, a proto je jedním z nejefektivnějších způsobů úprava cen v jejím rámci – vstupy lze pořídit laciněji a výstupy prodat za vyšší cenu. Účinným nástrojem maximalizace přínosu investičních pobídek může být rovněž prodej významného aktiva – nemovitosti, dceřiné společnosti, obchodní známky, zákaznického seznamu a tak dále – či rozšíření aktivit. Přičemž tyto transakce je možné provést buď v rámci skupiny, nebo se třetí stranou.
Další možností je podniková reorganizace v rámci skupiny, která umožňuje v důsledku změny ekonomických funkcí úpravu ziskových očekávání. To má za následek vyšší ziskovost či stabilní zisk namísto očekávaných ztrát.
Princip tržního odstupu
Státní pokladna však není bezedná, a navíc existují poměrně striktní podmínky, které příjemce musí dodržovat. Společnosti však často opomíjejí specifické podmínky, které jsou relevantní při čerpání investičních pobídek ve formě slevy na dani. Jednou z nejdůležitějších je uskutečnění všech vnitroskupinových transakcí v souladu s principem tržního odstupu. Laicky řečeno, transakce uvnitř skupiny nesmí deformovat skutečnost, že jsou prováděné v jejím rámci. Pokud by transakce v rámci skupiny nebyla uskutečněná se subjektem mimo ni, něco není v pořádku.
Zákonný požadavek principu tržního odstupu není žádnou českou specialitou. Jde o dlouhodobě uznávaný mezinárodní koncept, který striktně uplatňují všechny rozvinuté (či rozvinutější) ekonomiky. Existuje standardní „kuchařka“ – směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o transferových cenách – která obsahuje základní principy a metody, jejichž prostřednictvím lze zjistit, zda společnost provádí vnitroskupinové transakce v souladu s principem tržního odstupu.
V případě jakéhokoli pochybení v transferových cenách čeká příjemce investičních pobídek tvrdý trest – jejich absolutní (i zpětná) ztráta a uspořené finanční prostředky musejí být vráceny. Zatímco investiční pobídky pro mnoho společností končí, finanční úřady mohou zůstat klidné – mohou je totiž kontrolovat se značným zpožděním.
V případě nevyčerpaných investičních pobídek je vhodné hledat možnosti k jejich dočerpání. Pokud taková situace vznikla, je třeba se ujistit, že o ně nelze přijít.
Souvislosti
Investiční pobídky ve formě slevy na dani nepřinášejí prospěch ve chvíli rozhodnutí o výstavbě na zelené louce ani v době slavnostního zahájení.
Ale teprve tehdy, až společnost vykáže zisk, ze kterého nemusí odvést daň z příjmů právnických osob. Společností, které mohou mít z investičních pobídek prospěch ve formě úspory na dani z příjmů, je stále mnoho, ačkoli doba daňového osvobození je často krátká.
