Akcie potravinářských firem letí na celém světě vzhůru
Jak lze zmírnit dopady raketového růstu cen potravin? S originálním receptem přišla německá soukromá banka Sal. Oppenheim, která radí investovat do akcií potravinářských firem. Banka tvrdí, že dražší potraviny zvednou firmám zisky, a tudíž i hodnota jejích akcií vzroste a podílníci vydělají. Toto tvrzení potvrzuje i vývoj indexu potravinářských firem, který se za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobil. Někteří analytici jsou však k této teorii skeptičtí.
Potraviny jako elektřina.
A jak to funguje? „Lze použít analogii s nedávnou minulostí. Jednou z cest, jak bylo možné alespoň částečně utlumit dopad rostoucí ceny elektrické energie, byl nákup akcií dominantního výrobce elektřiny - ČEZ. Kdo to udělal, sice neušetřil na energii, byl však v mnoha případech více než kompenzován růstem ceny akcie a poměrně štědrými dividendami,“ vysvětlil Petr Žabža, ředitel asset managementu Sal. Oppenheim. „U potravin by měl uvedený postup fungovat podobně,“ míní Žabža.
Na burze to nejde.
Problém je však v tom, že třeba pražská burza nenabízí žádnou možnost nákupu podílu v nějaké potravinářské firmě -všechny totiž drží giganty, jako jsou Nestlé, Danone či Univeler. Sal. Oppenheim se proto rozhodl lákat investory na fond s názvem OP Food, který investuje do akcií hlavních hráčů na potravinářském trhu. „Mezi největší pozice fondu patří akcie Nestlé, Lindt & Sprungli, Groupe Danone, Unilever nebo nápojový gigant Diageo. Od svého založení fond podílníkům přinesl devět procent ročně, dividendy jsou navíc vypláceny a není žádným tajemstvím, že v tomto sektoru nejsou zrovna zanedbatelné,“ upřesnil Žabža.
Jídlo má potenciál.
Někteří analytici připouštějí, že investice do potravin by se v budoucnu mohla vyplatit. „Hitem jsou teď sice akcie vodních společností, které jsou dlouhodobě úspěšnější než třeba ropáci. Akcie potravinářů ale celosvětově vzrostly za poslední čtyři roky o 80 procent. Skvělý výsledek, na vodní společnosti a ropáky to nemá, ale potenciál je velký. Už jen kvůli obrovské poptávce Číny, která třeba evropský potravinářský trh doslova vysává,“ uvedl Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Zcela opačný názor však zazněl z analytické společnosti Patria Finance. „Uvažoval bych přesně opačně. Rostoucí cena zemědělské produkce zvyšuje náklady potravinářských firem a spíše jim sníží marže než naopak. Zajistit se proti cenám potravin by snad šlo investicí do komoditních futures s potravinami nebo sektorových exchange traded funds, na AMEX se například obchoduje Agribusiness ETF, nebo vlastní produkcí na zahrádce,“ tvrdí hlavní ekonom David Marek.
Budoucnost? Jen zdražování.
Analytici se však shodují, že ceny porostou dlouhodobě. Hlavním tahounem budou nadále - stejně jako loni - rostlinné výrobky. Mezi hlavní důvody zdražování potravin patří jednak vyšší náklady na výrobu této komodity. Svou roli hraje i demografický vývoj. „Neustálé zvyšování počtu obyvatel ve světě vyžaduje permanentní růst zásobování potravinami. Podle odhadů U. S. Census Bureau, což je ekvivalent Českého statistického úřadu, se do roku 2030 zvýší počet obyvatel na africkém kontinentu o 81,6 procenta, v Jižní Americe o 35,1 procenta a v Asii o 31,5 procenta,“ dodal Žabža.
Ceny však tlačí nahoru i zvyšující se důraz na kvalitu potravin. „Mnohé asijské ekonomiky za poslední desetiletí poměrně zbohatly a jejich stravovací návyky se v mnoha ohledech přibližují západní Evropě. Životní standard v některých rozvojových zemích se zvýšil natolik, že zde mohou být nakupovány průmyslově vyráběné potraviny. Souběžně s tím působí tlak vyspělého světa na vyšší kvalitu potravin, méně „éček“ v nich a pocit, že potraviny by měly sloužit nejn k pouhému nasycení, ale být současně i zdraví prospěšné,“ poznamenal Žabža.
