Ministerstvo financí začalo psát paragrafové znění nového zákona o daních z příjmu
Česká republika má podle Světové banky jeden z časově nejnáročnějších daňových systémů. K tomu, aby podnik splnil všechny daňové povinnosti, potřebuje za rok v průměru 930 hodin, tedy takřka 39 dní. Hůře na tom je už jen devět ze 177 sledovaných států, například Vietnam, Bělorusko či Brazílie (viz tabulka). Naopak například ve Spojených arabských emirátech stačí firmám na vyplnění daňových přiznání a splnění daňových předpisů pouhých dvanáct hodin.
Nelichotivé hodnocení by Česku mohla pomoci změnit reforma daňového systému, kterou připravuje ministerstvo financí (MF). Cílem reformy, o níž se hovořilo na zářijové konferenci Daňový systém – realita a vize, pořádané týdeníkem EURO, je snížení administrativní zátěže pro poplatníky i státní správu. Ministerstvo by toho chtělo docílit zjednodušením zákonů, efektivnější správou daní a odvodů a jednoduššími procesy. Zákony by proto neměly popisovat veškeré situace, jež mohou nastat, ale měly by být založeny na dlouhodobých principech a zásadách. K tomu, aby tato vize fungovala, je však podle vedoucí Katedry veřejných financí na Vysoké škole ekonomické Aleny Vančurové potřeba spolupráce zájmových a lobbistických skupin. Ty si totiž většinou dokážou vyjednat v zákonech různé výjimky, například daňové zvýhodnění stravenek. „Uzrál čas, abychom tyto výjimky zahodili,“ tvrdí Vančurová. Tímto směrem jde ministr financí Miroslav Kalousek, který navrhuje zrušit nebo omezit více než třetinu ze zhruba sto dvaceti existujících daňových úlev. Také Jan Čapek, senior partner firmy Ernst & Young, jež byla patronem konference, připomněl, že smyslem daňového práva je vybrat dostatek peněz do veřejných rozpočtů, a nikoli ovlivňovat chování podnikatelů a spotřebitelů.
Konkurenceschopné Slovensko
Podle Čapka by se měl stát zabývat také tím, zda se Česká republika chová racionálně v daňové konkurenci evropských zemí. „Velká část kapitálu si vybírá, kde chce být zdaněna… Měli bychom daleko razantněji soutěžit o daňové příjmy, které tu dnes nemáme,“ domnívá se.
Přitom takzvaná daňová kvóta, tedy podíl daní na hrubém domácím produktu – jakési hledisko daňového komfortu, se v České republice od roku 1998 zvýšila o tři procentní body na loňských 36,8 procenta. Naopak v sousedních zemích klesla, na Slovensku dokonce až na 29 procent. „Máme-li pocit, že Česká republika ještě patří k zemím, kde složená daňová kvóta patří k atributům, které jsou zajímavé pro příliv zahraničních investic a dalšího kapitálu, tak tomu tak dávno není,“ upozornil poslanec ODS Michal Doktor. Podle něj je výzvou snížení kvóty minimálně na úroveň roku 1998, tedy přibližně na 33,5 procenta.
V rámci reformy se ministerstvo financí také chystá sloučit daňovou a celní správu. Ta by měla být v dalším kroku pověřena výběrem sociálního a zdravotního pojištění. Podle zprávy Světové banky je však plán české vlády pouze spojením obou institucí a nepřináší efektivní změnu. Banka upozorňuje, že sloučení musí předcházet modernizace obou institucí a zjednodušení „papírování“. Ve hře je 7000 pracovních míst celníků.
Konference se zúčastnil také „rebelující“ poslanec ODS a někdejší ministr financí ve vládě premiéra Mirka Topolánka Vlastimil Tlustý. Ten je autorem reformy, jež počítala se zavedením rovné daně. Tlustý považuje nynější Kalouskovy návrhy za antireformu. S odkazem na současnou finanční krizi a svůj připravený návrh, který byl uložen k ledu, uvedl: „Do ČR přicházejí rozbouřené vody. Pontonový most je zaparkován v garáži, práší se na něj, ale rovná daň přijde znovu na pořad, až sociální demokracie opět prohraje volby.“
A jak je na tom MF aktuálně s přípravou reformy? V nejpokročilejší fázi je návrh daňového řádu, který má od roku 2010 změnit metodiku při placení odvodů státu. V polovině září jej projednala legislativní rada vlády. Začíná i proces slučování celní a daňové správy. Co se týče samotného zákona o dani z příjmu, jeho věcný záměr je v připomínkovém řízení a ministerstvo začalo od října pracovat na paragrafové verzi.
Jan Čapek z Ernst & Young na úvod konference týdeníku EURO připomněl japonské rčení, že vize bez akce je snem a akce bez vize je noční můrou. Podle náměstka ministra financí Petra Chrenka má koncepce jeho úřadu prvky vize, a pokud nastane politická shoda, může MF přikročit k rychlé akci. Noční můra by se tedy dostavit neměla.
TABULKA
Nenáročné Maledivy
Čas potřebný k přípravě a zaplacení podnikových daní
(v hodinách za rok)
1. Maledivy 0
2. Spojené arabské emiráty 12
3. Singapur 49
4. Lucembursko 58
5. Omán 62
6. Švýcarsko 63
7. Nový Zéland 70
8. Svatá Lucie 71
9. Irsko 76
10. Seychely 76
…
168. Česká republika 930
169. Ázerbájdžán 952
170. Vietnam 1050
171. Bolívie 1080
172. Nigérie 1120
173. Arménie 1120
174. Bělorusko 1188
175. Kamerun 1400
176. Ukrajina 2085
177. Brazílie 2600
Pramen: Světová banka
