Stanislav Beznoska je majitelem firmy na výrobu chirurgických nástrojů a kostních implantátů. Ta má dnes přes sto zaměstnanců a její loňský obrat dosáhl téměř 140 milionů korun. Kromě zakladatele jsou ve vedení firmy ještě další čtyři členové jeho rodiny.
Současný generální ředitel Petr Milata je zetěm zakladatele firmy. foto: Profit - Martin Siebert
* Jak jste začínal a kde jste získal počáteční kapitál na rozjezd vaší firmy?
Když jsme s manželkou v roce 1990 odešli do důchodu, řekl jsem si: C o teď budeme vlastně dělat? Rozhodl jsem se, že pomůžeme s distribucí materiálu pro kostní chirurgii. Výrobce, kladenská Poldovka, sama nesměla implantáty prodávat, takže jsem je od ní začal nakupovat a rozvážet po nemocnicích. Manželka mi dělala účetnictví. Abychom získali vstupní kapitál, museli jsme zastavit dům. Posléze jsem se podílel i na privatizaci samotné výrobní dílny. Vytvořili jsme s Poldovkou společnou firmu, já měl sedmdesát procent a Poldi třicet. Ale poté, co přišel na Kladno Vladimír Stehlík, odkoupil jsem radši i zbylý podíl. Pod panem Stehlíkem jsem pracovat nechtěl. Tím vznikla samostatná Beznoska, s. r. o.
* Kteří členové vaší rodiny nyní ve společnosti působí?
V roce 1994 jsem dal oběma dcerám dvacetiprocentní podíl. Jednateli společnosti jsou v současnosti oba mí zeťové. Majoritním vlastníkem zůstávám stále já.
* V čem vidíte výhody takového rodinného podniku?
V tom, že si rodina buduje určitou společnou vizi. Naše je taková, že Beznoska je a zůstane stoprocentně českou firmou a že její tradice nesmí skončit. Mé dcery už mají děti. Doufám, že se podnikání jednou přenese i na vnoučata. V oboru kostní chirurgie u nás působí velké zahraniční firmy. Vozí zdarma primáře do Ameriky nebo Austrálie na kongresy a předcházejí si tak klientelu. Musí tu zůstat i fungující ryze český podnik, který bude nástroje a implantáty pro kostní chirurgii vyrábět. Nepřipustíme žádnou fúzi se zahraniční firmou.
* Co je podle vás pro rodinnou firmu největším rizikem?
To, že mladá generace může mít pocit - proč bych měl vlastně každý den chodit do zaměstnání? Když firmu prodáme, dostaneme peníze a už nemusíme dělat… I v naší rodině jsme měli tento problém. Chvíli to trvalo, než se rodinná vize sjednotila. Nakonec se to povedlo. Dokud tady budu, nepřipustím prodej firmy.
* Co byste poradil rodině, která začíná podnikat?
Ať se nebojí rizika. A ať si na začátku vytvoří jasnou vizi, co vlastně chce. A podle toho zvolí podnikatelskou strategii. Dnes vidíme rodinné podniky založené pro jedinou generaci. Majitelé sice jezdí v luxusních autech, ale firma krachuje. To je omyl. Tak končí ti, kdo neměli vizi.
