K a p i t á l o v ý t r h v r o c e 1 9 9 8
Rokem konkrétních kroků, které by měly pomoci zdevastovanému tuzemskému trhu s cennými papíry na cestě z hlubin k lepším zítřkům, bychom mohli nazvat letošní rok. Co se vlastně stalo?
Především vznikla regulační Komise pro cenné papíry, na kterou se čekalo několik let. Uzákonilo se otvírání fondů jako nástroj k výplatám skutečného majetku zaparkovaného ve fondech pro akcionáře, kteří o to projeví zájem. Nakonec právě otvírání se spolu s přezkoumáváním licencí účastníků trhu ze strany komise stane hitem příštího roku.
Pražská burza zavedla nový obchodní systém SPAD, který výrazně zvýšil obchody, kde se tvoří ceny, a ty se tak více zprůhlednily. Je to hodně, nebo málo?
Vzhledem k tomu, že se v předchozích letech na trhu neudělalo skoro nic, mohli bychom být spokojeni. Tuzemský trh však trpí bohužel spoustou dalších problémů. Chybí stále dostatečná ochrana malých akcionářů, například při výkupech akcií ze strany majoritních vlastníků. Komise o změnách v tomto směru mluví již od samého počátku svého vzniku. To bylo v dubnu a zatím se nic nezměnilo. Většinoví vlastníci se tak stále nezdráhají nabídnout ostatním akcionářům směšně nižší ceny, než by ve skutečnosti měli.
Vázne stále vynutitelnost práva, policejní a soudní složky se prostě neorientují ve finanční problematice a jsou o krok zpět za pachateli. Na soudní spory se čeká roky, odsouzení se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Trh trpí stále malou likviditou a je na něm málo kvalitních firem typu SPT Telecom. Tuzemské firmy nevykazují zisky, a zahraničí nám proto ukazuje záda. Letos v říjnu si ještě k tomu pražská burza sáhla na své absolutní cenové dno. Její hlavní burzovní index spadl na historické minimum 440 bodů. Všechny nejprestižnější akcie se propadly do hlubin a třeba akcie České spořitelny či Komerční banky se tehdy daly koupit doslova za babku. Letošní rok asi zakončí index někde kolem 520 bodů.
Půlroční snažení RM-Systému začít obchodovat s deriváty na vídeňské opční burze zatím nebylo korunováno úspěchem. Chybí mu k tomu totiž definitivní ano Komise pro cenné papíry.
Akcionáře nepotěšil ani český finanční magnát Viktor Kožený. Ten hned na počátku roku slíbil, že jim z likvidovaného Harvardského průmyslového holdingu vyplatí 600 korun na akcii, a to do konce příštího roku. Dokonce nabídl, že ti, kdo nechtějí tak dlouho čekat, mohou požádat o výplatu peněz dřív, dostanou ale jen 480 korun. To prohlásil v červnu s tím, že výplatám už nebrání nic v cestě. Je konec roku a nikdo z těchto akcionářů zatím neviděl ani korunu.
Někdejším akcionářům bývalých fondů transformovaných na holdingy svitla menší naděje. Jeden z jejich kolegů ve fondu Komenius holding dosáhl u Nejvyššího soudu toho, že přeměna fondu na holding je protizákonným krokem poškozujícím akcionáře. K tomuto verdiktu se poté přiklonil i soud nižší instance, a podobně postižení akcionáři tak mohou doufat, že by se tento případ mohl stát precedentem i pro ostatní. Právníci tomu však příliš mnoho šancí nedávají.
Pražská burza prožila personální změny. Šéfa Burzovní komory Tomáše Ježka, který se stal komisařem Komise pro cenné papíry, vystřídal v této funkci Petr Budinský z Komerční banky. Odstoupil i dlouholetý generální tajemník Jiří Franc a nahradil ho jeho zástupce Pavel Hollmann.
Trh nebyl skoupý ani na kriminální skandály - šéfovi jedné z největších makléřských firem Danielu Gladišovi unesli dceru a on se rozhodl poté, co mu ji vrátili, opustit s celou rodinou ČR.
