Stále horká spalovna

Město Liberec zatím neví, čím zaplatí za odkoupený úvěr

Dražba obecního majetku podhorského městečka Rokytnice nad Jizerou stále zůstává v živé paměti. Chybělo však málo a podobně mohlo skončit i krajské město Liberec. Město na severu Čech je totiž ze 78 procent vlastníkem a zároveň ručitelem nespláceného téměř dvoumiliardového úvěru místní spalovny komunálního odpadu, společnosti Termizo (EURO 1/2002). V dubnu letošního roku však vláda rozhodla, že Česká konsolidační agentura (ČKA), do které byl nesplácený úvěr po IPB převeden, odprodá pohledávku právě libereckému magistrátu.

Peníze na stůl.

V dubnu vláda svým usnesením schválila prodej pohledávky ČKA ve výši zhruba 1,9 miliardy korun hlavnímu ručiteli, městu Liberec, za 715 milionů korun. Transakci musel ještě posvětit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže z hlediska zákona o veřejné podpoře, což se stalo před třemi týdny. „V současnosti jsme ve fázi vyjednávání s ČKA o smlouvě o postoupení pohledávky a především o lhůtě k zaplacení. Tu usnesení vlády nestanovuje, přičemž to je to nejdůležitější,“ řekl týdeníku EURO liberecký primátor Jiří Kittner. Zatímco ČKA chce zaplatit do deseti dnů po podpisu smlouvy, město by logicky bylo rádo, aby lhůta byla delší. Týdeník EURO má informace, že k definitivní dohodě a podpisu smlouvy by mělo dojít na přelomu července a srpna, nejpozději však do konce prázdnin.
V tisku se několikrát objevilo srovnání rokytnického a libereckého případu, Kittner však tvrdí, že nelze dávat tyto dvě kauzy do jedné roviny: „S Českou konsolidační agenturou jsme se neustále snažili dohodnout na různých formách restrukturalizace úvěru, jednání však nevedla k úspěchu. Proto jsme vloni v listopadu projevili zájem o odkup pohledávky.“ Liberečtí však nebyli a stále nejsou sami, kdo má o pohledávku zájem. Týdeníku EURO má informace, že by ji chtělo odkoupit několik finančních skupin, ale především společností podnikajících v odpadovém byznysu. „Podobně velké spalovny jsou v republice pouze tři, navíc ta liberecká je po technické stránce v nejlepším stavu,“ soudí Kittner.

Úvěr nebo partner?

Město má nyní dvě možnosti, jak financování odkupu pohledávky vyřešit. Buď si od některého bankovního ústavu vezme standardní úvěr, nebo se k odkoupení spojí se strategickým partnerem, který by 715 milionů poskytl výměnou za majetkovou účast v Termizu. Kittner říká, že liberecký magistrát připravuje obě varianty, přičemž rozhodnout musí městské zastupitelstvo. „Každá z variant má nesporné výhody i nevýhody, stejně tak mají obě možnosti na radnici své příznivce i odpůrce. Zatím si absolutně netroufám odhadnout, jak to dopadne,“ prozradil Kittner. V případě zaplacení úvěrem vidí výhodu v tom, že spalovna zůstane majetkem obcí, víceméně nezávisle si bude určovat podmínky nakládání s odpady. Velké minus však je v zadlužení města, které má úvěr 350 milionů u Komerční banky. „Tím bychom se reálně i legislativně dostali na samou hranici zadlužení města. To by městu na několik příštích let znemožnilo pomýšlet na nějaké významnější investiční projekty. Soudím totiž, že Liberec zadlužení výrazně přes jednu miliardu korun neunese,“ řekl týdeníku EURO Kittner. Zájem prý projevily téměř všechny ústavy na českém bankovním trhu.
Výhoda varianty se strategickým partnerem je v tom, že by město problémů s předlužením zbavila. „Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že ona firma by chtěla získat v Termizu minimálně majoritu, což by s sebou přineslo zmenšení ztráty vlivu na řízení firmy,“ uvažuje Kittner.Dodává, že předběžný zájem potvrdily všechny významné odpadářské firmy - ASA, Vivendi, RWE a několik finančních skupin. Za momentálně nejreálnější variantu považuje Kittner kombinaci předchozích dvou, tedy vzít si úvěr, pohledávku koupit a následně vyjednávat se strategickým partnerem o vstupu.

Jedna chyba, dva problémy.

Kauza vznikla tak, že Termizo si v roce 1994 vzalo úvěr u Investiční a Poštovní banky (IPB), za který se Liberec spolu s dalšími patnácti obcemi zaručil formou prohlášení. Spalovna byla dokončena v roce 1996, kompletně však byla postavena za cizí peníze, což Kittner považuje za jednu z největších chyb. „Když postavím takový velký projekt zcela z cizích zdrojů, tak je velmi nestabilní, protože je velmi závislý na různých vnějších vlivech,“ soudí. Původní výše úvěru byla 1,35 miliardy, ale po dobu výstavby se kapitalizovaly úroky, které v té době dělaly i 23 procent. „To zvýšilo úvěr o více než dvě stě milionů,“ připomíná. První splátky půjčky byly naplánované na rok 2004, spalovna však nikdy nebyla schopna trvale splácet ani úroky.
Zásadní problém vidí Kittner v tom, že projekt počítal s legislativním vývojem českého odpadového hospodářství, který nenastal. „Čekalo se, že spalování bude ze zákona jednoznačně dávána přednost před skládkováním, což bych vytkl i svým předchůdcům na radnici. Postavili projekt na nějakém očekávání. Bylo jasné, že se pouští do poměrně riskantní záležitosti. Předpoklad, že se nějak bude vyvíjet legislativa, je vždy trochu spekulativní,“ řekl týdeníku EURO Kittner, který v primátorském křesle sedí od prosince 1999.
Za druhý velmi podstatný problém považuje dramatický pokles poptávky po teple. Během šesti let v Liberci klesla o 40 procent. Své provozy částečně nebo zcela zavřely největší odběratelé tepla, jako třeba Pivovar Vratislavice nebo Textilana. „Lidé si myslí, že hlavní finanční přínos je ze spalování odpadů, což je částečně pravda, ale velkou částí se na příjmech podílí prodej tepla,“ připomíná.

Města do byznysu ne!

Liberecký primátor říká, že z kauzy Termizo lze vyvodit poučení, že obce a města by se neměly pouštět do podobných projektů, které jsou jednoznačně podnikatelské a nesou poměrně značná rizika. „Problémem je, že v případě spalovny na sebe všechno vzaly obce. Už vůbec by města neměla podnikat, tím myslím pokoušet se dělat nějaký byznys za účelem vydělávání peněz pro posilování svých rozpočtů,“ dodává. Týdeník EURO se rovněž pokusil získat vyjádření ředitele společnosti Termizo Milana Průchy. Ten se však k předloženým otázkám odmítl vyjádřit s odůvodněním, že strategická prohlášení nejsou v jeho pravomoci. Rovněž nereagoval na dotaz týkající se jeho osoby. Týdeník EURO totiž získal informaci, že Průcha dříve zastával post ředitele okresní pobočky IPB. Tedy stejné banky, která Termizo v polovině devadesátých let úvěrovala …