„Nehrajme si se slovíčky. Nejde o pomoc, nýbrž o standardní akt akcionáře. Tak odpověděl týdeníku EURO generální ředitel Komerční banky Jan Kollert na otázku, proč nenazývá navýšení kapitálu pomocí, nýbrž pouze krokem zvyšujícím prodejní cenu státního podílu v bance. Navýšení kapitálu totiž pro letošní rok považuje za ne- vyhnutelné ministerstvo financí, a to v objemu 7,5 až 8,25 miliardy korun. Jinak by podle materiálu ministerstva, který předložilo vládě (EURO 11/99), kapitál ová přiměřenost banky na konci letošního roku klesla pod limitní hranici osmi procent.
Faktem je, že hrát si se slovíčky v době, kdy našim bankám jde o holý život, není na místě. Ale plýtvat sebevědomím také ne.
Na tiskové konferenci Kollert uvedl, že ani v letošním roce se banka nevyhne ztrátě, protože potřeba tvorby rezerv nadále převýší očekávaný objem hrubého zisku. Loňský rok skončil pro banku podle auditovaných výsledků ztrátou 9,5 miliardy korun. Jak jsme již několikrát uvedli, většina odborníků se shoduje na tom, že bez předchozího oživení se nepodaří velké banky včetně Komerční dobře prodat, tedy najít jim strategického partnera s dobrým jménem a mezinárodním renom é. Rozho- dující pro prodej tedy nebude cena, ale investiční záměr investora.
KB vytvořila v roce 1998 zisk před tvorbou rezerv ve výši 11,4 miliardy korun, což je nejvyšší v historii banky. Banka ovšem vytvořila skoro 21 miliard korun rezerv na ztráty z úvěrů, což je dvakrát více než v předcházejícím roce. Bilanční suma KB klesla loni na 422,1 miliardy korun z 466,5 miliardy v předchozím roce. Klesl objem úvěrů (o 14,4 procenta) i vkladů (o 7, 8 procenta). Vlastní jmění banky dosáhlo po započítání účetní ztráty 20 miliard korun.
