Velkoobchodní cena za megawatthodinu elektřiny přesáhla 80 eur
Šéf resortu průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) může začít slavit. Pražská energetická burza, kterou ministr pomáhal rozjíždět, funguje již rok. Má ale skutečně dost důvodů k oslavě? Podařilo se mu splnit všechny cíle, kvůli kterým rozjezd burzy prosazoval? Tedy zprůhlednění obchodů s elektřinou a zamezení razantního růstu cen? Odpovědi se různí. Někteří obchodníci tvrdí, že způsob, kterým se obchoduje na energetické burze v Praze, je příliš složitý a doplácí na to, že zde proud prodává především tuzemský dominantní hráč, elektrárenská firma ČEZ. Což poněkud nepodporuje tvrzení o větší transparentnosti. ČEZ a zástupci burzy zase oponují: „Žádný dominantní obchodník není, elektřinu prodává a nakupuje více subjektů, transakční podmínky odpovídají standardům běžným na Západě.“
Bez ČEZ to nejde
Skeptický k fungování pražské energetické burzy je krom jiných Petr Paukner, šéf jednoho z největších obchodníků s elektřinou v Česku, společnosti Coal Energy. Na dotaz, zda je spokojen se současným provozem nové obchodní platformy, odpovídá: „Žádná velká očekávání jsem neměl, takže ani nemohu být zklamán.“ A zároveň přiznává: „K burze jsem kritický.“ Svá tvrzení zdůvodňuje několika argumenty. Paukner tvrdí, že na burze neprodává elektřinu takřka nikdo jiný, než její tuzemský dominantní výrobce ČEZ. S jeho tvrzením souhlasí i někteří další obchodníci, kteří jsou přesvědčeni o tom, že pokud by elektrárenská firma přestala svoji produkci na parketu burzy prodávat, ten by se zcela rozpadl. „Je to nesmysl,“ reaguje na tato tvrzení šéf Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. Její součástí je i energetická burza. Koblic je naopak přesvědčen, že český trh je od spuštění obchodů s elektřinou na burze velice likvidní a mnohem transparentnější. „Samozřejmě je zde určitá skupina obchodníků, kteří pracovali v energetice velmi dlouho a stýská se jim po starých časech, kdy obchodování s elektřinou nebylo tak transparentní, a většinou se dohadovalo někde nad kávou,“ tvrdí Koblic.
S tím souhlasí i obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. „Trh je díky burze transparentní. Elektřinu zde neprodává jen ČEZ, ale i jiní obchodníci, o likviditě burzy svědčí, že se zde každý den uzavřou obchody za stovky milionů korun,“ konstatoval Svoboda. Od počátku letošního roku do konce minulého týdne se na energetické burze prodalo přes 9,7 terawatthodiny elektřiny zhruba za půl miliardy eur. To odpovídá patnácti procentům roční spotřeby proudu v tuzemsku. Vedení burzy navíc tvrdí, že ovládá asi třicet procent veškerých obchodů s elektřinou v Česku.
Týdeník EURO mohl rovněž nahlédnout do grafu, kde je zobrazen podíl jednotlivých obchodníků na pražské energetické burze. Z něj vyplývá, že žádný ze subjektů, který se obchodování zúčastní, nemá větší něž třetinový podíl. Účast jednotlivých firem na obchodech však nebyla u grafu uvedena. „Pouze jsem chtěl ukázat, že žádný z hráčů není dominantní. Přesné údaje ale sdělit nemohu,“ tvrdí Koblic. Proč? Taková pravidla si schválili sami členové burzy. „Transakce jsou sice anonymní, ale transparentní. Někdo nabízí, někdo poptává. Obchodníci tvrdí, že kdyby nebyl trh anonymní, mohlo by je to poškodit. Třeba kdyby se ukázalo, že silný hráč prodává nebo nakupuje, tak by to byl signál ke stejnému kroku i pro ostatní,“ konstatoval Koblic.
Zjednodušit Obchodníci mají však i další připomínky. Paukner tvrdí, že způsob, jakým je obchodování na burze nastaveno, je příliš složitý a komplikovaný. „V porovnání s dalšími brokery určitě. To je i hlavní důvod, proč využívám jiné brokery k nákupu elektřiny. Je to prostě jednodušší,“ konstatoval Paukner. Na otázku, v čem je obchodování na pražské energetické burze komplikované, odpověděl, že krom jiného ve způsobu, jakým se finančně vyrovnávají obchody a ve finančním zabezpečení transakcí. Koblic však oponuje i v tomto případě: „Podmínky jsou zcela standardní a podobné těm na dalších evropských energetických burzách.“ Paukner upozorňuje i na další problém: „V případě, že potřebuji koupit najednou padesát megawattů elektřiny v produktu roční báze, tak to není takřka možné. Takové množství musím koupit po malých pěti- až desetimegawattových lotech. Jenže s požadavkem na koupi dalšího a dalšího lotu zvyšujete cenu, což nákupy prodražuje.“ Část obchodníků oslovených týdeníkem EURO přitom upozorňuje, že většina prodávajících, včetně ČEZ, pouští na burzu elektřinu po malých částech tak, aby byl uměle vytvořen dojem malé nabídky, čímž se zvedá její cena. „Pro ČEZ a spol. je to výborná taktika jak šponovat ceny a vydělávat z prodeje proudu maximum,“ konstatoval obchodník, který si nepřál být jmenován. Ceny kontraktů elektřiny na rok 2009 vzrostly od ledna o 40 procent a překonaly hranici 80 eur za megawatthodinu. Průměrná velkoobchodní cena elektřiny pro příští rok by tak měla podle analytiků vystoupat na 67 eur, což je meziroční nárůst o pětadvacet procent. Loni při spuštění burzy se megawatthodina prodávala v průměru za 54 eur. Dle analytiků, které oslovil týdeník EURO, však elektřina kopíruje především rostoucí ceny ropy, stoupající cenu emisních povolenek a odráží i nedostatek výrobních zdrojů v některých částech Evropy. Ve středu 25. června se cena dodávek elektřiny pro rok 2009 vyšplhala na 81,6 eura za megawatthodinu.
Box I:
Malý zájem
Vedení energetické burzy sice tvrdí, že trh s elektřinou je v současnosti likvidní, konec loňského a počátek letošního roku tomu ale příliš nenasvědčoval. Od loňského listopadu do letošního dubna byl počet obchodů velice nízký. Zatímco se v říjnu na parketu burzy uskutečnilo 1 686 kontraktů v hodnotě necelých 200 milionů eur, o měsíc později to bylo 460 obchodů za necelých 90 milionů eur. Propad se nezastavil ani v následujících měsících. Letos v březnu se na pražské energetické burze dokonce uskutečnilo jen 391 transakcí, jejichž hodnota dosáhla 52,6 milionu eur. „Hodně klesla likvidita trhu nejen v Česku, ale i v Evropě kvůli problémům s provozem některých elektráren. Většinu transakcí dělali obchodníci přes inter deal brokery (obchodníky na telefonu - pozn. redakce), což se projevilo nejen na německém, ale i menších evropských trzích včetně českého,“ konstatoval Koblic. Od dubna pak vedení burzy vyčlenilo dva zaměstnance, kteří jsou v každodenním kontaktu se všemi obchodníky. „Informují je o aktuálním vývoji, posílají informace o tom, co se stalo v energetice nového,“ vysvětlil Koblic. A jak dodal, od dubna objem transakcí opět roste. V květnu se na burze uzavřelo 1270 obchodů na dodávky elektřiny s celkovou hodnotou přes 176 milionů eur.
BOX II:
Poslední z velkých
Pražská energetická burza chystá expanzi. „Hodláme se dále rozšiřovat na okolní trhy v regionu,“ tvrdí Koblic. Kam přesně, však nechce sdělit. „Zatím nemohu být bohužel konkrétnější,“ upozornil. Burza navíc zřejmě v nejbližších týdnech získá dva nové významné obchodníky. Prvním má být americká Merrill Lynch. Dolaďují se detaily, vše je ve finální fázi před podpisem smlouvy. Druhým výrazným členem burzy by měla být i energetická firma RWE. Společnost, jež v Česku podniká především v plynárenství, je poslední významnou energetickou firmou, která je v tuzemsku aktivní a přitom neobchoduje na energetické burze. „Ladíme právní a technické věci, což trvá možná trošku déle, než se líbí i RWE,“ upozornil Koblic.
SITUACE
*Do poloviny loňského roku byly rozhodujícím faktorem pro ceny elektřiny v ČR aukce pořádané ČEZ
*Odborníci tento způsob kritizovali kvůli nedostatečné transparentnosti a odtržení od reality
*Ministr Říman prosazoval urychlený rozjezd energetické burzy v Praze
*17. června 2007 zahájila prvním a jediným obchodem energetická burza činnost
*První obchod uskutečnil ČEZ, který koupil vlastní produkci na říjen ve výši 3 725 megawatthodin zhruba za čtyři miliony korun
