DODAVATELE-BUSINESS ŘEŠENÍ Původně si chtěli jen přivydělat tvorbou webů při studiu. Po získání prvního velkého klienta ale měli práce najednou až příliš. Letos se Et netera stala sedmou nejrychleji se rozvíjející technologickou firmou ve střední Evropě.
Spoluzakladatel firmy Et netera Martin Holečko. foto: ETN
DODAVATELE-BUSINESS ŘEŠENÍ Původně si chtěli jen přivydělat tvorbou webů při studiu. Po získání prvního velkého klienta ale měli práce najednou až příliš. Letos se Et netera stala sedmou nejrychleji se rozvíjející technologickou firmou ve střední Evropě. Za založením společnosti Et netera prý nebyl zpočátku žádný promyšlený podnikatelský nebo investiční záměr. „Po pár zkušenostech s internetem z projektů na ČVUT jsem v roce 1996 odjel do Mnichova programovat web jedné mediální agentury. Odtamtud jsem přivezl tak akorát na základní kapitál společnosti s ručením omezeným, a tak jsme si s kamarádem Vaškem Bittnerem řekli, že by tvorba webů mohla být dobrá brigáda při škole. Navíc jsem měl chuť dělat počítačovou grafiku, ale říkal jsem si, že by mě bez přesvědčivého portfolia nikdo nezaměstnal, takže se musím zaměstnat sám,“ vzpomíná Martin Holečko, který je jedním ze dvou spolumajitelů společnosti a nyní zastává pozici jednatele a marketingového ředitele. ZAČÍNALI V OBÝVÁKU
Nechtěli si pořídit jenom živnostenské listy. „Chtěli jsme se od začátku tvářit jako firma, abychom působili solidněji než dva studenti z ulice,“ vysvětluje Holečko. Na počátku byli oba majitelé zároveň i obchodníky, Martin vedle toho i grafikem a Václav programátorem. Václav se navíc staral o veledůležitý „zelený šanon“ se všemi firemními dokumenty, včetně účetnictví. Kanceláře představovaly střídavě po měsíci obývací pokoje u Bittnerů a u Holečků. Oběma studentům se v podnikání dařilo, takže místo původně plánované brigády se škola brzy dostala na druhou kolej. „Když se to dělá dobře, každý velký nebo známý klient je jak sněhová koule, na kterou se nabalují další,“ shrnuje to dnes Holečko.
PRVNÍ BYL SIEMENS První takovou koulí byla zakázka na vytvoření stránek českému Siemensu. Jak si velká firma vybrala začínající a neznámou Et neteru? „Vedle štěstí nám pomohla skutečnost, že tvorba webových prezentací byl relativně nový obor bez etablovaných osobních vazeb na trhu. Byl dostatečně specializovaný a úzký na to, aby ho velké IT firmy nebo reklamní agentury na počátku ignorovaly. Na trhu se tak otevřel prostor pro nováčky bez známostí a historie, jako jsme v roce 1997 byli my,“ vysvětluje Holečko. Dalším faktorem byl jejich „bezelstný“ přístup. „Klienti viděli, že se pro ně upřímně snažíme udělat první poslední, spíš než prodat za každou cenu. Věřili jsme, že získání dobrých referencí a finančních přínosů až v dlouhodobější perspektivě je lepší než krátkodobé zisky,“ vzpomíná Bittner. Všichni z těchto raně získaných klientů u Et netery stále zůstali, přičemž spolupráce se rozrostla z webů k interním IT systémům. VYROSTLI Z INKUBÁTORU
Jak přibývali další klienti, potřebovala firma další lidi a tím pádem i kanceláře. Nejprve se stěhovala do sklepních prostor v Bubenči, pak do areálu BIC ČVUT na Plzeňské. Toto Technologické a inovační centrum nabízí pro začínající technologicky orientované firmy výhodný pronájem a další služby. Během čtyř let se Et netera rozrostla ze čtyř lidí na 35. Holečko k tomu dodává: „Lidé z BIC nám tehdy vycházeli velmi vstříc svojí ochotou přeorganizovat celý areál, jen abychom dostali další prostory. Nakonec jsme vyrostli i z BICu a letos v lednu se přesunuli do nových prostor na Letné. Nyní nás je tady 40 a do takových 70-80 by to tu mělo vystačit.“ Na začátku podnikání měla firma jednoduchou hierarchii: dva šéfové (majitelé), co o všem vědí, vše rozhodují a za všechno nesou zodpovědnost. Zbytek tvořili ostatní zaměstnanci. Přímé řízení jim vydrželo asi do 25 lidí. „Pak nám to začalo přerůstat přes hlavu, trávili jsme v práci 16 hodin denně. Do toho občas něco chtěla i škola. Tak jsme si řekli dost, začali číst spousty knížek o řízení a podnikání a radili se, s kým to šlo. Udělali jsme první restrukturalizaci, dokonce si na to najali konzultantskou firmu,“ vzpomíná Bittner. Tehdy také poprvé začali o podnikání pořádně přemýšlet v dlouhodobé perspektivě. Uvědomili si, že nechtějí, aby na nich firma byla závislá a oni jako majitelé nepostradatelní - například oba dva rádi cestují. Po roce 2000, v době vrcholící „dot.com“ bubliny, tedy proběhlo asi roční období investorských nabídek na koupi nebo rozvoj firmy. Společnost tehdy neprodali (dnes dodávají, že „naštěstí“), ale v uvažování o ní je to posunulo ještě o kus dál. Tehdy udělali nestandardní krok: majitelé si rozdělili role technického a obchodního ředitele podle oblastí jejich zájmu, ale nad sebe si najali ještě ředitele. „Martin Černohorský měl zkušenosti s řízením velkého týmu lidí a řízení růstu firmy. Společně s ním a novým finančním ředitelem Martinem Paličkou jsme pak během necelých dvou let přestavěli interně celou firmu od základů. Aby to fungovalo, museli jsme sami v sobě i navenek úplně oddělit role majitele a zaměstnance,“ říká Holečko. A současnost? Již potřetí ve své historii letos Et netera bodovala v žebříčku nejrychleji rostoucích technologických firem střední Evropy, sestavovaném společností Deloitte. Zatímco v roce 1997 činil obrat Et netery 410 tisíc korun, v roce 2000 to bylo již přes 11 milionů a vloni přes 31 milionů.
VADÍ JIM KORUPCE A NEZÁJEM STÁTU
N a podnikatelském prostředí v ČR obecně Holečkovi nejvíce vadí vysoké finanční zatížení podnikání a zaměstnávání lidí vůbec, které podnikatele motivuje systém spíš obcházet a postihuje ty poctivé. Hodně mu také vadí korupce a výběrová řízení s předem daným vítězem. V oboru IT se majitelům Et netery nelíbí hlavně skutečnost, že snaha státu o rozvoj informační společnosti a počítačové gramotnosti (a tudíž i konkurenceschopnosti obyvatelstva) je minimální. Pokud nějaká je, pak vyplýtvaná v projektech typu Internet do škol. Podle Holečka je absurdní, aby u nás byly ceny za připojení k internetu vyšší než v zemích s výrazně větší kupní silou obyvatelstva.
